Redakce
Pardubice oplatily Olomouci porážku z finále 1994. Jak na sezonu vzpomíná Richard Král?
Sezona 1993/94 byla historická nejen pro český, ale i pardubický hokej. Poprvé od vzniku nejvyšší soutěže v ledním hokeji v roce 1936, se hrálo jen v České republice. Pro Pardubice byla historická dvojnásob, slavily totiž výročí 70 let hokeje ve městě. Klub procházel složitým finančním procesem, vsadil na své odchovance a probojoval se až do finále. V něm se utkal s Olomoucí, na kterou však nestačil. V play off 2023 se Dynamo utkalo s Olomoucí znovu, opět ve výroční sezoně, tentokrát ji ve čtvrtfinále porazilo 4:0 na zápasy.
Pardubičtí hokejisté postoupili do vyřazovacích bojů sezonu 1993/94 z šestého místa, extraligu hrálo dvanáct celků a do play off jich postupovalo osm. V základní části vybojovaly Pardubice do tabulky 48 bodů za 22 výher, 4 remízy a 18 porážek s kladným skóre 142:128. „Sezony předtím jsme nebyli někde dole, ale zároveň jsme nehráli někde hodně nahoře. I tato sezona začala tak, že jsme byli poslední. Celé období po revoluci bylo takové divné, v Pardubicích chodilo na hokej zhruba dva a půl tisíce lidí, když pominu poté play off, kdy bylo i vyprodáno. Ale jinak během sezony chodilo nějakých dva a půl, tři tisíce, takže atmosféra nebyla taková, jako jsme nyní zvyklí, celé to období bylo takové zvláštní,“ vzpomíná na období začátku samostatné české extraligy Richard Král.
Spolu s ním najdeme aktuálně v Dynamu také další pamětníky tohoto období. Klub si nemohl dovolit vynakládat velké finanční částky při nákupu hráčů, a proto jako již několikrát v historii vsadil na své odchovance. V sezoně 1993/94 nastupoval za Pardubice také druhý asistent Radima Rulíka Marek Zadina, sportovní ředitel Dušan Salfický a hlavní trenér juniorů Jiří Malinský. „Hrál jsem v lajně se Zádou (Markem Zadinou) a většinou s námi hrál Standa Procházka. V té době se tady ze starších hráčů objevil Valcha Jiroutků, Láďa Lubina, David Pospíšil, v té sezoně se tady myslím mihnul Jirka Šejba, ještě Martin Střída a tito hráči, kteří v té době už víceméně končili. V bráně Libor Bárta s Radovanem Bíglem, dále Jirka Malinský, z dorostu začínal v seniorském hokeji Milan Hejduk,“ vypíchl Král několik svých spoluhráčů.
Východočeský celek začal sezonu s trenérskou dvojicí Zdeněk Uher – Antonín Slavík, ta však s týmem nevstoupila do soutěže ideálně, a tak 17. října 1993 došlo k trenérské změně, na střídačku se postavili Marek Sýkora s Petrem Hemským, kteří tým pozvedli. „Po jedenácti kolech základní části jsme byli, myslím, beznadějně poslední. Následně se změnili trenéři, přišel Marek Sýkora a vystoupali jsme až na šestou pozici. Poté ta sezona byla dobrá, Vítkovice jsme porazili na pět zápasů, Spartu na tři a ve finále na Olomouc jsme šli poprvé jako výše postavený mančaft, bohužel to nevyšlo,“ ve zkratce shrnul ročník Král.
Do prvního čtvrtfinálového duelu s Vítkovicemi nevstoupily Pardubice špatně, nakonec však po nepovedené druhé třetině a následném dotahování ztráty prohrály těsně 4:5. Po dvou vítězstvích měly doma mečbol k postupu, ostravský celek si ale výhrou v prodloužení vynutil rozhodující pátý duel. Pardubičtí ho zvládli a po vítězství 3:1 je v semifinále čekala Sparta. Tato série měla nejkratší možné trvání, po výhrách 3:2 po samostatných nájezdech, 1:0 a 2:1 po samostatných nájezdech se Pardubice radovaly z postupu do finále proti Olomouci. Ta v základní části skončila o tři body za nimi, na sedmé příčce. „V prvních dvou domácích zápasech byly nájezdy. První jsme vyhráli, v druhém se jeli tři série po pěti hráčích, takže se to jelo asi půl hodiny, nakonec jsme bohužel prohráli. A to si myslím, že nás možná stálo i titul. Olomouci se v té době vrátili Řezníček, Dopita, měli zkušený mančaft, hodně posílili před play off. My jsme měli dost zraněných, takže potom už jsme asi neměly tolik síly, je to škoda,“ popsal tehdejší útočník a aktuálně asistent trenéra u A týmu Dynama.
Richard Král se vrýval fanouškům do paměti a jedním z takových momentů bylo provedení Forsbergovy kličky. „Já už jsem ji udělal i v semifinále se Spartou na Čapka, poté jsem to zkusil ve finále na Cagaše. Bylo to v sezoně, kdy to dával Forsberg na olympiádě v Lillehammeru, takže já jsem ji pak v průběhu sezony zkoušel a celkem to vycházelo. Poté jsem takto i sem tam jezdil nájezd v kariéře, takže je to určitě dobrá klička,“ říkal k jednomu ze svých oblíbených zakončení samostatného nájezdu.
Zkušený útočník zavzpomínal ještě na jednu zajímavost ze sezony 1993/94, David Pospíšil totiž nenosil na dresu klasické číslo, ale číslo shodné s frekvencí rádia. „David měl 96,9 po rádiu Profil. Myslím, že nebyl jediný, tenkrát byla ta doba taková divoká.“