*11. února 1967
†14. září 2021

Do pardubického hokeje přišel ze Dvora Králové nad Labem. Trenér Sekera ho zařadil jako velmi nadějného hráče do mladšího dorostu Tesly. Po roce ve starším dorostu už putoval do A mužstva, v němž hrál od sezony 1984/85. Na vojně v Dukle Jihlava neúspěšně bojoval o titul proti „své“ Tesle. Do mateřského klubu se vrátil včas, aby pomohl k další trofeji v ročníku 1988/89. Dlouhé roky patřil k oporám, v ročníku 1990/91 se stal nejlepším střelcem ligy. Celkem za Pardubice odehrál 893 zápasů, z toho 689 ligových. Vstřelil v nich 228 gólů a stal se čtvrtým nejúspěšnějším kanonýrem v historii klubu.

Celkem pětkrát hrál na juniorských šampionátech do 18 A 20 let. Z osmnáctek si přivezl stříbro v roce 1984 a bronz 1985, z dvacítek stříbrné medaile v letech 1985 a 1987. Jako dvacetiletý mladíček dostal příležitost zúčastnit se 4. Kanadského poháru, který se konal na přelomu srpna a září 1987 v Montrealu. V reprezentaci odehrál celkem 121 zápasů a vstřelil 26 branek. Hrál na ZOH 1992 v Albertville, bronzovou medaili si přivezl také z MS 1990, 1992 a 1998.

V zahraničí působil v Reipasu Lahti ve Finsku a v EV Kaufbeuren v Německu. V roce 1993 přivítal nabídku k návratu do Pardubic a zařadil se mezi opory mužstva. Na sezony 1997 až 1999 si odskočil do Třince, ale opět se vrátil do Pardubic.

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem. V sezoně 2007/08 byl asistentem Jiřího Šejby a začal i následující ročník s Václavem Sýkorou. Již 4. srpna 2008 však z funkce odstoupil. V sezoně 2011/12 byl asistentem Pavla Hynka. Do třetice se na střídačce mateřského klubu objevil jako hlavní trenér v ročníku 2018/19 a hned na počátku další sezony byl odvolán. Působil ještě v Prostějově, ale v červnu 2020 rezignoval. Příčinou bylo vážné onemocnění, kterému později podlehl.