Pro brankářskou přípravu jsem bral inspiraci ze zahraničí, říká František Brázdil

Jak za gólmany hodnotíte právě skončenou přípravu na nový ročník extraligy?

Kluci odvedli skvělou práci. Měli jsme to trošku složitější, protože kvůli reprezentaci byla příprava pro Dominika Frodla a Milana Kloučka trochu posunutá. Ale byly to příjemné starosti, kdy se vám poštěstí pracovat se dvěma reprezentačními gólmany? Oba jsou profesionálové a do tréninku následně zapadli rychle a udělali vše tak, jak měli. Byl s námi i Jakub Soukup. Všichni tři mají výborně nastavenou hlavu na to, že chtějí pracovat, vědí proč to dělají a co jim to přinese do sezóny. Myslím si, že ta příprava byla dobře nastavená, ale jestli to tak opravdu bylo uvidíme až kolem Vánoc.

V loňské sezóně jste nastoupil do rozjeté sezóny, klasickou letní přípravu jste tak s týmem zažil až letos. Jak velká výhoda je, že můžete pracovat s brankáři už od léta?

Lepší je to hlavně v tom, že trenér ví, co po brankářích bude chtít na ledě, tak si je na to připraví už při letní přípravě. Je mnohem těžší rozjíždět nové věci v rozjeté sezóně. Můj názor je takový, že by to všechno mělo navazovat a měla by tam být posloupnost. Letos mi pomohl i čas, který jsem s klukama strávil. Mohli jsme se lépe poznat, nastavit si cíle do sezóny, pobavit se o nedostatcích a přednostech. Dělali jsme také spoustu cvičení na oči, pracovali jsme na vizualizaci. Je dobře, když vím, že když po nich budu chtít třeba lepší odrazovou sílu, tak je na to můžu začít připravovat o dva měsíce dřív, než začne sezóna. Vidět kluky pracovat mimo led nám také řekne hodně o jejich psychice a jakou mají pracovní morálku.

Milan Klouček. Foto: Ladislav Adámek/HC Dynamo Pardubice

Zmínil jste trénink očí, co si pod tím představit?

Dá se pracovat mnoha způsoby. Jedná se ale hlavně o adaptaci na světlo, protože každý stadion má jiné osvětlení. Když jedete autobusem například tři hodiny do Třince, tak se brankář po příjezdu musí na novou halu adaptovat. V dnešní době je na to i spousta pomůcek, existují třeba brýle, které blikají a u toho se hází míčky, je to složité na popsání. Hodně se věnujeme cvičení na periferní vidění, které chceme zlepšovat. Vypadá to hrozně divně, ale když se člověk podívá na NHL, tak každý gólman si na hostujícím stadionu sedne na střídačku a hledá body, aby se adaptoval na světlo a na vzdálenost, protože puk letí hrozně rychle. Pokud by brankář nebyl schopný zaostřit na dálku, na blízko nebo přechod puku z dálky do blízkosti, tak ho to bude velmi limitovat.

Jak moc poznamenalo zranění přípravu Milana Kloučka?

Myslím si, že ho až tak nepoznamenalo. Milan byl výborně připravený, je to dříč a kluk, který ví, kolik sil ho bude stát, aby byl elitní brankář. Nemyslím si, že by kvůli zranění ztratil nějaké kardio nebo něco dalšího. Jediné v čem ho to mohlo poznamenat, že nedostal tolik přípravných zápasů, kolik jsme chtěli. Na druhou stranu, je to profesionál a musí se s tím poprat. Nebylo to nic vážného, ale s realizačním týmem jsme se rozhodli, že ho chceme mít stoprocentně připraveného do sezóny. Nechtěli jsme riskovat, že bychom mu dali dva tři přípravné zápasy navíc.

Jak funguje spolupráce s Vrchlabím a probíhá komunikace mezi trenéry brankářů?

Vrchlabí udělalo na pozici trenéra brankářů změnu, nastoupil tam Martin Abrahám. V loňské sezóně jsme byli v kontaktu jednou dvakrát týdně, takže ta komunikace funguje perfektně. Občas tam jezdím na trénink, jelikož tam máme i naše brankáře. Jsou tam Vojta Nečas a Jakub Soukup, který celou letní přípravu trávil s námi a ukázal, že je kvalitní a profesionální brankář. Bereme ho teď jako našeho třetího gólmana a myslím, že kdyby se něco stalo, tak se nemusíme bát toho, že by Kuba Soukup nemohl naskočit.

Na první pohled je vidět, že Milan Klouček a Dominik Frodl jsou rozdílné povahy. Jak se liší spolupráce s nimi?

Každý z nás je jiný a moje práce je najít si k nim cestu a pomoci jim se zlepšovat. Jsem tu od toho, abych jim dával prostředky ke zlepšení a naplnění jejich potenciálu, který mají oba ohromný. Tím, že se známe a času jsme spolu strávili hodně jak v krizových, tak pozitivních situacích. Díky tomu si myslím, že vím jak reagovat. Je to hlavně o tom cítění.

Dominik Frodl. Foto: HC Dynamo Pardubice

Co je momentálně vůdčím trendem ve světě hokejových brankářů, ať už se bavíme o stylu či přípravě?

Myslím si, že v českém hokeji nemáme moc specifických stylů. Hodně používám semináře, spolupracuji s Torontem Maple Leafs a jejich trenérem brankářů Stevem Brierem a s Jussim Parkkilou, který trénuje v Coloradu Avalanche. Byl jsem i na semináři, kde přednášel Jason LaBarbera, který momentálně trénuje Dana Vladaře v Calgary Flames. Tihle kouči to nějakým způsobem rozdělují, je toho hrozně moc a myslím, že pro ucho lajka by to ani nedávalo smysl. Trendy se ale vedou hodně v tom, aby brankář hodně vydržel fyzicky. Hokej se zrychluje, hráči mají tvrdší střelu. Dnes už se nechytá na rovných kolenou a neskáčou se skluzy, protože by to ten brankář prostě nestíhal. Hodně se kouká na to, aby brankář byl schopný dobře využívat váhu svého těla, aby nestál na zaseklých nohách. Důraz se klade také na plynulost pohybu.

Velkým tématem v extralize jsou momentálně změny pravidel, které se z velké části dotýkají také brankářů. Jak se na tyto změny připravujete?

Pro brankáře je nejdůležitější ten lichoběžník za brankou. To je velký zásah pro brankáře, kteří chodili do rohů. Víme, že Frodlík rád hraje s hokejkou a Milan se v tom za poslední dobu ohromně zlepšil. Změna ale hru hodně zrychlí, brankář musí hru lépe číst. Na každém tréninku máme cvičení na hru s holí, aby si kluci nacítili na kolik kroků je to vyjde, aby věděli, jak rychle puk letí a jestli má vůbec cenu chodit před brankovou čáru.

Začátkem září byl v Pardubicích šéf rozhodčích Vladimír Šindler, aby seznámil hráče s novými pravidly. Pomohlo i tohle?

Samozřejmě je potřeba to všechno i vidět. Pan Šindler měl tu prezentaci dobře zpracovanou a ukázal brankářům na videu, co je špatně a co dobře. Tohle vždycky pomůže, když se vidí přesně příklady těch situací. Ještě navíc, když se dějí takové velké změny.