HC DYNAMO PARDUBICE
1973 1987 1989 2005 2010 2012
01.03.2012
Jan Hrabal

Splnil se mi sen, je rád po prvním extraligovém startu Petr Beneš

PARDUBICE — Zhruba měsíc před svými dvacátými narozeninami naskočil poprvé do naší nejvyšší hokejové soutěže obránce Petr Beneš. Odchovanec Žďáru nad Sázavou si poprvé ve své hokejové kariéře zakousl do extraligového chlebíčku. „Byl to docela frkot,“ říká nejproduktivnější bek pardubické juniorky.

Letošní statistiky Petra Beneše
Soutěž Klub Z G A B +/− TM
T ELH HC ČSOB Pojišťovna Pardubice 3 0 0 0 0 2
N ELJ HC ČSOB Pojišťovna Pardubice 37 6 14 20 6 30
2. liga SKLH Žďár nad Sázavou 2 0 3 3 0

„Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že si zahraji za A tým, tak bych se ho zeptal, jestli se nezbláznil. Splnil se mi sen. Rád bych dostal šanci i nadále,“ pokračuje Petr Beneš.

Jak jste poprvé nakoukl do pardubického A týmu?
„Pan Hynek mi řekl, že pojedu s A týmem do Kladna. Abych se přiznal, tak jsem byl docela v šoku.“

Předtím jste neměl nějaké náznaky?
„Vím, že trenéři se chodí dívat na zápasy juniorů, tak mě asi sledovali. Pan Šejba mi povídal, že bych mohl dostat šanci, pakliže na sobě budu makat. I tak musím přiznat, že když se to stalo, tak jsem byl hodně překvapený.“

První zápas v naší nejvyšší hokejové soutěži jste hrál v Kladně, pak jste nastoupil k domácím utkáním proti Slavii Praha a Třinci. Byl to docela hukot, ne?
„Hlavně proti Slavii přišlo fakt hodně lidí, to jsem docela koukal. Je to úplně něco jiného, moje nervozita byla větší jak venku. S extraligou juniorů to je nesrovnatelné. Člověk cítí obrovskou zodpovědnost vůči všem lidem a celému mančaftu.“

Po kolika střídáních jste se cítil ve své kůži?
„Chvilku to trvalo, po dvou už jsem si docela zvykl a bylo to v pohodě.“

Kolik jste vůbec absolvoval tréninků s A týmem před svou premiérou v Tipsport extralize?
„Vzhledem k tomu, že předtím byla reprezentační přestávka, tak jsem trénoval s prvním mužstvem, takže jsem se mohl sžít se systémem.“

Mám na čem pracovat

Bavili se s vámi trenéři, co máte hrát a co od vás očekávají?
„Pan Lubina mi říkal, že začnu coby sedmý bek a že bych se mohl dostat do hry. Počítal jsem s tím, že bych mohl nastoupit. Když jsem naskočil, tak mi říkal, ať hraji jednoduše a moc si to nekomplikuji. V úvodu mi hodně pomohli obránci Václav Kočí a Honza Kolář, i touto cestou bych jim chtěl poděkovat.“

Radili vám i během hry, jak si máte najíždět, aby vaše spolupráce bezvadně fungovala?
„Měli jsme pár taktických pokynů ohledně napadání, a jak si mám najet. Někdy jsem to ale nedodržel a párkrát propadl. Mám na čem pracovat.“

To se vám „povedlo“ hned na začátku domácího utkání se Slavií Praha, kdy vám protihráč ujel a vy jste musel faulovat, aby se nedostal sám před bránu…
„To si pamatuji velmi přesně, jednalo se o moje první střídání v domácím zápase, byl jsem ještě trochu nervózní. Asi jsem ještě trochu spal, tak jsem to nestihl a musel jsem hákovat. Bohužel to takhle dopadlo.“

Kromě Pardubic máte i na svém kontě dva starty v druholigovém Žďáru nad Sázavou…
„Dřív mě Pardubice neuvolnily, nakonec to dopadlo. Komunikace probíhá hlavně mezi manažerem Žďáru nad Sázavou a panem Šejbou. Bohužel tam mají už po sezoně, vypadli z play off.“

Samo se nic nepovede

Nabízí se srovnání mezi všemi soutěžemi, kde jste letos hrál. Dá se porovnat druhá liga s extraligou juniorů?
„Řekl bych, že ano. Hráči v druhé lize jsou zkušenější, neblázní jako v juniorech. Na druhou stranu extraliga dospělých je tak o tři patra výše.“

Co musíte nyní dělat, abyste po těchto schodech vyšplhal a usadil se v naší nejvyšší soutěži?
„V první řadě musím dobře trénovat a makat na sobě. Člověk musí mít i trochu štěstí a být připravený na další šanci.“

Když hráč nastoupí poprvé v A týmu, tak může zpychnout, nebo začít ještě více makat, aby takovou šanci využil. Co uděláte pro to, aby pro vás platila druhá varianta?
„Budu se snažit, abych nebyl machr, ale naopak ještě více makat. Chci se propracovat do A týmu a vím, že samo se nic nepovede.“

Už víte, jak to budete mít do konce sezony, kde budete trénovat?
„Teď jsem v juniorech, v A týmu se uzdravuje Vladimír Sičák, zpět ve hře po trestu je i Aleš Píša. Soustředím se na juniory, snad se nám povede postoupit do play off.“

Na kontě máte čtyři juniorské výhry v řadě…
„Jsme na dobré cestě, tímto nic nekončí. Čekají nás ještě čtyři těžké zápasy, tři z nich hrajeme venku, takže to bude boj do poslední chvíle.“