S hokejem začínal na slavném pražském stadionu na Štvanici. Klubu I. ČLTK zůstal věrný až do roku 1957. V létě hrál tenis, v zimě hokej.

V roce 1951 pomohl na IX. Světových zimních akademických hrách v Rumunsku vybojovat titul a stal se akademickým mistrem světa. Za výběr Prahy nastoupil na Štvanici 11. února 1955 proti švédskému Leksandu IF. Tehdy se poprvé vysílal přímý televizní přenos v Československu. Původně se měly přenášet jen první dvě třetiny. Nadšené telefonáty diváků však záměr pozměnily a zápas se odvysílal celý.

Společně s Vladimírem Kobranovem vytvořili skálopevnou obranu. Hrávali spolu až do sezony 1963/64. V ligových soutěžích absolvoval 13 sezon. Za Dynamo a Teslu Pardubice odehrál v ročnících 1957/58 až 1963/64 celkem 317 utkání a vstřelil v nich 73 gólů. Podílel se i na prvním medailovém umístění pardubického týmu v sezoně 1959/60 pod vedením Bohuslava Rejdy. Po ukončení aktivní kariéry se stal v roce 1965 předsedou zdravotní komise hokejového oddílu Tesly Pardubice i okresního výboru ČSTV.