Redakce
Nejcennější je pro mě radost kluků, přiznává kouč vítězného ročníku 2012 Křečan
Na konci března přidali pardubičtí hokejisté ročníku 2012 poslední výhru v Sev.en Hockey Cupu a mohli tak oslavit vítězství v celém čtyřdílném seriálu turnajů. Nejvíce se jim povedl hned ten úvodní, na litvínovském ledě vyhráli všechny tři zápasy s monstrózním skóre 49:5. Jak hodnotí výsledky svého týmu lodivod Michal Křečan a jak mladíci Dynama oslavili svůj triumf?
Pardubičtí mladící ročníku 2012 naprosto ovládli úvodní dva turnaje Sev.en Hockey Cupu, když vyhráli všech 6 zápasů s úchvatným skóre 91:15. V následujících dvou turnajích ve Zlíně a chomutovském azylu Kladna to už tak růžové nebylo a Dynamo vyhrálo pouze polovinu z šesti střetnutí. „Poslední dva turnaje pro nás byly nejtěžší, kluci byli namlsaní z úvodních dvou, které vyhráli a potom si mysleli, že to půjde samo. Omyl. Narazili jsme na vyrovnané soupeře a kluci tenhle stav moc neznali. Je strašné zajímavé, jak u těchto dětí dělá divy psychika. Když se vyhrává, tak jde všechno jako po másle, ale pokud se objeví nějaká nečekaná překážka, tak je to někdy dokáže pěkně vykolejit,“ vrátil se trenér Křečan k nejtěžšímu momentu při cestě za výhrou.
Už při pohledu na celkové skóre (144:61) vyhrál ročník 2012 Sev.en Hockey Cup jednoznačně. Dá se už nyní říct, jaké borce bychom za pár let mohli vídat na ledě enteria arény? „Některé náznaky tam jsou, ale v tomto věku je opravdu příliš brzy. Všechny kluky čeká ještě dlouhá cesta. Samozřejmě bych to přál všem, ale z vlastní zkušenosti vím, že do áčka se z celého ročníku dostanou třeba jeden nebo dva hráči,“ pokračoval mladý kouč.
„Bylo vidět, jak si během sezóny kluci přenáší věci z tréninku do zápasů. Je důležité, aby si kluci věřili, aby neodpalovali od sebe kotouče, ale aby se vždycky snažili najít nějaké řešení. Hodně kluků z týmu je pro hokej zapáleno. Rád se s nimi se s nimi bavím nejen o hokeji tady u nás v áčku, ale i třeba o NHL,“ doplnil bývalý útočník.
Jak bere úspěch týmu jeho lodivod, který kdysi nastupoval za pardubickou juniorku? „Ze zkušenosti vím, že vyhrávat v těchto kategoriích není úplně podstatné. Nic moc to neříká. Pro mě je nejcennější ta radost, když kluci vyhrají vyrovnaný zápas nebo když si na konci turnaje jedou pro medaile. Ta jejich radost je upřímná a to mě baví pozorovat.“
A jak mladí hráči oslavili výhru? „Hlavně na ledě, kde se vyfotili jak spolu, tak s rodiči. Na oslavy do baru je ještě nepustím,“ usmíval se trenér mladých hokejistů.