*21. prosince 1919
†říjen 1990

Bohuslav Rejda byl pamětníkem počátků historie pardubického hokeje. Poprvé obul brusle v roce 1923, právě když se v městě perníku rodil hokejový oddíl. První bruslařské krůčky zkoušel na pokropených tenisových kurtech v místech, kde se dodnes hrává slavná tenisová Juniorka. Vodívali ho tam starší bratři Jiří, Bohumil a Jan, kluci veskrze posedlí sportem. V deseti letech hrál Bohuslav za žáčky LTC Pardubice první přátelské zápasy s družstvy z blízkého okolí. Ve fotbalové výstroji, se stulpnami, holými stehny a plátěnými trenýrkami. Hokejky vyškemrali od hráčů prvního mužstva a učili se jen okukováním dospělých. Jen v jednom měli proti dnešku výhodu: led byl k dispozici každé odpoledne na libovolnou dobu. Tedy pokud mrzlo.

Už v šestnácti letech se jméno Rejda poprvé objevilo v sestavě prvního mužstva. Nebyl to tým ledajaký, protože hrál poprvé v historii pardubického hokeje nejvyšší soutěž (1937/38). Většinu kádru tvořili fotbalisté, pro které byly brusle a hokejka jen příjemným zimním doplňkem. Slavné předválečné období se natolik vrylo do Rejdovy paměti, že i po padesáti letech bez váhání vyjmenoval kompletní sestavu.

Do historie pardubického klubu vstoupil jako první střelec v nejvyšší soutěži! LTC tehdy odehrálo pouhé tři zápasy s výsledky 1:5, 0:5 a 0:5. Ten jediný gól vstřelil právě Bohuslav Rejda v prvním utkání Chomutovu. Den před Rejdovými osmadvacátými narozeninami byl otevřen nový zimní stadion. A když už byl stadion, chtělo to pořádný hokej. Motivace to byla tak silná, že přiměla dřívější rivaly LTC a Rapid ke sloučení do Sokola Pardubice. Výsledkem byl okamžitý postup – a od sezony 19540/51 hrají Perníkáři pod různými názvy nepřetržitě nejvyšší hokejovou soutěž. Tím se žádný jiný český tým nemůže pochlubit.

Bohuslav Rejda převzal mužstvo v roce 1951 a po devíti letech se loučil ziskem třetího místa. Žádný jiný trenér od té doby nevydržel na střídačce pardubického týmu devět sezon! A to se na ni ještě v roce 1965 na tři ročníky vrátil!