Ondřej Hudec
Hokej v číslech: Ofenzíva Dynama patřila v sezoně ke špičce
Pardubické Dynamo před sezonou určitě mířilo na mety nejvyšší. Mezi nejlepšími se drželo téměř celou základní část, bohužel ke konci sezony přišel úpadek formy, který Pardubice odsoudil na 5. místo. V play off následně vypadly ve čtvrtfinále s Českými Budějovicemi. Jak vypadala sezona z pohledu statistik? Začínáme ofenzívou Dynama.
Ofenzivní hru Pardubic v základní části si rozdělíme na hru 5 na 5, ve které se odehraje velká většina času v utkání, a také se podíváme na přesilové hry, které také hrají poměrně důležitou roli.
Při hře 5 na 5 byly Pardubice v základní části jednoznačně jedním z nejlepších týmů. V průměru vstřelily za 60 minut hracího času 2,6 gólů, což byl třetí nejlepší výkon po Spartě a Mountfieldu. K tomu si Pardubice navíc tvořily jednoznačně nejlepší střelecké příležitosti ze všech týmů, když měly šance na 2,9 očekávaných gólů za stejný čas. To je o tři desetiny gólu lepší než Hradec Králové.
Celkově pak v rámci základní části mělo Dynamo šance na 127 očekávaných gólů, když o deset překonalo Spartu. Současně hráči Pardubice vstřelili 113 gólů a za očekáváním tak zaostali o 14 gólů, když v zakončení byly horší jen čtyři týmy.
Pardubice se dostávaly často do střelby, když opět v přepočtu na čas měly 63 střeleckých pokusů za 60 minut, a z prostoru slotu to pak bylo 22 z těchto pokusů, když v obou případech byly nejčastěji střílejícím týmem v extralize. Zároveň pak byly jediným týmem, který měl za 60 minut hry více než 20 pokusů z prostoru slotu.
Kromě celkových čísel je zajímavé podívat se i na to, jakým způsobem si Dynamo svoje střelecké příležitosti a šance tvořilo. Pardubice totiž patřily k nejlepším týmem v kreativitě, když si 1,8 ze svých očekáváných gólů vytvořily po přihrávkách, kdy byly v tomto ohledu nejlepším týmem.
A to na základě celkových 38 přihrávek na střely za 60 minut hry 5 na 5, když 13 z nich mířilo do prostoru slotu. Současně pak bylo Dynamo i nejlepším týmem, který využíval takzvané křižné přihrávky. Tedy přihrávky, které jdou přes osu ledu a nutí brankáře k přesunu. Ty měly Pardubice v přepočtu na čas 4,3 a byly společně se Spartou týmem, který vyprodukoval více než čtyři takové přihrávky do prostoru slotu za 60 minut.
Pardubice pak hrozily soupeřům téměř z každé herní situace, která se jim naskytla. Nejlepším týmem byly v tvorbě šancí z rychlých útoků, ale například i po úspěšném napadání. A problém jim nedělal ani delší pobyt v útočném pásmu, kdy si po dlouhých útocích tvořily druhé nejlepší příležitosti.
Společně s pražskou Spartou pak byly Pardubice jediným týmem, který byl schopen vstupovat do pásma soupeřů více než v polovině případů v držení puku. Kontrolované vstupy tvořily u Dynama lehce přes 54 % všech překročení modré čáry, když za 60 minut měly Pardubice 48 úspěšných vstupů do třetiny.
Solidní šance si Dynamo dokázalo vytvořit i v přesilovkách, kde mělo v přepočtu na 60 minut příležitosti na 7,6 očekávaných gólů a zaostalo pouze za Spartou a Kometou. Bohužel pro Pardubice se jim však početní výhody nedařilo příliš využívat, když vstřelily pouze 6,5 gólů za stejný čas, což byl víceméně průměrný extraligový výkon. Pardubice patřily, podobně jako při hře 5 na 5, k nejčastěji střílejícím týmům z prostoru slotu, odkud měly 50 střeleckých pokusů a 28 střel na branku za 60 minut, kdy v obou případech byly druhým nejlepším týmem.
Z individuálních výkonů v základní části je pak třeba určitě vyzdvihnout výkony Roberta Říčky, který byl druhým nejlepším střelcem s 27 góly, a celkově měl na kontě 47 bodů ve 48 zápasech. Vidět byl především při hře 5 na 5, kde v přepočtu na čas sbíral 2,73 bodů, kdy byl třetím nejlepším útočníkem. V přepočtu na čas byl Říčka nejlepším střelcem, kdy dal 1,6 gólů za 60 minut. Zároveň měl ze všech hráčů i nejvíce střeleckých pokusů (19,9) a tvořil si šance na 0,9 očekávaných gólů.
Právě v tomto ohledu byl nejlepším útočníkem základní části Anthony Camara, který měl příležitosti na 1,2 očekávaných gólů a proměnil to v 1,1 gólů, což ho řadí na 15. místo mezi útočníky. Kromě Říčky se pak výborně uvedl i Adam Musil, který vstřelil 1,05 gólů a celkově sbíral 1,85 bodů, což ho řadí na úroveň prvního útoku. Na úrovni první formace navíc bodovali i další tři útočníci Dynama, konkrétně David Cienciala, Robert Kousal a Matěj Blümel.
Zapomenout rozhodně nesmíme na fantastickou ofenzivní sezonu Jana Košťálka, který se stal nejproduktivnějším obráncem se 41 body. Při hře 5 na 5 byl Košťálek z obránců jednoznačně nejlepším sběratelem bodů, když si jich za 60 minut hry připsal 1,76. To by ho i mezi útočníky řadilo na úroveň prvního útoku. Košťálek pak byl jednoznačně nejlepším nahrávačem mezi obránci, když měl 1,33 primárních asistencí, druhý nejlepší v tomto ohledu, Jan Štencel, pak zapsal 0,7 asistencí.
Košťálek byl také nejčastějším střelcem s 19 pokusy, z prostoru slotu pak byly v průměru dva z jeho pokusů a patřilo mu tedy v tvorbě individuálních šancí mezi obránci šesté místo. Celkově si pak tvořil šance na 0,48 očekávaných gólů, nejvíce z obránců, a k tomu přidal mezi beky i nejkvalitnější přihrávky, když spoluhráčům tvořil šance na 0,36 očekávaných gólů.