*10. února 1890
†1. května 1975

Vilém Weiss je oficiálně považován za zakladatele pardubického ledního hokeje. Nebyl však sám, a to také vždy zdůrazňoval. Pomáhala mu řada kamarádů ze sportovního prostředí, především fotbalisté a tenisté, kteří hledali novou zábavu na zimu. Weiss byl učitel, vynikající sportovec, ale hlavně člověk, kterého měli všichni rádi. Snad i proto, že byl průkopníkem tehdy neznámé „kanady“, která se po mnoha útrapách chytila.

Vždy zdůrazňoval, jak mu v životě pomohly sport a dobrá životospráva. Několikrát byl v životě vážně nemocný. Překonal spálu, tyfus, těžkou operaci zhnisaného slepého střeva… Žil střídmě, ale jedl hodinu. Maminka se jen divila, co sní chleba. Žádné kouření, řádné a dostatečné spaní, žádný alkohol. Dětství prožil na Olšinkách, celý život na vzduchu a v pohybu. Velmi často jezdíval ráno na kole do Prahy a večer s nákupem sportovních potřeb zpět, a to jak v letě, tak v zimě.

V té době v Pardubicích žádný obchod se sportovními potřebami nebyl a peníze na vlak také ne. Proto také nejzákladnější a nejnutnější sportovní potřeby a pomůcky mnohdy vyráběl sám. Aktivně hrál kopanou, tenis, bandy hokej a kanadský lední hokej, věnoval se jízdě na koni, turistice, cyklistice a lyžování. Byl úspěšným instruktorem a trenérem. Bruslil od pěti let, vesloval a měl jsem první kanoj v Pardubicích, ale nikdy to nesmělo být na úkor povolání a práce. Co se sám nejdřív ve sportu naučil, to potom předával svým kamarádům.

A hokej? Potřebovali peníze na výstroj a výzbroj, a ty nikdo neměl. Pomohlo vybudování kluziště. Všichni se pečlivě starali, aby prosperovalo. Pro hokejisty bylo volné až po 21. hodině. To nejen celé mužstvo, ale i ostatní popadli košťata, škrabáky a lopaty, aby ho připravili na tréninky nebo na samotný zapas. Dívky a ženy vařily čaj a hráči od 22 hodin trénovali často hodně přes půlnoc. Protože v té době učíval většinou mimo Pardubice a jeho přítomnosti bylo denně třeba, jezdil bez ohledu na vzdálenost na kole.