HC DYNAMO PARDUBICE
logo 70 1973 1987 1989 2005 2010 2012
31.10.2019
Redakce

První Australan v dresu Dynama. Úžasný pocit, říká o debutu v extralize Costa

Pardubice - Kale Costa se stal prvním Australanem v historii Pardubic, který nastoupil do extraligového utkání. V rozhovoru s ním zjistíte, jak se z exotické hokejové země dostal na východ Čech, či jak bojoval s novým jazykem. Rodák ze Sydney také odhalil své osobní cíle a nezapomněl přidat vzkaz fanouškům Dynama.

Jak jste se dostal k hokeji? Pro Australana to není typický sport…

Ano, rugby a fotbal jsou populárnější. Můj táta hrál in-line a pracoval v Kanadě, kde je hokej rozšířenější. Já jsem od čtyř let bruslil a líbilo se mi to. Hrál jsem i fotbal a plaval jsem.

Jaká byla vaše další cesta?

Jako dítě jsem hrál za Blacktown Flyers. V Austrálii jsme měli české přátele a oni mají známé v Ústí nad Labem, tak kontaktovali Jana Čalouna. U toho jsem také bydlel.

Jaké jsou rozdíly mezi australským hokejem a tím v České republice?

Tady je to mnohem rychlejší a všichni jsou šikovní s pukem. V Česku je hodně tréninků, skoro každý den. V Austrálii máme pouze jeden nebo dva týdně.

V Blacktownu jsme trénovali velmi málo. Nebylo tam ani moc trenérů, kteří by uměli pracovat s dětmi, takže mě učil táta. Ten sice neumí moc bruslit, ale ví, co dělat v různých situacích na ledě. Jako malému mi dal hodně rad, jak se zlepšit.

V Ústí nad Labem to bylo lepší, byli tam šikovnější hráči a lepší trenéři. Například Jan Čaloun, který mi hodně radil a dával mi šanci hrát za dorost, přestože jsem byl věkem starší žák.

Jak se rodil váš příchod do Pardubic?

Právě přes Jana Čalouna, který tady hrával, hlavně on to vše zařídil. Rozhodovali jsme se, jestli by nebylo lepší dostat se někam výš. V Pardubicích se mi strašně líbí, jsou pro můj rozvoj nejlepší. Je tady posilovna, hodně tréninků, a to i na střelbu, dobří hráči a regenerace. Jsem také rád, jací jsou kluci v kabině.

Jak těžká pro vás na začátku byla čeština?

V Austrálii mě čeští kamarádi učili slova jako ahoj, dobrý den nebo počítat od jedné do deseti a další základy. Ale ano, bylo to strašně náročné. Vůbec jsem například neuměl vykat. Přišel jsem do školy a říkal jsem učitelce: „Nazdar.”

Máte za sebou debut v extralize, jaké to bylo?

Utkání proti Karlovým Varům bylo mnohem lepší než v nejvyšší australské soutěži za Sydney Ice Dogs. V české extralize jsou hráči šikovnější a chytřejší. Bylo to úžasné hrát před tolika lidmi. Zpočátku jsem byl hodně nervózní, ale snažil jsem se předvést, co nejlepší výkon.

Moji rodiče byli velmi šťastní. Zápas sledovali brzo ráno v Austrálii. Ani jsem nečekal, že budeme hrát. Byl jsem připravený na duel proti Hradci za juniory, ale po rozbruslení nám trenér řekl, že máme jít na oběd, sbalit si věci a že jedeme do Karlových Varů. Bylo to překvapení.

Odehrál jste zápasy i v nejvyšší australské soutěži. Jak k tomu došlo?

V létě po konci sezony v Česku jsem jezdil domů, tam se ještě hraje, takže jsem několikrát nastoupil.

Jaký je váš hokejový vzor a oblíbený tým?

Vybral bych Nathana Walkera. V Austrálii ho všichni okolo hokeje znají, byl kvůli tomu i televizi, protože jako jediný dokázal hrát v NHL. To bych chtěl také, ale hlavně se budu snažit dostat, co nejdál. Z klubů mám v oblibě Tampu Bay Lightning.

Máte na závěr nějaký vzkaz pro pardubické fanoušky?

Bylo by super, kdyby chodili podporovat i juniory, za to bychom byli určitě rádi, ale nechci jim nic přikazovat. Fandí nám rodiče hráčů, to je taky dobré.