Redakce
Denis Kusý hlásí návrat: Cítím se skvěle a nic mě nelimituje
Poprvé od konce minulé sezony se dnes v pardubické sestavě objeví jméno Denise Kusého. Čtyřiadvacetiletý odchovanec Dynama je rád, že období bez hokeje je za ním a nemůže se večerního utkání s Plzní dočkat: „Nastoupím sice jako třináctý útočník, ale jsem moc rád, že do zápasu jdu a čuchnu si k zápasové atmosféře.“
Po mnoha měsících jste se vrátil na led. Jaký je to pocit?
Cítím se samozřejmě dobře. Bylo to dlouhé a jsem rád, že jsem zpět na ledě.
Zranění v dolní části vás trápilo několik měsíců, jak se vyvíjelo?
Je to již delší dobu, marodil jsem s tím už na konci minulého roku. Klidem se to úplně nezlepšovalo, takže jsem musel na operaci.
Jak bylo toto období pro vás psychicky náročné?
Bylo to hodně těžké. Protože jsem moc nevěděl, co mi je, nebylo to žádné zranění kosti, takže jsme delší dobu s lékaři nevěděli přesnou diagnózu. Klidový režim nepomohl, operace už ano, za což jsem rád.
Bylo alespoň něco, co jste po dobu vašeho zranění mohl trénovat?
Chodil jsem cvičit a snažil jsem se udržovat v kondici, abychom toho tolik neztratil. Ale pořád to není plnohodnotný trénink, takže to nebylo jednoduché.
Chodil jste se alespoň podívat za spoluhráči do kabiny nebo na tréninky?
Nebylo to tak časté, protože jsem jezdil do nemocnice. Ale když jsem mohl, tak jsem se šel podívat, už mi to chybělo a nebavilo mě ležet doma.
Jak probíhal váš návrat zpět do tréninkového rytmu?
Můj návrat vlastně ještě stále probíhá. Je to trochu urychlené, myslím, že to nikdo nečekal, úplně jsme neplánovali, že bych šel tak brzy do zápasu. Stále jsem ještě ve fázi nabírání kondice a síly.
Jak dlouho už se připravujete?
Začal jsem deset dní po operaci s fyzioterapeutem, abych mohl co nejdříve začít zapojovat svaly okolo a aktivoval je. Ze začátku jsem posiloval hlavně vršek těla. Když už jsem se cítil lépe, tak jsem šel cvičit i spodní část. Do plné zátěže jsem se dostával až postupně. Teď jsem ve fázi, kdy bych ještě potřeboval trénovat.
Jak dlouho trénujete na ledě a je něco, co vás ještě limituje?
Na ledě jsem přibližně tři týdny, ze začátku jsem se šel pouze sklouznout a osahat si puk, abych to úplně nezapomněl. Musím zaklepat, abych to nezakřikl, v současné chvíli už mě nic nelimituje.
Jak se cítíte zpátky na ledě mezi svými spoluhráči?
Cítím se skvěle. Už jsem měl myšlenky, že pomalu už nebudu hrát hokej. Jsem rád, že jsem na ledě a že mě nic nebolí. Protože to už jsem delší dobu nezažil. Zdravotně to je zatím dobré, hokejově bych ještě nějaký čas potřeboval.
Do zápasu nastoupíte poprvé od konce března, je to pro vás motivace do další práce?
Je to pro mě velká motivace. Nastoupím sice jako třináctý útočník, ale jsem moc rád, že do zápasu jdu a čuchnu si k zápasové atmosféře.
