Hodnocení Miloše Říhy: Všichni svěřenci hráli nad svůj průměr

Brankáři – vládne spokojenost

Jedničkou mezi třemi tyčemi i v této sezoně byl Ján Lašák. Ten se může pochlubit velmi kvalitními statistikami. Slovenský reprezentační gólman pak držel pardubické naděje i v play off. „Měl vynikající sezonu. Držel nás v rozhodujících zápasech,“ souhlasí Miloš Říha.

Ján Lašák se může v základní části v právě skončené sezoně pochlubit skvělými čísly – úspěšnost téměř 93 procent a průměr 2,58 inkasované branky na zápas.

V play off České pojišťovny povýšil své hodnocení na 93,19 procenta a 2,19 v průměru.

Dvojka pardubického týmu, Vladislav Koutský, odchytal v této sezoně šest extraligových utkání v dresu HC Moeller Pardubice. „Původně jsme chtěli, aby Jánko chytal dva zápasy a Koutský jeden. V sezoně se nám to sice párkrát podařilo, kdy nám Koutský skvěle zachytal, ale byl problém, že Jánko měl opravdu excelentní formu a navíc, když jsme se rozhodovali, že Koutského postavíme, tak jsme měli těžkého soupeře a v tabulce jsme se sesunuli níž,“ říká pardubický trenér.

„Možná i my jsme nevěřili, že by to Koutský mohl vynechat. Ale vždy trenér nominuje brankáře podle nálady týmu, zda mu věří. Zkrátka jsem často víc věřil Lašákovi než Koutskému. Vláďa ale musí chytat a v extralize zase není tolik zápasů, aby se gólmani museli střídat. Takže je těžké nechat prvního brankáře sedět. V další sezoně to proto trochu změníme, protože máme čtyři výborné gólmany – Lašáka, Koutského, Hyláka a Růžičku. Takže Koutský půjde někam jinam chytat pravidelně,“ doplňuje k oběma brankářům Miloš Říha.

Obrana – oproti loňsku vzestup formy

Hlavní postavou pardubické obrany byl v této sezoně Petr Čáslava. „Pro Pardubice odvedl neskutečnou práci. Za mužstvo by dýchal a v některých zápasech odehrál snad čtyřicet minut. Bylo na něj obrovské spolehnutí,“ velmi kladně hodnotí jeho působení v pardubickém mužstvu.

„V závěru ho trochu limitovalo, že nehrál s Alešem Píšou. Hrál s Jardou Komou nebo Michalem Šedou a snažil se brát na sebe víc odpovědnosti. Dostal se znovu do národního týmu. Potvrdil v sobě obrovský potenciál v síle, vytrvalosti a zodpovědnosti. Byla to jeho asi nejlepší sezona v kariéře,“ doplňuje ke svému hodnocení Miloš Říha.

Martin Čech se do české extraligy vrátil po šesti letech. Zpočátku jej brzdilo zranění nohy, v play off dokonce hrál se zlomeným levým palcem. Ve své osobně těžké a náročné sezoně ale rozhodně odchovanec havlíčkobrodského hokeje nezklamal a byl v defenzívě HC Moeller Pardubice velkou oporou.

„Chvilku trvalo, než si zvykl na to, co od něj chceme. Chce si trochu dělat na ledě, co chce, vymýšlet a tak dále. Odehrál ale vynikající play off i se zlomeninou. Právě ve vyřazovacích bojích šla jeho forma nahoru a pokud v tom bude pokračovat, může být jedním z naších nejlepších obránců,“ upřímně tvrdí trenér pardubického mužstva.

Fanoušci si mnoho slibovali od dalšího navrátilce – Aleše Píši. Ten ale za sebou nemá osobně nejpodařenější sezonu. Nejprve si musel odpykat polovinu trestu za své extempore v roce 2001, po bitce se zlínským útočníkem Pavlem Kubišem odseděl zbytek trestu se zlomeným prstem. Navíc v play off jej trápila třísla, která mu znemožnila start ve čtyřech finálových zápasech.

„Bohužel se vinou různých okolností nedostal tolik do sezony. Nejdříve jsme zjistili, že stále platí jeho disciplinární trest, potom se zranil, když se dostal do hry, tak se znovu zranil. Navíc dostal nálepku ‚zákeřného‘ hráče a každý jeho kontakt se soupeřem skončil trestem. Ale věřím, že Aleš ještě Pardubicím odvede dobrou práci,“ komentuje Miloš Říha.

Nejvíce trestných minut v této sezoně sesbíral obránce Jan Snopek. Důrazný zadák platí za nesmlouvavého „čističe“, který se s nikým nepáře. V základní části měl navíc výborná čísla v hodnocení +/−.

V play off si je trochu pohoršil, ale i tak je Miloš Říha s jeho výkony spokojen.

„Nevypadá jako excelentní hráč, ale je na něj spolehnutí. Honza je skvělý týmový hráč, který drží partu. Má hokej v srdci, vůbec neví, co je zranění a nemoc. Minimálně v sezoně chyběl,“ chválí jej trenér HC Moeller Pardubice.

I s Davidem Havířem je Miloš Říha spokojený. Tomu rozhodně prospěl příchod Petera Puchera v polovině sezony. Oba prokázali, že spolu mohou v jedné pětce hrát klidně s šátky na očích, jak si perfektně hokejově rozumí.

Společně strávená léta ve Znojmě zkrátka jsou znát na jeho spolupráci s bývalým znojemským kapitánem.

„David sice není excelentní hráč, jsou lepší obránci v lize, ale dokazoval, že patří do mužstva. On s Honzou Snopkem tvořil druhou pětku. Oba skvěle trénovali, nebyly s nimi žádné problémy,“ tvrdí Miloš Říha.

Defenzivní obránce Tomáš Linhart, odchovanec pardubického hokeje, prokazuje svůj růst formy. Ale třiadvacetiletý bek se zaskvěl i v ofenzívě!

Ve čtvrtém finálovém utkání v pražské T-Mobile Areně vstřelil dvě branky, což byl dle jeho slov asi nejlepší zápas v dosavadní kariéře.

„Odehrál svůj nadprůměr. Dostal se do sestavy na pozici šestého obránce. Potvrdil, že je to bojovný typ hráče, že má hokej hrozně moc rád, že chce na sobě pracovat,“ pozitivně se o něm vyjadřuje jeho šéf.

Michal Šeda má za sebou první extraligovou sezonu. Nevyčnívá ve statistikách, ale jeho zdobí právě poctivá práce a pokaždé na ledě odvádí pro mužstvo maximum. Prokazuje, že je platným členem A mužstva HC Moeller Pardubice.

Nečekejte od něj žádné bojácné výkony, spíše naopak! Jeho první sezona v naší nejvyšší soutěži se mu určitě povedla, zaznamenal slibný růst formy..

„Limitovalo ho, že chvilku na led chodil, pak nechodil, ale rozhodně nezklamal a posunul se dál. Zjistili jsme, že na extraligu rozhodně má,“ říká pardubický trenér.

Další bek Jaroslav Koma přišel do Pardubic v srpnu na zkoušku z havířovské juniorky a zapracoval se do sestavy. Určitě vrcholem v jeho mladé kariéře bylo zahrát si finále extraligy.

„Jardu jsme si sami vybrali. Je to typ sebevědomého hokejisty. Možná jsme čekali, že jeho výkony budou stabilnější, že by se mohl prosadit do základní sestavy. Ale často mu ke spokojenosti stačilo, že hrál, že ho všichni plácali po zádech a další zápas už dělal obrovské chyby. Pokud se tohoto zbaví, tak půjde nahoru. Má střelu, má rozehrávku, je správně drzý a pokud se zbaví některých hokejových neřestí, tak by se do základu mohl vejít,“ hodnotí trenér.

Útočníci – hvězdou jednoznačně Petr Sýkora

Čtyřicet devět gólů nasázel do soupeřových branek útočník Petr Sýkora. Letošní ročník pardubickému bombarďákovi vyšel náramně. Když mu zápas sedl (a že jich nebylo málo!), tak si obránci soupeřů mohli vzít dovolenou. Nešlo jej zastavit!

„Největší hvězda týmu. Měl abnormální sezonu, stal se nejlepším střelcem základní části, vyhrál kanadské bodování play off. Pokud se mu dařilo, vedlo se skvěle i celému mužstvu. Ale na druhou stranu, pokud mu to tolik nešlo nebo ho ovlivňovalo zranění, tak mužstvo nemělo takové výsledky,“ říká na jeho adresu trenér Miloš Říha.

Nový pardubický kapitán Miroslav Hlinka má také za sebou povedený ročník. Slovenský forvard je pravým prototypem poctivce. Nevynechá jediný souboj, jeho síla je hlavně v oslabení, kdy je schopen hlavou skočit proti vystřelenému puku.

„Excelentní sezona!“ je spokojen Miloš Říha. Vstřícný hokejista je také velice oblíben u fanoušků, kteří jej vybrali za hokejového sympaťáka v této sezoně.

Ve finále letošní sezony patřil k těm, na nichž bylo po posledním zápase až z horní galerie T-Mobile Areny vidět, jak jej štve zisk „jen“ stříbrné medaile. Kapitán chtěl zlato.

Pracovitý útočník s mimořádnou stabilitou Tomáš Rolinek ve své osmé extraligové sezoně zcela prokazuje, jakým je tahounem HC Moeller Pardubice.

I trenér pardubického A mužstva Miloš Říha souhlasí s názorem, že tento borec se stává jedním z nepostradatelných hráčů družiny Východočechů.

„Tomáš má za sebou vynikající sezonu. Potvrdil, že za poslední dva roky hokejově vyrostl,“ prohlašuje pardubický kouč na adresu sedmadvacetiletého odchovance žďárského hokeje, který v této sezoně nastřílel 23 gólů.

Libor Pivko přišel do Pardubic v průběhu této sezony, ale brzy dokazoval, že je platným členem družstva. Jeho síla se projevila hlavně v play off, kdy patřil k nejnebezpečnějším členům pardubické eskadry. Hráč s číslem 19 na dresu si také získal spoustu příznivců pardubického hokeje pro svou zarputilost do hry.

Ve vyřazovacích bojích byl nejlepším pardubickým hráčem v hodnocení +/−. „Přišel v průběhu sezony a potvrdil, že je to velký profesionál a velký srdcař. Na ledě není tolik vidět, ale pro mužstvo udělá neskutečnou práci,“ říká na jeho adresu pardubický trenér. I jemu musí dělat radost jeho nová smlouva s pardubickým klubem, kterou v pátek v poledne uzavřel.

Poslední posilou během vicemistrovské sezony 2006/2007 byl slovenský forvard Peter Pucher. Ten přišel na východ Čech po sedmiletém působení ve Znojmě.

V sedmnácti zápasech základní části v pardubickém dresu stihl nasbírat 15 bodů, v play off přidal dalších sedm zápisů do svých individuálních statistik.

„Sice byl měsíc zraněný, ale v play off ukázal, že je to velký hráč,“ spokojeně jej hodnotí Miloš Říha, který je navíc určitě rád, že i tento borec a velká osobnost na ledě podepsala s HC Moeller Pardubice nový víceletý kontrakt.

Dvacet sedm branek nastřílel v tomto soutěžním ročníku útočník Jan Čaloun. Po Petru Sýkorovi druhý nejlepší střelec pardubického klubu.

Nejvíce se zaskvěl ve finále se Spartou Praha, kdy v šesti zápasech vsítil pět branek!

„Proti minulé sezoně se výrazně posunul dál. To, co jsme od něj očekávali, to splnil. Sice chtěl neustále hrát víc, ale všichni hráči by chtěli hrát jenom na tři pětky. Ale právě společná práce všech hráčů nás dotáhla tak daleko, kam jsme došli,“ říká trenér HC Moeller na adresu obávaného kanonýra.

Petra Koukala a Jana Koláře hodnotil Miloš Říha jako ucelenou dvojici. Oba borci jsou praví hokejoví nezmaři. Sice nevynikají boxerskými parametry, ale když roztočí své veletoče v obraně soupeře, tak se dějí v útočném pásmu HC Moeller Pardubice velké věci.

Oba mají za sebou rozhodně povedenou sezonu, jejich agresivní hra slaví úspěch. Jen gólová produktivita této dvojice není zcela stoprocentní.

Ale jak se říká – hráči jsou velcí také podle toho, zda se vůbec dostanou do šance. A to se jim bohatě dařilo.

„Oproti loňské sezoně se herně výrazně zvedli. Znovu to byla ta stará známá dvojice ‚Koukal – Kolář‘. Hledali jsme k nim celou sezonu třetího hráče – hráli s nimi Jan Čaloun, Tomáš Blažek nebo Zdeněk Ondřej,“ komentuje jejich přínos po tým Miloš Říha.

Tato dvojice se může pochlubit jednou zajímavostí: právě oni spolu sehráli nejvíce zápasů v této sezoně.

„Nebylo to pro ně určitě lehké. Ale dokázali, že umí hrát hokej. Jejich problémem ale stále zůstává procentuální úspěšnost ve střelbě. Vytváří si spoustu šancí, ale úspěšnost není vysoká,“ doplňuje jedním dechem.

Asistent kapitána Tomáš Blažek má za sebou patnáctou sezonu. A opět v pardubickém dresu! To je v dnešní době unikátní záležitost.

Dvaatřicetiletý útočník, jenž svou hokejovou kariéru spojil pouze s klubem svého srdce, zatížil brankářova konta v tomto soutěžním ročníku devíti zásahy.

„Na to, jak dobře trénoval, mohl dát sezoně víc. Myslel jsem si, že mu letošní sezona herně vyjde trochu lépe. Rozhodně ale zapadl do týmu,“ myslí si Miloš Říha, trenér A mužstva HC Moeller Pardubice.

Zdeněk Ondřej nebyl před touto sezonu, kdy přišel do Pardubic, příliš známým hráčem. Všechny otazníky ale smyl poctivou prací na ledě. Souboj o mantinelu? Tak zapomeňte, že by jej vynechal.

„Chvíli mu trvalo, než si zvykl na změnu herního stylu. Byl zvyklý na silový hokej a jeho poslední sezona ve Znojmě byla skvělá. Hrál tam ale mnohem více času. Při jeho skvělé kondici by mohl hrát i ve dvou pětkách, ale musel se přizpůsobit našemu stylu. To ho možná trochu svazovalo. Navíc technický hokej Pardubic je trochu jiný, než na který byl zvyklý. Pro nás ale odvedl obrovskou práci v nasazení, v napadání, protože i tohle Pardubice potřebují,“ hodnotí jej pardubický trenér.

Podobným borcem je František Mrázek. Odchovanec českobudějovického hokeje se v této sezoně také s ničím nepáral – výsledkem je 135 trestných minut v tomto soutěžním ročníku. Ale také důležité góly!

„Zapadl skvěle do kolektivu. Měl zápasy, ve kterých hrál výborně, ale v dalších se mu tolik nedařilo. Měl by pracovat na tom, aby každý zápas hrál stoprocentně. Musí odvádět stejnou práci, ať hraje ve druhé nebo ve čtvrté formaci. Je to hokejista, který má tah na branku, umí dát gól, je důrazný,“ připomíná pardubický kouč.

Kdyby se počítal poměr odehraných minut na jednu vstřelenou branku, tak by možná tento žebříček vyhrál Dušan Andrašovský. V Pardubicích dosáhlo pracovité levé křídlo na sedmnáct branek. Díky němu zase ČEZ Arenou zní oblíbený pokřik „Dušan!“.

„Na začátku ho limitovalo zranění. Měl zlomený kotník, což je pro hokejistu těžké zranění. Postupem se do toho dostával a začal zapadávat do týmu. Je to vynikající hráč, který umí dát důležitý gól a který hlavně hraje pro mužstvo. Je trochu problém, že po třech vynikajících zápasech jeho výkon padá dolů a znovu se musí startovat tím, že se přesune do jiné formace. Sezonu ale měl vynikající a výkonnostně se určitě posunul,“ podotýká Miloš Říha.

Velkých výsledků v letní přípravě na právě skončenou sezonu dosáhl Jiří Cetkovský. Jenže pak přišla zlomenina nohy. Kvůli ní prostál většinu základní části. Ale pak prokázal, že je velmi platným hráčem, který se nebojí silových soubojích, ke kterým má dispozice.

„Před sezonou měl obrovskou formu, ale zastavila ho komplikovaná zlomenina nohy. Naznačil ale, že pokud na sobě bude tvrdě pracovat, tak by mohl být druhým Michalem Mikeskou. Oproti Michalovi má navíc vynikající střelu. Nebojí se jít do předbrankového prostoru a navíc je to muž bez nervů,“ chválí jej šéf pardubické střídačky.

Hokejovou budoucnost má Jan Starý před sebou, v této sezoně naskočil ke čtyřiatřiceti zápasům.

V nich nezklamal. Po své třetí extraligové sezoně si říká o stálé místo v základní sestavě HC Moeller Pardubice.

„Vynikající poctivý hráč, jehož budoucnost přijde. V nabitém týmu tolik možností nedostal, ale dostal ji v Hradci Králové, kde se vypracoval mezi nejlepší hráče. Ukázal nám, že na sobě chce pracovat a pokud v tom vydrží, tak se určitě posune dál,“ uzavírá svá hodnocení Miloš Říha.