Porážka ve finále může paradoxně i pomoci, říká v obsáhlém rozhovoru Marek Zadina

Uteklo pár týdnů od konce sezóny. Přebolela už porážka v sedmém finále?

„Bolí to, a ještě nějakou dobu bude. Samozřejmě, že mě to mrzí, když už jsme to dotáhli tak daleko a byli jsme vítězství a titulu tak blízko. Bohužel jsme to nedokázali, a s tím se musíme umět vyrovnat. Na druhou stranu nám to paradoxně může i pomoci. Když jsem si po konci sezóny dělal analýzu finálové série a přemýšlel nad ní, tak jsem objevil pár věcí, které bych v případě vítězství mohl snadno přehlédnout. Takže tohle se možná dá brát jako pozitivní věc toho prohraného sedmého finále. Z toho posledního zápasu pak pro mě plyne i jedno velké ponaučení. Je to prostě porážka, kterou musíme přijmout, vyhodnotit si ji, nějak se z ní poučit a jít s nabytou zkušeností dál.“

Chcete nějak popsat ty jednotlivé body, které odkryla analýza?

„Zmíním jediný, ostatní si nechám pro realizační tým. V té sérii jsme prohrávali 0:1, pak 1:2, v Třinci jsme dokázali srovnat na 2:2. Pak přišel pátý zápas, který se nám neskutečně povedl a dostali jsme se do vedení 3:2 v sérii. Když jsem měl poté pohovory s hráči, tak se odkryly věci, které by mě ani moc nenapadly. Jde víceméně o mentální nastavení celého týmu. Musíme se víc soustředit sami na sebe a méně na okolní svět. Nechci říct, že kluci ten zápas podcenili, to vůbec ne, ale v Třinci nám v důsledku špatného mentálního nastavení utekl úvod první třetiny. Rychle jsme prohrávali 0:2 a ten zápas už jsme zachránit nedokázali.“

V průběhu celé sezony byl na tým velký tlak?

„Samozřejmě, jsme Pardubice, velká organizace. Jsme v popředí hokejového dění a musíme se s tím naučit pracovat. Klub prošel velkou proměnou, rychle vyrostl zpátky mezi evropskou špičku. To ale sebou přináší i tlak a pro mnohé z nás nové situace. Jsme jedna z největších sportovních organizací v republice. To, že si nás budou všímat média, bude se o nás psát, jak pozitivně, tak i negativně, s tím se budeme potýkat stále. Tak to prostě je a my to musíme přijmout a pracovat s tím. Musíme se v maximální možné míře soustředit především na naší práci a na to, abychom měli zase dobrou sezonu a došli jsme v ní co nejdál.“

Mluvili jsme o tom, jak se poučit, ale možná se trochu zapomíná na úspěchy, kterých Dynamo v sezoně 2023/24 dosáhlo.

„Samozřejmě, tady je tým velmi dobrý, velmi dobrý i charakterově. Hráči chtějí získat co nejvíc pohárů a co nejvíc úspěchů pro organizaci. Musíte jim nastavit nějaký řád, musíte jim dát systém hry. Ať už je to jakýkoliv hráč v týmu, bude to plnit. Musíme je přesvědčit, že to má smysl. Kluci pak vidí, že to funguje a plní, co po nich chceme. Sami potom vidí, že s tou hrou jsou úspěšní a vyhrávají zápasy, jsou schopní vyhrát zápas v play-off 1:0. I to nás společně utvrzuje v tom, že jsme na správné cestě. Je to dennodenní práce, jak na trénincích, tak u video-rozborů. Je to nekončící proces, který pomáhá abychom se posouvali dál systémově a takticky. Tým musí být přesvědčený o tom, že když bude hrát takto, když bude fungovat jako jeden celek, tak bude schopný porazit kohokoliv a jen tak se dá dojít co nejdál.“

Kdyby to v tom sedmém finále dopadlo jinak, kdybychom měli trochu víc štěstí, tak možná jako ikonický moment pro celou sezonu se bere zápas v Karlových Varech po Vašem nástupu do role hlavního trenéra. V kritický moment, kdy jsme prohrávali po dvou třetinách 0:3, se něco změnilo a zápas jsme otočili. Jak těžký byl celý ten den?

„To byl hrozně těžký zápas, jeden z nejtěžších, co jsem jak v roli asistenta, tak v roli hlavního trenéra odtrénoval. Celý den bylo cítit z týmu, že je to pro něj hrozně těžké. Ten den jsme byli nejsledovanější tým v republice a hráli nejsledovanější zápas v republice. Napětí tam bylo už od rána. Hráči byli soustředění, dobře nastavení. Cestou do Karlových Varů nám ještě vytrejdovali Davida Ciencialu do Třince za Richarda Páníka, takže další zásah do týmu, do atmosféry. Byl to opravdu hrozně těžký den, jedeš ven a každý čeká, co se stane a jak se bude ten zápas vyvíjet. Já jsem na to hráče připravoval, ale čelit takové situaci není snadné. Poté prohráváš 0:3 po dvou třetinách, ale tam nebylo na místě něco měnit, nebo úplně zvyšovat hlas. Tam jsme prostě museli k hráčům dobře promluvit a uklidnit je, aby si začali věřit. Věděli jsme, že to je tak dobrý tým, že jsme schopní ten zápas otočit v té třetí třetině. Tam potom bylo hrozně vidět, že když jsme dali gól na 1:3, tak to z nás spadlo a začali jsme hrát svoji hru, to co umíme, v čem jsme výborní. Šli jsme si za tím a v prodloužení jsme to otočili na 4:3. Myslím, že to byl i zlomový okamžik před tou vítěznou sérií, co jsme potom měli. Chtěl bych hráčům poděkovat za ten zápas, jak ho zvládli, protože pro ně to byl hrozně psychicky těžký zápas. Jak pro ně, tak pro mě, a i pro můj realizační tým.“

V anketě o nejlepšího trenéra za měsíc únor zvítězil pardubický lodivod Marek Zadina! 🔥👏

📲 https://t.co/z9OhzC1tq3#trenertelh | #TELH | #extraliga pic.twitter.com/DokY1HRcYX
— Tipsport extraliga (@telhcz) March 5, 2024

Zmínil jste realizační tým. Petr Sýkora, Vít Černohous, i Frank Brázdil odvedli kus práce. Jak hodnotíte spolupráci s nimi?

Odvedli skvělou práci. Všechno, co já jsem potřeboval, tak mi vždycky udělali, pomáhali mi ve všech situacích. Petr Sýkora, samozřejmě skvělý střelec, skvělý útočník, najednou mi střídal obránce. Myslím, že to zvládl skvěle, velmi dobře se se vším popasoval. Když něco potřeboval, nebo se potřebovalo udělat nějaké rozhodnutí, tak přišel za mnou, a to rozhodnutí jsme udělali společně. Samozřejmě jsme řešili spoustu věcí i mimo led. S tou rolí se popasoval velmi dobře a pomohl mi. Za to bych mu chtěl moc poděkovat.

Víťa je mladý trenér, který dostal velkou šanci. Já jsem ho pozoroval během sezóny. Přišel jako skills kouč, má za sebou ale také vedení juniorských i mužských týmů. Nějaké zkušenosti měl. Měl jsem nějaké alternativy, kdo by mohl nastoupit ke mně jako další trenér, ale já jsem si vybral Víťu, protože jsem na něj měl dobré reference, sledoval jsem jeho práci v klubu, v naší organizaci. Měl jsem s ním asi dvě schůzky a pak jsem mu dal úkol do jednoho ze zápasů a on se s ním popasoval velmi dobře. Viděl jsem, že i když je takhle mladý, tak hokej vidí opravdu dobře a v tu chvíli jsem usoudil, že mi může v těch těžkých momentech pomoci. Jsem rád, že jsem si ho vybral. To, co jsem si myslel, že mi přinese, tak to se jenom potvrdilo a já jsem byl s jeho prací velmi spokojený.“

A stejně jako Petr s Víťou, odvedl v průběhu celé sezóny skvělou práci s brankáři i jejich trenér a mentor Frank Brázdil. I jemu patří obrovské poděkování!“

Na závěr, co nás čeká v letě?

„Teď v létě po sezóně samozřejmě odpočinek. Těch zápasů byla spousta, takže kluci si teď potřebují hlavně psychicky a fyzicky odpočinout, aby dostali zase jiskru a chuť do trénování. Teď mají nějakých pět týdnu odpočinek a pak nám začíná příprava na suchu. Bude tam také nějaké soustředění. Pak si kluci ještě chvíli odpočinou a půjdeme na led. Je to takový standardní postup před sezonou.“