Jan Snopek se na pondělí moc nevyspal. Zápas jsme si užili, říká

Jak pro vás bylo v pondělí obtížné se vyrovnat se druhým zápasem ve dvou dnech a přejezdem do Pardubic?
„Přesun byl samozřejmě náročný, ale v pondělí to na nás tolik nedolehlo. Hráli jsme v neděli, v pondělí se únava příliš neprojevila. Někdy je lepší hrát hned, nemít den pauzu, aby se únava rozležela.“

Neměl jste problémy usnout v autobuse při cestě do Švýcarska?
„To jsem spal všeho všudy asi dvacet minut, potom asi ještě hodinu. To není omluva, byli jsme ve Švýcarsku, kde jsme odehráli výborné zápasy a jsme rádi, že jsme zápas s Třincem zvládli.“

Připravoval jste se na pondělní duel právě v tomto ohledu jinak?
„V neděli jsme hráli od šesti večer s Luganem a ti nás moc odpočívat nenechali. I předtím nebyl program nějaký lehký. Bylo to klasické soustředění, v každém zápase měla jedna lajna volno, takže na každého to vyšlo, že si mohl odpočinout. Na pondělí jsem se připravoval zhruba stejně.“

Pardubice postoupily do finále Tipsport Hockey Cupu. To oslavili i fanoušci HC Moeller Pardubice.

Jaký tedy byl váš program mezi nedělním a pondělním zápasem?
„Pět minut po šesté jsme přijeli do Pardubic, vybalili jsme si věci. Byla tam možnost jít na led, ale to nedopadlo, stejně přijdete domů, jste vyhučený z autobusu, takový rozbolavěný. Usnout bez prášků – nic moc.“

Nemrzí vás, že jste ve Švýcarsku nevyhráli?
„Samozřejmě, že výhra zní jinak, ale my jsme si tam ověřili, že hrajeme v pohodě a že tamní týmy jsme normálně přehrávali. Tam se projevila naše nemoc – začali jsme příliš kombinovat akce a moc jsme se hnali do útoku. Kdybychom plnili to, co jsme měli, tak by na nás neměli šanci.“

V čem jsou Švýcaři jiní?
„Tam je to opravdu specifické. Týmy jsou složeny z různých národností, každý tomu dá svoje. Může to zkreslovat, že jsme dříve vyhrávali na turnaji ve Vallé de Joux, kam jsme jezdili dříve, ale oni mají výborné přesilovky, jdou po každé šanci.“

S chutí jsme si zahráli, zápas nás pohltil

Pojďme se ohlédnout za semifinálovým zápasem proti Třinci. Při vašem gólu na 2:1 to vypadalo, že jste chtěl vystřelit co nejrychleji, dokud se Roman Čechmánek nestačil přesunout na vaši stranu…
„Máme pokyny posílat kotouče ihned na bránu, kluci tam stínili. Viděl jsem, že se Roman nějak špatně přesouvá, tak jsem to zkusil na levou nohu, prošlo to tam. Dostal jsem dobrý puk, měl jsem dost času, takže jsem se stihl podívat.“

Ještě k únavě – necítili jste ji na začátku utkání?
„Nerozjížděli jsme se tak rychle, rozbruslení bylo pomalejší a stejně tak začátek zápasu. Pak jsme se do toho dostali a pohltilo nás to. S chutí jsme si zahráli.“

Popohnat vás muselo zvládnuté oslabení tři na pět zkraje duelu a ihned vstřelená branka na 1:0…
„To nakopne, to je jasné! Hlavně nás to rozhýbalo. Šli jsme každý do zápasu trošku s tím, že máme hlavách, že jsme byli v autobuse a jak to bylo náročné. Ověřili jsme si ale, že to není tak hrozné. Rozkoukali jsme se a začalo to k něčemu vypadat.“

Díky vítězství jste se podruhé v tomto roce dostali do finále – tentokrát Tipsport Hockey Cupu. Znamená to pro vás něco?
„Nechci to shazovat, je to soutěž. Za Pardubice mohu říci, že chceme vyhrát v jakémkoliv zápase. Tak to je. Nemůže to ale mít takovou vážnost, když rozeberou na semifinále mančaft pro reprezentaci. Sledovanost by mělo závěr této soutěže vyšší, kdyby v závěru přípravy mohly týmy nastoupit v plné zbroji, pak by to mělo nějakou váhu. Je na každém týmu, jak tomu přistoupí, jestli dá spíše přednost mladším hráčům v přípravě, nebo výsledku. Prémie tam jsou, každý máme slíbenou nějakou odměnu, tak proč to nevyhrát? Rozhodně k takovým zápasům nenastupuje, jako bychom si chtěli to jen zkusit.“