Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík
Moeller musí převzít sparťanskou taktiku, chce-li ve finále uspět
Za nelichotivého stavu 0:2 na zápasy se finálová série play off České pojišťovny přesouvá do hlavního města. Pardubičtí hokejisté totiž oba úvodní zápasy v ČEZ Areně prohráli. Pokud chtějí sérii vrátit zpátky na východ Čech, musí bezpodmínečně v T-Mobile Areně vyhrát. Pardubičtí hokejisté věří, že se jim to alespoň jednou povede. Že ještě jednou vyprodají pardubický stadion. „Naděje jsou vždycky. Musíme jim sebrat první zápas a pak se uvidí. Oni budou muset tvořit hru, my to naopak zavřeme. Role mužstev se prohodí. Co oni hráli tady, my budeme hrát tam,“ říká pardubický bek Petr Čáslava.
4:5 a 3:5. Pardubičtí hokejisté sice ve dvou zápasech vstřelili sedm branek, což není mizerné číslo, ale zároveň desetkrát inkasovali. To je moc. „Dobře postavili svou hru na modrou čáru a dobře nám chytali naši rozehrávku. Hráli jsme to na moc dlouhé nahrávky. Pak vyrážejí k nebezpečným protiútokům,“ tvrdí Petr Čáslava.
„My jsme hráli hokej, tvořili hru. Sparta hrála na brejky a zavřela nám to. Čekala na naše chyby a pomohlo jí to. My jsme nedávali góly, naopak Sparta si počkala. Hrála zkrátka chytře,“ pokračuje s tím, že tuto taktiku musí Východočeši ve sparťanském stánku převzít.
Pardubice, zdá se, docela poznamenal první zápas. V něm byl Moeller lepší, dostával se do šancí, ale ty neproměňoval. Několikrát mohl načatého soupeře „dorazit“, ale žádnou z příležitostí neproměnil. A tak přišel trest v podobě inkasované branky v prodloužení.
Petr Čáslava ve druhém utkání finále se Spartou Praha.
Včera se také dělo více věcí před brankou Tomáše Duby (poměr střel byl 43:28 pro Pardubice), nutno ale dodat, že na vyložené šance bylo utkání vyrovnanější. „Takové je play off. My musíme bojovat, nic jiného nám nepomůže. Spartě určitě ve druhém utkání pomohlo, že vstřelila první branku. Ještě více to zavřeli a čekali na brejky. Když by to bylo 1:0 pro nás, tak by to museli otevřít a tvořit hru. Ale na kdyby se pochopitelně nehraje,“ podotýká pardubický zadák.
Ale i Moeller prokázal v sérii svou sílu. Ve včerejším utkání se nevzdal ani za stavu 4:1 pro soupeře a dvěma vstřelenými góly zdramatizoval zápas. „Trošku to, když jsme prohrávali o tři góly, z nás spadlo. Začali jsme hrát jednoduše. Házeli jsme jim to na bránu, ze začátku jsme chtěli hrát strašně složitý hokej a přehrávat je. Určitě nám chyběla jednoduchost v celém utkání,“ říká.
Sparta Praha sice vede 2:0 na zápasy, z pardubické kabiny ale neuslyšíte hlas o tom, že by boj o mistrovský titul byl promarněn. „Samozřejmě věřím, že to otočíme, jinak bych to nehrál. Na Spartě jsme letos už dokázali vyhrát, když zabojujeme a budeme hrát jako jeden muž, tak to můžeme zopakovat. Nejsme bez šancí,“ burcuje reprezentační zadák.
Jaroslav Koma: Otec mi říkal, ať nevěšíme hlavu
V první obraně HC Moeller Pardubice se ve včerejším duelu ukázal Jaroslav Koma. Talentovaný bek si připsal jednu asistenci na gól Františka Mrázka. Vedle Petra Čáslavy předvedl nebojácný výkon. „Musím Jardu pochválit, hrál určitě dobře,“ přiznal jeho parťák z obrany.
„Byl jsem velmi mile překvapený, netušil jsem, že bych mohl nastoupit. Ráno jsem trénoval ve čtvrté lajně. Pak jsem ale přišel na stadion a pan trenér mi řekl, že hraji s Petrem Čáslavou. Má kariéra není dlouhá, ale s ním se mi hrálo zatím nejlépe, co jsem měl možnost. Miroslav Hlinka mi také vysvětlil založení přesilovek. Snažil jsem se od první vteřiny naplno koncentrovat na hru. Snad jsem nezklamal. Škoda, že jsem byl při jednom inkasovaném gólu na ledě, ale tu střelu Ján Lašák neviděl,“ komentuje svůj výkon dvaadvacetiletý obránce HC Moeller Pardubice.
I on si myslí, že Pardubice nejsou do dalších zápasů bez šancí. Ale zároveň doplňuje, že Moeller musí změnit svou hru. Hrát chytřeji. Stejně jako Sparta. „Pokud budeme nadále hrát tímto stylem, tak to půjde velice těžko. Věřím, že máme sílu v kádru na zvrat v sérii, Sparta není soupeř, na kterého se nedá hrát. Je to o tom, zda využijeme šance jako oni. Vždy to bylo těsné,“ pokračuje Jaroslav Koma.
Jaroslav Koma se svými spoluhráči vymýšlí, jak překonat sparťanskou defenzívu.
Podle něj je také velice důležité, aby všichni v kabině si uvědomili, že série za stavu 0:2 není zdaleka rozhodnuta. „Po zápase mi volal otec a cítil, že nálada není valná. Ale burcoval nás, ať dáme hlavy vzhůru. Drží nám palce, stejně jako spousta lidí na Slovensku – Trenčíně, Zvolenu a dále. Řekl bych, že většina Slovenska fandí Pardubicím,“ říká pardubický bek, který pět let vyrůstal v Lounech.
„Zatím jsem dosáhl své nejvyšší mety. Mám tu své srdce, často si zpívám českou hymnu a měl jsem slzy v očích, když zněla před zápasem. Ale hned jsem si říkal, že to musím zvládnout. Pocity jsou den po zápase takové smíšené, prohráli jsme. Ale udělal jsem vše, co bylo v mých silách. Hokej je kolektivní sport. Každopádně série nekončí, naopak! Když jsme nevyhráli doma, tak to musíme dokázat na Spartě! Určitě nás tam pojede podpořit hodně fanoušků, musíme tam vyhrát!“ vzkazuje závěrem Jaroslav Koma.