Redakce
Hráči A týmu absolvovali na úvod přípravy testování na FTVS
Pardubičtí hokejisté podstoupili v úvodním týdnu letní přípravy na FTVS v Praze testy, díky kterým získali hodnoty důležité pro další fáze přípravy. „Zatěžování v tréninku se posouvá, monitoruje, my tedy potřebujeme znát hodnoty hráčů, jejich tepové frekvence. Test nám je určí a my s nimi můžeme pracovat jak při tréninku, tak zápase, kdy se hráči dostávají do maximálních hodnot a únavy. Z hlediska zatěžování jsou to pro nás strašně cenné informace, aby bylo zatěžování co nejefektivnější,“ říká trenér Radim Rulík.
„Čerpáme z toho pro celou sezonu, protože budeme chtít, aby bylo zatěžování hráčů co nejvíce smysluplné a tím pádem budeme vědět, v jakých tepových frekvencích by se měl hráč v intervalových trénincích pohybovat. Poté hodnoty monitorujeme během tréninku i během zápasu a dá se poté korigovat vytížení hráčů podle jejich stavu,“ vysvětlil důležitost testu hlavní kouč.
Testování se ve čtvrtek zúčastnili všichni hráči, kteří jsou aktuálně v přípravě s Dynamem. Nechyběl tedy ani kapitán Patrik Poulíček, jenž je známý svou dobrou fyzickou připraveností. „Myslím si, že jsme už zažili horší testy. Je dobré, že je to rozložené do většího časového úseku, není to tak krátká intenzivní zátěž, jako jsme absolvovali například Wingate testy, kdy člověk půl minuty ujede úplně na doraz. Toto je to přívětivější, ale stejně v poslední půl minutě už člověka bolí nohy, s tou trubkou se nedýchá úplně snadno. Není to nic závidění hodného, ale je to součást naší práce, našeho sportu. Myslím si, že těch deset patnáct minut se dá zvládnout.“
V čem byl test nejnáročnější se s Poulíčkem shodl obránce Jan Košťálek. „Nejhorší je dýchání s tou trubkou, hrozně mi vadí, když mi někdo něco nacpe do pusy a ještě mi dá kolíček na nos, což není úplně příjemné. Vždy se s tím peru, jinak odšlapat to mi nevadí. Už jsem ale na test zvyklý, dělal jsem ho vždy před i po sezoně a i v létě před nástupem na led.“
„Spíše než anaerobní nebo aerobní mě baví silová složka přípravy. Z výsledků testů si vezmu nějaké hodnoty co se týče prahových hodnot tepové frekvence, v hodnotě VO2max se příliš neorientuji. V sezoně má člověk možnost intervalových tréninků na kole, jednoduše řešeno nějaké starty a sprinty na kole s určitou zátěží. Většinou se to orientuje na procentuální výši maximální tepové frekvence. Podle toho se člověk orientuje a podle toho volí třeba zátěž na kole po dobu určitého časového intervalu,“ vysvětluje pardubický kapitán.
Pro většinu mladých hráčů bylo absolvování testu premiérové, v minulých sezonách však zažili obdobné testy. „Čtyři minuty rozjetí na začátek je v pohodě, pak když se začne měřit VO2max, tak první dvě minuty v pohodě. Ale pak když se začne přidávat zátěž, tak někde okolo 320 wattů to začne být těžké, nohy začnou tuhnout a už se snažíte jen vydržet tu minutu, abyste měl nějaký ten zápis,“ popisoval průběh testu Tomáš Zeman.
„Byl jsem poslední z naší skupiny, slezl jsem z kola a nohy mě vedly k nejbližší židli. Měl jsem úplně tmu před očima a chtěl jsem si jen sednou a trochu to rozdýchat,“ říkal po testování junior Dominik Pavlata, jenž je v přípravě s A týmem.
Jaký byl první týden letní přípravy Dynama pohledem Patrika Poulíčka? „První týden jsme měli na zapracování, aby si tělo zvyklo na zátěž a nebyl to pro něj výrazný šok, protože po volnu je pro každého těžší se dostat do tréninkového cyklu. Zatím to máme trochu volnější, dbáme na rozsahy pohybu a už tam je také nějaká kondiční složka. Ale nejsou to takové galeje, jaké nás asi budou čekat dál.“
A k úvodu přípravy mluvil také trenér Rulík: „Je to všechno postupné. Začali jsme hned trénovat bez nějakých informací okolo. Prostě jsme se pustili do tréninku s hráči, které máme k dispozici. Postupně budou přicházet hráči, kteří potřebují volno, protože jim končila sezona později. To gró a to hlavní nastane poté přípravou na ledě. Například David Cienciala, jenž byl na repre, začne na začátku června, dali jsme mu volno pět týdnu, stejně jako měli ostatní kluci po vyřazení z play off s Budějovicemi.“