Jan Starý je již zdráv. Snad se nám bude takhle dařit nadále, přeje si

Bylo pro vás hodně těžké sledovat zápasy vašich spoluhráčů v době, kdy jste měl velice dobrou formu, ale byl jste zdravotně indisponovaný?
„Každému hráči se nelíbí, když je zraněný a musí se dívat, jak jeho kamarádi bojují. Naštěstí jsem rád, že to trvalo pouze týden.“

Mohl jste během zdravotních problémů něco dělat nebo to byl stoprocentní odpočinek?
„Stoprocentně vynucený odpočinek. Pouze jeden zápas jsem měl možnost vidět v televizi, jinak jsem to sledoval na internetu, protože jsem nemohl ani chodit ven.“

Byl jste se spoluhráči z vaší řady v kontaktu?
„Volali jsme si, vždy jsem zjišťoval, jak jim to jde. Navíc po kontrole u lékaře jsem se stavoval v kabině, takže jsem se s nimi bavil.“

Je asi dobře, že se během reprezentační přestávky můžete dát pořádně dohromady…
„To určitě ano, ale jelikož jsem slyšel, že jsem s reprezentačním týmem mohl jet, tak toho hodně lituji. Nedá se ale nic dělat. Musím se z toho oklepat, připravit se pořádně na extraligu a předvádět přinejmenším stejné výkony jako doposud.“

Pardubice mají za sebou jedenadvacet zápasů a jsou zatím na čtvrté příčce. Hodnocení dosavadních výkonů celého týmu i vašich je proto asi převážně pozitivní…
„To sice ano, ale vždy by to mohlo být lepší. Jsem zatím spokojený se svými výkony, ale důležité bude na ně teď navázat a být ještě lepší.“

Hodně vašich branek padá při přesilových hrách, čím to?
„Řekl bych, že naše řada předvádí hodně pohybu, snažíme se soupeře rozhodit a pak dát překvapivou nahrávku. Většinou to vychází na mě. Je v tom ale určitě i kus štěstí a um Petra Koukala. Dokáže často nahrát přes hráče, za kterým se schovávám. Pak si najedu do volného prostoru a od Petra dostanu přesnou nahrávku. Při přesilových hrách mám větší šanci dostat se do gólové šance. Zatím to vychází, takže jsem rád.“

Důležité je, že dostáváme hodně prostoru na ledě

Cítil jste v první čtvrtině základní části, že máte zatím nejlepší formu v kariéře?
„Kdybych bral formu v dospělých soutěžích, tak určitě. Je to určitě nejlepší start do sezony, který jsem zažil, vždyť tolik gólů jsem nastřílel za celý minulý rok. Takovýto start si pamatuji snad jenom první rok v dorostu.“

Ovšem těžko srovnávat dorost s mužskou extraligou…
„To určitě nejde. (smích) Poslední sezony jsem měl ale problém se zraněními. Při přípravě mě vždycky něco zbrzdil. Proto jsem si vzpomněl na dorost,  kdy jsem šel do sezony bez zranění. Letos se to konečně podařilo znovu a je to hned vidět.“

Bylo důležité položit základ v kvalitní letní přípravě?
„Letní příprava byla kvalitní. Důležité ale je, že dostávám hodně prostoru na ledě. Trenér nás věří a především nás staví i na přesilové hry. Pokud hrajete přesilové hry, a daří se vám, tak musíte dělat body. Nám se hned od začátku sezony daří a je to dobře pro nás i pro celý tým.“

Před reprezentační přestávkou se hodně hovořilo o tom, jestli se někdo z vaší útočné trojice dostane do národního týmu. Čekali jste proto netrpělivě na oznámení nominace?
„Já osobně ne a kluci asi také ne. My jsme se hlavně soustředili na zápasy, kterých bylo hodně. Chtěli jsme vyhrávat, protože jenom dobré výkony nás mohou do národního týmu dostat. Každého by určitě potěšilo, kdyby se do národního týmu dostal. Bohužel se to nepodařilo, ale reprezentační akce jsou ještě dvě, takže snad se to podaří příště.“

Šanci dostat se do národního týmu mám v prosinci na turnaji v Rusku

Reprezentační trenér Vladimír Růžička se nechal slyšet, že by vás v národním týmu chtěl, pokud byste ovšem vyl zdraví. Potěšilo vás to?
„To určitě ano. Pan Růžička je skvělý trenér a navíc je teď trenérem národního týmu. Každý hráč chce reprezentovat, každý se chce ukázat na mezinárodní scéně. Nedá se ale nic dělat, určitě je šance dostat se do národního týmu na turnaj v Rusku nebo ve Švédsku. Musím ale potvrdit své výkony, musím já i kluci stále makat naplno a třeba se tam příště dostanu nebo dostaneme.“

Máte teď i o to větší chuť do tréninků, když se vám otevírá takováto šance?
„Na ledě trénuju rád a slova trenéra Růžička by vztah k tréninkům neměla ovlivnit. Chuť se stále zlepšovat musím mít stále stejnou. Kdyby chuť nebyla, tak by to nedopadlo dobře.“

Máte šanci se v budoucnosti nominovat celá útočná trojice?
„Těžko říct. Když se podíváme na sestavu, tak tam jsou kluci z Ruska, kteří hrají výborně a září ve svých týmech. Je proto těžké, aby se do národního týmu prosadil celý útok. Třeba to nereálné není, ale záleží to jak na trenérovi, tak na naších výkonech.“

Český hokej slavil minulý týden sto let od svého založení. Mohl jste se teoreticky objevit i při slavnostním přátelském utkání se Slovenskem, v utkání, kdy se s národním týmem loučil Martin Straka. Mrzí  vás to hodně, protože takováto příležitost už asi nebude?
„Mrzí, ale myslím si, že bych stejně v tomto utkání nehrál. Třeba David Květoň jel až také přímo na Tour, takže bych asi jel až do Finska. Určitě bych ale byl v hledišti a alespoň se díval. Protože vidět pohromadě Jágra se Strakou je zážitek pro každého.“