11.02.2020
Redakce

Jan Oliva: Za každou šanci v A-týmu jsem rád, je to pro mě obrovská zkušenost

Devatenáctiletý zadák Jan Oliva vybojoval s týmem juniorů druhé místo v turnaji O Pohár DHL. Co bylo důležitým faktorem k úspěchu, jaké je to sdílet kabinu s lídry z A-týmu a jak podporuje mladšího bratra? Nejen na tyto otázky odpovídal talentovaný obránce Dynama v rozsáhlejším rozhovoru.

Honzo, s týmem juniorů jste vybojoval druhé místo ve velmi vyrovnaném turnaji O Pohár DHL, takže vládne spokojenost?

Určité vládne spokojenost, druhé místo je super výsledek. Myslím si, že nebýt mírného výpadku, který přišel v polovině soutěže, tak se můžeme rvát o první místo. Ale s výsledkem jsme spokojeni.

Statistiky ukazují, že jste měli vůbec nejlepší obranu ze všech mužstev. To se asi dobře poslouchá?

Jsme za to určitě rádi. Myslím, že to byla dobrá práce celého týmu, jak obránců, tak i útočníků, kteří nám s obranou pomáhali. Velký podíl na tom mají naši brankáři, kteří nás v hodně zápasech podrželi a zatím chytají skvěle.

Sám jste patřil do desítky nejproduktivnějších obránců celé soutěže…

I na tomhle mají velkou zásluhu kluci z týmu. Myslím si, že body se ode mě očekávají. Jsem nejstarší obránce, dostávám hodně příležitostí na ledě, hraji přesilovky. Jsem rád, že jsem si připsal tolik bodů, ale myslím, že jich mohlo být klidně i víc.

Skvěle vám rovněž vyšel vstup do DHL Superpoháru, kde máte po dvou zápasech skóre 16:8. Všechno tedy funguje tak, jak má?

Vyhráli jsme oba dva zápasy, to je určitě dobře. Utkání od nás ale nebyla ideální, dostali jsme v nich poměrně dost branek, navíc jsme vždy vedli o 3 branky a nechali se dotáhnout na rozdíl jedné. Na tomhle musíme ještě zapracovat.

I z individuálního pohledu Vám začátek Superpoháru vyšel na jedničku. Dva zápasy, pět asistencí a jedna branka. V tomto ohledu asi také panuje spokojenost?

Ano, jsem spokojen. Hlavní je ale vyhrávat zápasy, je jedno, kdo ty body udělá. Jsem rád, že se daří celému týmu.

Máte za sebou i první nominace do zápasů A-týmu. Jaké je pro vás dostávat šanci v kádru prvního týmu?

Je to pro mě obrovská zkušenost. Za každou šanci, kterou v A-týmu dostanu jsem rád.

Náročnost extraligy jste však okusil již v předcházejícím ročníku. Je tomu tak?

Ano, minulý rok. Odehrál jsem poslední zápas play-out v Karlových Varech, byla to skvělá zkušenost.

Jste kapitánem pardubických juniorů. Považujete se za tichého lídra nebo občas v kabině zvýšíte hlas?

Myslím si, že to zatím jde bez větších problémů, takže jsem hlas zvyšovat nemusel. Kdyby bylo potřeba, tak se určitě mohu spolehnout, jak na práci asistentů, tak na starší hráče, kteří v kabině jsou. Kabinu dokážeme ohlídat.

Jaké je to ale sdílet kabinu s mnohem staršími lídry, jako je například kapitán Jan Kolář nebo navrátilec Tomáš Rolinek?

Je to obrovská škola. Obecně kluci z A-týmu se nám mladším snaží na tréninku nebo na zápase pomáhat, radit, dělají s námi vtípky. Jsou to opravdu super zkušenosti. Pozorovat Jana Koláře nebo Tomáše Rolinka mi hodně pomáhá v tom, jak potom vést kluky v juniorce. Jsou to neuvěřitelné osobnosti v kabině, ale i na ledě. Nám mladším určitě hodně pomáhají.

V letošní, ale i minulé sezoně jste si připsal také několik startů za Dvůr Králové. Jaké to bylo tam?

Ano, za Dvůr Králové jezdím hrát, když oni potřebují obránce. I tohle je pro mě super zkušenost. Každý zápas, co odehraji navíc, je pro mě jen dobře.

Starty v druhé lize jsou asi také důležité pro adaptaci do dospělého hokeje?

Určitě mi to pomáhá, dospělý hokej je určitě dost jiný, než ten juniorský.

Jak říkáte rozdíl mezi dospělým hokejem a juniorským je hodně velký. V čem vidíte největší rozdíly?

Hra je silovější, víc taktická. Hráči dokážou rychleji přemýšlet, je těžší číst hru.

Vám ale důrazná hra vzhledem k Vaší výšce vyhovuje?

Nevím, jestli někomu taková hra vyhovuje, ale nemám s tím nějaký větší problém.

Váš bratr Matěj rovněž nastupuje v mladší kategorii za Dynamo, hecujete se nějak navzájem nebo případně radíte mladšímu nástupci?

Ano, brácha hraje za 9. třídu. Hrajeme spolu soutěž, kdo dá více gólů. Je taky obránce, takže máme stejné podmínky, ale zatím vede, tak doufám, že ho ještě předběhnu. Občas mu s něčím poradím, ale vždycky říkám, že od toho je tam trenér, takže mu do toho zase tolik nemluvím.

Stíháte s bráchou sledovat navzájem utkání toho druhého?

Když se nám zápasy nekryjí, tak jsme skoro na každém zápase toho druhého, zápasy určitě sledujeme.

Jaké jsou Vaše další osobní cíle, ať už v probíhajícím ročníku nebo do budoucna?

Nejbližší cíl je určitě udělat co nejlepší výsledek v Superpoháru DHL, nejlépe ho celý vyhrát. Věřím, že na to máme. A do budoucna určitě u hokeje zůstat a dokázat se tím živit, to by bylo super.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej