07.05.2022
Redakce

Zlomil si obratel a hrozil mu vozíček, nyní podepsal s Dynamem. Chci podávat co nejlepší výkony, vzkazuje Kaplan

Dostal hit, upadl na led, ale utkání dohrál. Další den to nešlo. Po několika týdnech přišlo zjištění, že si zlomil obratel. Vypadalo to, že skončí na vozíčku, na hokej měl zapomenout. Dvacetiletý útočník Robin Kaplan se však nevzdal, vzepřel se osudu a zabojoval o možnost dostat se zpět na led. Přes rok nehrál, ale nakonec se mu to i s pomocí Dynama povedlo. V ročníku 2021/2022 se stal nejproduktivnějším juniorem Pardubic a pátým nejproduktivnějším v celé soutěži. Nyní podepsal tříletý kontrakt a jeho příběh tak končí happyendem. „Jsem rád, že mi daly Pardubice šanci. Chci ve Vrchlabí předvádět co nejlepší výkony a dostat se do hlavního týmu,“ říká.

Podepsal jste první profesionální smlouvu. Co to pro vás znamená?
Jsem rád, že mi daly Pardubice šanci o tu možnost zabojovat. Před dvěma roky jsem sem přišel v podstatě zraněný a dostal jsem prostor v juniorce. Vybojoval jsem si místo a propracoval se dál. Vydařila se nám sezona, proto jsem rád, že jsem nabídku smlouvy obdržel.

Vážíte si toho o to více vzhledem k tomu, jak jste již sám zmínil, že jste přišel zraněný a hrozilo, že na takové úrovni už hokej hrát nebudete?
Ano, určitě jsem rád, že jsem se v Pardubicích k hokeji mohl znovu vrátit. Odmalička je mým snem dostat se v něm co nejvýše, takže jsem rád, že jsem dostal šanci ukázat, co ve mně je a že se to podařilo.

Když se ohlédneme zpět. Jak probíhal váš příchod do Pardubic?
Přišel jsem ze Šumperka do Olomouce a během prvního roku jsem z Dynama dostal nabídku, jenže jsem se v průběhu ročníku zranil. V tu chvíli jsem nevěděl, jestli ještě někdy budu hokej hrát. Nakonec jsme se s Pardubicemi domluvili, že sem půjdu a zkusím se vrátit. S kondičním trenérem Petrem Mockem jsme na tom pracovali a podařilo se. Jsem rád, že tu mohu být.

Jak jste pracoval na návratu k hokeji?
Bylo to těžké, cesta na dlouhou trať. Zvládli jsme to s panem Mockem dobře, v podstatě jsem pracoval rok a půl v rámci suché přípravy, zpevňování středu těla. Bylo to těžké, protože jsem nemohl být na ledě, ale nepřipouštěl jsem si, že hokej nebudu hrát. Šel jsem si za svým snem vrátit se a bojovat o místo v hlavním týmu a parádně se to podařilo.

Co bylo při návratu nejnáročnější?
Bruslení a musel jsem se učit techniku střelby, abych si nějak nepohnul se zády nebo něco. Těžký návrat to ale nebyl, na kondičce jsme s panem Mockem ten rok a půl průběžně pracovali.

V uplynulé sezoně se vám dařilo, v juniorce jste byl nejproduktivnější hráč Dynama a jeden z nejlepších v rámci ligy. Zužitkoval jste tedy dovednosti, které jste od základů znovu piloval?
Techniku střelby jsem zdokonalil a pomohly individuální tréninky s panem Sýkorou, které jsme měli. Jsem rád, že jsem měl to štěstí, že mi to tam zrovna padalo (úsměv). Určitě to je zásluhou celého týmu, na který jsem hrdý potom, co jsme zvládli. Ze začátku sezony to nevypadalo, byli jsme na nějakém 13. místě, ale dostali jsme se celkem vysoko.

Pomohla vám výrazněji i práce na kondici?
Ano, ale já si troufnu říci, že jsem s kondičkou nikdy neměl problém. Běhání mi nevadí, zaběhám si rád. Určitě to bylo náročné, ale zvládli jsme to.

Takže vám letní příprava nevadí?
V pohodě to určitě není, ale nic jiného nám nezbývá. Potřebujeme na sobě pracovat, abychom se připravili na sezónu co nejlépe. Nevadí mi to, ale na led se těším. (úsměv)


Jaký byl přechod do pardubického A týmu? V minulém ročníku jste do něj již trochu nakoukl.
Zpočátku jsem měl trochu strach, jak se kluci postaví k tomu, že tam přijdu, ale myslím si, že mě do té party vzali parádně. Hodně mi pomohli v prvních zápasech, když jsem byl nervózní. Přechod z juniorského do seniorského hokeje je těžký, ale myslím si, že jsem se k tomu dobře postavil a uvidíme, co se stane v téhle sezóně.

Primárně byste měl hrát ve Vrchlabí. Může vám pomoci, že se v kádru nachází hodně pardubických hráčů?
Myslím si, že tam bude polovina mladých kluků. Už je nějakým způsobem znám a víme, jak spolu hrát, takže s přechodem do seniorského hokeje tohle pomůže. Měli bychom ukázat, co v nás je.

Jaká je příprava v Pardubicích s novým trenérem Radime Rulíkem?
Je to určitě něco jiného než příprava v juniorce. Není tady tolik běhání, je to zaměřené spíše na sílu, vytrvalost. S panem trenérem jsme se seznámili první den, přijal nás a je to v pohodě.

Smlouvu jsi podepsal na tři roky. Jak vás těší důvěra, kterou ve vás klub má?
Jsem moc rád, že jsem dostal prostor tři roky, abych něco ukázal a mohl se dostat do hlavního týmu. Teď už je to jenom na mně, budu muset zabojovat. Chci předvádět co nejlepší výkony a s Vrchlabím se dostat co nejdál.

Jaké jsou tedy vaše cíle na nadcházející sezóny?
Probojovat se do co nejlepší formace ve Vrchlabí, nejlépe kdybych hrál v první nebo druhé, ale to není nikdy zadarmo. V průběhu sezóny bych se rád dostal do Pardubic.