Jan Hrabal, fotografie Luboš Lang
Martin Čech potřebuje vyléčit zlomený palec. Stále jej pobolívá
Naposledy hrál českou extraligu v sezoně 2000/2001. Pak se do ní přes finské Jyväskylä, prvoligové Kladno, opět finské Lahti a ruské Magnitogorsk, Novosibirsk a Ufu vrátil. Odchovanec havlíčkobrodského hokeje, obránce Martin Čech, prokázal v této sezoně, že přišel na východ Čech jako opravdová posila. Jeho výkonnost defenzívního beka stoupla hlavně v play off, jehož podstatnou část dokonce odehrál se zlomeným palcem! Pokud by se v české extralize udělovaly medaile za hrdinství, byl by on bezesporu vážným adeptem na toto ocenění.
Nevyniká drtícími parametry, naopak. Ve všech soubojích se snaží hrát maximálně konstruktivně, odebrat kotouč a hned jej přihrát volnému spoluhráči. V Pardubicích ukázal Martin Čech své kvality. I on si uplynulou sezonu 2006/2007 z hlediska týmového úspěchu pochvaluje.
„Kdyby nám to někdo řekl před sezonou, že budeme hrát finále, tak by to každý bral. Bezprostředně ale po skončení šestého zápasu v nás převládaly pocity smutku, zklamání. Ale to přebolí, každý si uvědomíme, že jsme opravdu došli daleko,“ prohlašuje třicetiletý obránce HC Moeller Pardubice.
Druhé místo je pro něj v naší nejvyšší soutěži největším úspěchem české kariéry. „Víme, že to nebylo lehké. Mohli jsme také skončit už v prvním kole play off se Znojmem. Tam to bylo jen tak tak. Proto zpětně zisk stříbrných medailí oceňuji,“ říká „Čenda“.
Přesto lituje promarněné šance dobýt mistrovský titul. Podle něj bylo pro vývoj celé série se Spartou Praha důležité, že si obhájce titul odvezl z ČEZ Areny oba zápasy. „Sice o tom můžeme polemizovat, třeba by se to opravdu vyvíjelo jinak. Klíčové ale podle mého názoru opravdu byly domácí zápasy, spíše ten první, kdy v prodloužení jsme inkasovali,“ přemýšlí nahlas.
Martin Čech v této sezoně svedl spoustu soubojů s útočníky Sparty. Ve finále jeho tým ale tahal za kratší konec provazu.
Šestý zápas, který Pražané v T-Mobile Areně vyhráli 2:0, hodně ovlivnil počáteční gól ve dvojnásobném oslabení. Byl vítězný, protože Moeller už na tento zásah nenašel odpověď. „Naší taktiku to ale moc neovlivnilo. Věděli jsme, že to není gól z nějaké akce, kdy nás vyloženě přehráli, ale že zakončili přesilovku pět na tři. Stále jsme se snažili držet taktiku, ale jejich gólmana jsme neohrozili, moc tlak jsme nevyvíjeli,“ lituje.
„Bylo to všechno asi únavou, chyběla nám taková šťáva. Nohy nejezdily jako doma, bylo to opravdu těžké. Sparta si uhlídala obranu a vše udržela,“ doplňuje Martin Čech.
Nyní čeká „pardubického Jaromíra Jágra“ léčba zlomeného palce, se kterým válčil v klíčových bojích sezony. „Musím si ho dát do kupy. Bolí to stále moc a moc, navíc mi začíná nehet slízat dolů. Žádná sláva to není, jsem rád, že už sezona skončila, abych to mohl vykurýrovat,“ dodává s tím, že by určitě do pondělí vydržel…