Hokejový klub si skrze smlouvy logicky chrání svoje investice

HC ČSOB Pojišťovna Pardubice se důrazně ohrazuje proti nepravdivým, zkresleným a neúplným informacím, které se zejména v MF DNES objevily, a přináší trojrozhovor s manažerem mládeže Jaromírem Jindřichem, Vladimírem Martincem a sportovním ředitelem Jiřím Šejbou.

„V médiích se objevila informace, že v Pardubicích jsou mladí hokejisté vydíráni požadavkem klubu s podpisem hráčské smlouvy s tím, že tato smlouva je čistě produktem managementu hokejového klubu v Pardubicích. To ale není pravda. Smlouva, která je používána hokejovým klubem pochází z dílny mezinárodní hokejové federace a v době vzniku se na ní podíleli i zástupci Českého svazu ledního hokeje, který tuto smlouvu spolu s IIHF nabídl k využívání klubům v Evropě, jako ochranu před spekulativními odchody mladých hokejistů do zámoří.  Od roku 2002 tak náš klub předkládá tyto smlouvy hráčům s věkovým limitem šestnáct let. Za dobu devíti let jsme nikomu nezakázali odejít do zámoří a příkladů máme několik, například Jakuba Kindla, Denise Kindla, Tomáše Zohornu, Daniela Rákose či Roberta Kousala a další, ale i takový odchod musí mít určitá pravidla,“ říká na úvod Jaromír Jindřich.

„Dále si náš klub také nemůže dovolit, aby mu na začátku sezony těsně před nástupem na led odešlo například pět hráčů do zámoří bez dohody a my v budoucnu nedostali ani korunu, byť klub investoval do výchovy hráče přesně specifikované prostředky dle jednotlivých kategorií.  Abychom mohli sportovně fungovat, tak musíme narychlo v této situaci sehnat pětici hráčů, ty pak musí klub zaplatit, nebo dát do týmu mladší, ale tím se nám rozpadá celá koncepce. I to jsou důvody, proč posledních devět let používáme tyto smlouvy,“ pokračuje Jaromír Jindřich.

Co když hráč chce skončit, protože ho třeba lední hokej přestane bavit?
Jaromír Jindřich: „Pokud nemá výkonnost, nebo chce přestat hrát lední hokej, tak smlouva končí vzájemnou dohodou a pardubický klub po rodičích nežádá a nežádal žádnou náhradu. Po celou dobu existence těchto smluv jsme ani v jednom případě nechtěli po nikom z hráčů nebo rodičů jakoukoliv smluvní pokutu. Vždy postupujeme v rámci platných řádů ČSLH a IIHF. Jakékoliv nařčení, které bylo uvedeno v médiích, důrazně odmítáme.“

Co když hráč odchází za studiem?
Jaromír Jindřich: „Ať je to do ciziny nebo v České republice, tak my do osmnácti let jsme povinni hráče uvolnit na hostování. Nemůžeme mu to zakázat a ani nechceme. Ale každý odchod musí mít svoje pravidla a řídí se Řády a stanovami ČSLH, případně IIHF. Pokud jde o odchod do zahraničí tak z devadesáti procent jde o odchod spekulativní. Pokoušíme se v těchto případech přesvědčit rodiče, že odchody hráčů mezi čtrnáctým a osmnáctým rokem jsou zbytečné a pro hráče je lepší zůstat v mateřském klubu, hrát domácí soutěž a reprezentovat. Bohužel názor některých rodičů, případně agentů hráčů, pro které jsou hráči zdroj obživy, je v mnoha případech naprosto odlišný. Tady rodičům vždy argumentujeme studií, kterou vypracovala IIHF a která přesně popisuje statistickou nevýhodnost těchto raných odchodů. Tato studie je uvedena i na našich internetových stránkách.“

A co když chce přestoupit jinam?
Jaromír Jindřich: „Jakýkoliv přestup v rámci České republiky se řídí Řády a stanovami ČSLH a příslušnými tabulkami. To je dané a nadřazeno naší smlouvě, což je v ní jasně uvedeno. Kluby v extralize mají dohodu, že si mladé hráče navzájem nepřetahují. Pokud dojde k přestupu, řídí se to legislativními pravidly, která jsou naprosto jasná.“

Kdy tedy klub požaduje výchovné pět milionů korun, které je ve smlouvě uvedeno?
Jaromír Jindřich: „Ta se týká pouze spekulativních odchodů hráčů do zámoří. V případě, že by podepsal kontrakt do NHL a současně neexistovala jakákoliv jiná dohoda s ligou nebo národním svazem – což je současná situace. Poslední smlouva s NHL, která existovala, okrádala české kluby o spoustu peněz. V podstatě dovolovala NHL za směšné prostředky vyzobat nejlepší hráče soutěže a jakéhokoliv věku. Tato finanční částka odpovídá v přepočtu z dolaru například současným smluvním podmínkám, které mají Švédové a Finové a je o padesát procent vyšší než byla původní smlouva s NHL. Pro klub jsou to již zajímavé prostředky, ale je potřeba si uvědomit, že automaticky tím dává právo jiné organizaci mu kdykoliv před sezonou rozebrat tým dle kategorie. Dovedeme-li to do detailů, hráč fotbalu přestupuje v Česku za těchto podmínek z divize. Budeme-li aplikovat tyto detaily v rámci naší smlouvy, při podpisu smlouvy je uzavřen dodatek ke smlouvě, jakým způsobem bude výchovné uhrazeno v případě odchodu do zámoří. Výchovná částka pak přijde do českého hokeje – klubu, ne do zámořského týmu juniorské soutěže, případně na účet agenta.“

Kdy hráči v Pardubicích dostávají tyto smlouvy?
Jiří Šejba: „Dříve jsme je předkládali hráčům v šestnácti letech, ale protože nám začali letos kluci odcházet do zámoří už ve čtrnácti letech, tak jsme se rozhodli, že ji budou dostávat hráči mladšího dorostu. Projednala to i valná hromada APK, požádala IIHF o omezení zahraničních přestupů hráčů do 16 let a doporučila klubům podepisovat smlouvy již od letošního roku. Od příští sezony budou povinné.“
Jaromír Jindřich: „Na základě toho, že náš klub je členem Akademie ČSLH, tak i svaz v čele se Slavomírem Lenerem ze sportovního úseku dal požadavek na kluby, aby hráči mladšího dorostu byli pod smlouvami a zabránilo se tak k nekontrolovatelným odchodům do zámoří.“

Kdo smlouvu podepisuje?
Jaromír Jindřich: „Smlouvu podepisují rodiče, hráč a zástupci klubu. V některých případech i agent.“

Co když nesouhlasí hráč nebo rodič se zněním této smlouvy?
Jaromír Jindřich: „To je jejich právo. Buď se dohodneme na úpravě skrze dodatky, pokud se nedohodneme, což se může stát, tak klub přestane do takového hráče investovat svoje prostředky, slušně se rozloučíme a umožníme mu dle legislativních norem odejít do jiného klubu v České republice. Je potřeba si uvědomit, že ročně investujeme do naší mládeže zhruba třicet milionů korun. Není žádné tajemství, že příspěvek akademie svazu činí částku kolem jednoho milionu korun a míří na platy akademií vybraných trenérů – svazem vybraných trenérů. V mnoha zemích v zahraničí, včetně zámoří platí veškeré náklady s výchovou svých dětí rodiče. To v Česku není možné, protože bychom dramaticky snížili hráčskou základnu. Proto kluby investují do mládeže, ale musí mít i svoji ochranu.“

Četl jsem vyjádření, že kdo smlouvu nepodepíše, tak nehraje…
Jaromír Jindřich: „Všechny informace bych rád dal do souvislostí. 28. listopadu jsme rozdali hráčům čtyřicet smluv. U všech byla moje vizitka, že v případě jakýchkoliv dotazů se mají obrátit na mě. Smlouvu měli vrátit v neděli, pakliže nemají žádné připomínky. Pokud nějaké mají, tak mě měli kontaktovat. To bylo ve středu, v pátek pak přišel trenér mladšího dorostu Tomáš Blažek s tím, že rodiče si vyžádali schůzku s vedením. Ta se konala ihned v pondělí 5. prosince v 17.00 hodin. Schůzka trvala dvě hodiny, kde jsme se snažili vysvětlit postoj našeho klubu, že si nemůžeme dovolit, aby nám kmenoví hráči těsně před sezonou odcházeli, jako třeba pan Kuťák, který vykoupil svého syna za 150 tisíc korun, což je aktuální tabulková hodnota i když měl jiné možnosti. Hráč Pipek odešel bez našeho souhlasu a bude se muset jednou do klubu registračně vrátit. Třetím hráčem je hráč, který u nás hostoval z Litomyšle, přišel za Jiřím Šejbou s tím, že nestíhá školu a má v ní problémy, že se vrátí do Litomyšle. My se spojili s otcem tohoto hráče, nabídli jsme mu internát a přestup na pardubickou školu, vše bylo odmítnuto. Hostování mu bylo ukončeno a za týden jsme se dozvěděli, že sedí v letadle směr klub Petra Klímy v Americe.“

To je trochu podraz, ne?
Jaromír Jindřich: „To jste řekl vy. Ať si každý úsudek udělá sám.“

Co se vlastně dělo po zmíněné schůzce?
Jaromír Jindřich: „Ta trvala dvě hodiny a na jejím základě byl ke smlouvě zapracován dodatek, že hráč i zástupce hráče se v případě přestupu do klubu, který hraje soutěž řízenou ČSLH, se budou řídit dle platných stanov a řádů ČSLH nebo APK LH. To ale už řeší článek ve smlouvě, tohle je takové upřesnění. Dalším bodem v dodatku je, že v případě ukončení činnosti hráče ledního hokeje nebo ze zdravotních důvodů, nebude klub požadovat žádné finanční náhrady vůči hráči nebo zákonnému zástupci. Ti se zavazují, že v případě obnovení činnosti hráče ledního hokeje má klub právo se řídit dle platných stanov a řádů ČSLH nebo APK LH. Toto se zapracovalo do smluv, vedení klubu tyto dodatky akceptovalo bez výhrad. Do pátku 9. prosince 2011 byl rozdán dodatek číslo jedna ke smlouvě a se stejným postupem, čili kdo má připomínky, tak ať se mi ozve. Kdo ne, ať podepíše a vrátí klubu k parafování. V neděli se vrátily smlouvy nepodepsané. Přes trenéra Blažka jsem požádal rodiče, aby se mi v pondělí ozvali a domluvili si osobní schůzku. Ozvali se mi dva rodiče.“

Co jste dělali dál?
Jaromír Jindřich: „Sedli jsme si s Vladimírem Martincem a Jiřím Šejbou, že uděláme individuální pohovory, rodiče jsme rozepsali po půlhodině a od pátku 16. prosince 2011 jsme si pozvali na schůzky. Bohužel vznikl opět tendenční článek, že si je zveme na výslechy a že se nedají. Jako organizační pracovník klubu se musím ohradit proti lživé konstrukci, že nekomunikujeme, naopak se o to snažíme maximálně! Do pátku 23. prosince 2011 proběhly pohovory se všemi rodiči, dva se omluvili z pracovních důvodů, dva se mi neomluvili. Snažili jsme se jim vysvětlit náš postoj.“

Co rodičům vadí po zapracování dodatků?
Jaromír Jindřich: „Shrnul bych čtyři problematické body. Prvním je délka do dvaceti let, jenže mládežnické soutěže jsou do jedenadvaceti let, výjimky jsou schválené akademií. Zhruba v osmnácti letech, pokud může hokejista hrát extraligu, podepisuje profesionální kontrakt, který je nadřazen této smlouvě. Druhým okruhem je částka pěti milionů, to jsme rozebírali výše. Třetím bodem je rozhodčí doložka, která řeší, že veškeré smlouvy musí řídit Smírčí komise ČSLH. Posledním bodem jsou rekreační sporty, i ty smlouva řeší. Ty nejsou zakázané, ale hráči by měli klub informovat, že někteří hrají in line hokej, florbal, lakros a další sporty. Proti tomu nic nemáme. Je ale potřeba, abychom o tom věděli, především z důvodu případných zranění.“

Někteří mladí hokejisté ale provozují i jiné sporty, třeba in line hokej…
Jiří Šejba: „To je na základě domluvy. Kluk provozuje nějaké sporty, tak se dohodneme, za jakých podmínek jej bude dělat.“
Vladimír Martinec: „Provozování takových sportů ale nesmí narušovat naši přípravu, musí je dělat ve svém volném čase.“
Jaromír Jindřich: „Nikdy jsme nikomu nebránili, Honza Buchtele hraje in line hokej, hrál na juniorském mistrovství světa. On požádal klub a my mu vyhověli.“

MF DNES má zvukový záznam z pondělní schůzky, věděli jste o takovém záznamu?
Jaromír Jindřich: „To jsme nevěděli.“
Vladimír Martinec: „Nikdo nám nic neřekl. Mezi slušnými lidmi se to nedělá a my se ani nemáme za co schovávat. V případě, že si chtěli pořídit audio záznam, tak nám to měli oznámit. My bychom nic proti tomu neměli. Ale toto je za hranou. Rodiče tvrdí, že je zveme k výslechu aspoň podle médii, ale my si je nenahráváme (ani tajně) my chceme komunikovat a především se dohodnout. I demokracie musí mít určitá pravidla.

Kolik zbývá smluv k podpisu?
Jaromír Jindřich: „Zhruba čtrnáct hráčů tyto smlouvy podepsalo. Někteří chtěli dodatky, těm jsme dali prostor, jsme ve spojení s agenty, kteří některé hráče zastupují. Řešíme dodatky a jsme na dobré cestě se dohodnout. Uvidíme, jak to bude dál.“

Pan Zacha z Liberce v jednom ze článků v MF DNES píše, že v Pardubicích dávají ostnaté dráty svým hráčům…
Jaromír Jindřich: „Spolupráce je o dohodě a pravidlech. Rodiče s nimi mohou a nemusí souhlasit na základě společného jednání. Musím ale reagovat na tuto větu, pardubický klub investuje do hráče finanční prostředky. Pokud nechtějí někteří jít s námi do spolupráce, tak nás to mrzí, ale může odejít. Ale my chceme, aby hráči hráli tady.“

Slavomír Lener řekl, že pardubickou smlouvu neviděl.
Jaromír Jindřich: „Jenže ona žádná pardubická neexistuje, to je smlouva ČSLH, která vznikla před devíti lety. Tuto smlouvu jsem mu navíc 21. června 2011 zasílal na svaz, protože ji od nás opakovaně chtěl pro přípravu nové svazové smlouvy pro mladé hráče. Nevím, proč pan Lener říká, že ji ještě nečetl. To není chyba pardubického klubu. Ten v této kauze vystupuje tak, že chce dodržovat pravidla ČSLH a akademie. Za porušení pravidel bývá trest a to se určitým lidem nelíbí. Nám před sezonou odešla trojice hráčů základního kádru mladšího dorostu a to díky díře v legislativě, proto se naše vedení rozhodlo dát tyto smlouvy i hráčům mladšího dorostu.“

Udělal někde pardubický klub chybu?
Jaromír Jindřich: „Po dobu devíti let jsme řešili smlouvy stejným způsobem po ročnících, letos se dělalo čtyřicet smluv, protože jsme založili i mladší dorost B, aby kluci nemuseli jezdit do okolí. Možná nepochopení a nebo nechuť pochopit způsobily tuto záležitost. Mojí osobní chybou je, že jsme smlouvy rozdávali hromadně hráčům, tak jak v minulosti, od nové sezony si budeme rodiče a hráče zvát osobně, jak to ostatně děláme nyní.“

Do kdy chcete mít smlouvy podepsány?
Jaromír Jindřich: „ČSLH to po nikom nevyžaduje, pouze informoval kluby o tom, že by bylo dobré, aby hráči mladšího dorostu byli pod smlouvou, ale nechává to zatím na klubech, Vedení klubu nemíní od smluv ustoupit, chce mít situaci pod kontrolou, nyní je to na straně rodičů. Za klub chci říct, že se chceme se všemi hráči dohodnout tak, aby hráli za náš klub a měli tady veškerý komfort pro svůj sportovní růst.“
Vladimír Martinec: „Klub dává do mládeže obrovské finanční prostředky a tyto investice si musí chránit, to je naprosto normální. Členské příspěvky v jednotlivých ročnících zdaleka nepokrývají náklady klubu, od staršího dorostu výše se členské příspěvky neplatí, hráči mají u nás hrazený veškerý servis a to něco stojí. Proto si chceme chránit naše investice. Mám spoustu zkušeností a mohu vám říci, že u nás se má mládež opravdu velmi dobře.“