logo 70 MLÁDEŽ
arena logo Facebook Tacebook YouTube Instagram
04.04.2021
Redakce

Nejsem tu od toho, abych kluky předělal, ale proto, aby byli lepší, říká František Brázdil

„Rozdíly mezi brankáři nedělám," hlásil František Brázdil po svém příchodu do Dynama. Od jeho listopadového nástupu mu prošli rukama čtyři brankáři a i on stojí za výkonnostním vzestupem Milana Kloučka. „Chtěl jsem přinést různé moderní trendy z Ameriky," říká Brázdil, který před příchodem do Dynama trénoval v zámoří devět let a své zkušenosti úspěšně předává pardubickým brankářům.

V listopadu jste přišel do Dynama, které se potácelo na konci tabulky, tým dostával velký počet gólů. Jaké byly první pocity?

„V tu dobu jsem se nedostal do Ameriky, takže jsem dělal hlavně campy a osobní lekce. Každodenní práce s kluky v týmu mi chyběla. Když jsem dostal tuhle příležitost, hrozně jsem se na to těšil. Chtěl jsem se předvést a třeba taky přinést různé moderní trendy z Ameriky, které jsem se tam naučil. Když jsem přišel, byl tu Vojta Nečas, Kanty a Kloudy, což jsou kluci, které už jsem předtím znal a těšil jsem se na práci s nimi. Slyšel jsem na ně jenom chválu a že jsou pracovití. Byla to pro mě velká výzva a těšil jsem se na to. Nejsem tu od toho, abych kluky předělal, ale proto, aby byli lepší."

Jaká byla první věc, o které jste věděl, že je potřeba se na ní zaměřit?

„Když to vezmu z týmového hlediska, v Česku jsme, co se týče práce s gólmany trošku jinak nastavení v komunikaci a práci s trenérem brankářů. Byl jsem trošku jak Alenka v říši divů, protože ta komunikace je jiná, gólmani tady nemají takový prostor, jak jsem byl zvyklý z Ameriky. Chtěl jsem kluky víc zabudovat do týmu, ale pořád mít v hlavě, že je to specifický aspekt toho týmu, který potřebuje trošku jiný zacházení. Hned po příchodu jsme také začali pracovat na základním technickým bruslení, aby kluci dokázali pospojovat pohyby a nedělat jen to, co mají naučené, zkrátka rozšířit jim repertoár. Když třeba vyjede brankář od tyčky na střelce, aby měl k dispozici třeba pět pohybů. Tohle bylo důležité dostat těm klukům do hlavy, takže jsme to omílali stále dokola."

Když se přesuneme k jednotlivým brankářům. Milan Klouček měl skvělou přípravu, začátek extraligy mu ale nevyšel. Co dělat s brankářem v takové chvíli?

„Ještě než jsem do Dynama přisel, byl jsem shodou okolností na zápase v Liberci, kde Milan dostal sedm gólů. Ten začátek byl těžký pro všechny, nejen pro Milana. Musíme u něj pracovat na psychice, je to stále mladý brankář, má neskutečný potenciál, je ohromně pracovitý. Je to mladý kluk, který hokeji obětuje všechno a musím říct, že po tom, co jsem s ním pracoval, poznal jsem jak je učenlivý, velice dobře při hokeji přemýšlí. Potřeboval do sebe dostat zpátky to sebevědomí, aby nepochyboval o tom, že chytat umí."

Pomohla mu v tomhle i krátká štace ve Vrchlabí, kde odchytal pár výborných zápasů?

„Pro něj to muselo být těžké, když měl dva zápasy v extralize a čtrnáct inkasovaných gólů. Bavili jsme se s trenéry o tom, co s ním. Poslali jsme ho do Vrchlabí a on to odchytal neskutečně. Sledovali jsme jeho zápasy, spolupracoval jsem i s jejich trenérem brankářů. Potom se vrátil do extraligy v úplně jiném rozpoložení. Všechno si to pak sedlo a všichni víme, jak ke konci sezóny chytal."

Jak probíhala práce s Milanem během play-off? Odlišovalo se to nějak od základní části?

„Byl jsem z Ameriky zvyklý, že po každém zápase jsem si s kluky dával mítink, kde ten zápas vyřešíme, hodíme ho za hlavu a připravujeme se na další. Tohle jsem přivedl i sem. Práce na jeho psychice byla po celou dobu. Milan je skvělý člověk, sedli jsme si spolu lidsky a i to pomáhá naší práci. Ale abychom začali pracovat jinak až v play-off, to by bylo pozdě. Brankáři se musí připravovat celou sezónu, aby v play-off byli v největší formě. Jediné, co bylo ve vyřazovací části jinak, byly ty mítinky, kde jsme se více zaměřovali na jednotlivé střelce, přesilovku a tak dále. Důležité ale je, aby ti kluci nebyli informacemi přehlcení."

Jak vnímáte pozvání Milana Kloučka na sraz reprezentace?

„Jak jsem říkal, potenciál jsem v něm viděl už když jsem přišel. Moje očekávání naplnil a jsem za něj moc rád. On si to zasloužil a vydřel, to si myslím, že viděl i Zdeněk Orct, trenér brankářů v reprezentaci. Za mě si to zasloužil a nemyslím si, že to je všechno, co se v něm skrývá. Je v něm ještě mnohem víc, než co dosud ukázal."

Opačný příběh než Milan zažil Pavel Kantor, který v životní formě dochytal konec minulé sezóny. Na začátku té letošní si ale prošel zraněním, a i když neodchytal špatné zápasy, bylo vidět, jak v týmové hierarchii klesá.

„Za mě to je neskutečný gólman. Styl chytání, jeho bruslení a pohyby, co dokáže dělat, jsou specifické, ale on s tím dokáže výborně pracovat. Má v sobě talent a brankářinu, dokáže rychle přepnout a rychle se adaptovat. Je to bojovník, není to nikdo, kdo by se vzdával, je to I výborný gólman po psychické stránce, takový flegmatik. Než se posunul na místo trojky, měl dobré výsledky, takže to bylo hrozně těžké rozhodnutí, které přišlo z organizace. Ale výborně se s tím popral, v trénincích nechával sto procent a vzal to jako opravdový profesionál."

V prosinci týmu pomohl Dan Vladař. Jak se koukáte na jeho šestizápasové působení v Dynamu?

„Dan je výborně geneticky vybavený brankář, když jsme stáli vedle sebe, koukal jsem na něj jak dítě na tatínka. Úžasný a pokorný člověk. Je to taky brankář, který nevypustí jedinou chvilku na tréninku, navíc si skvěle sedl s kluky. V celé té naší partě byla výborná atmosféra. Bylo to pro něj také těžké, než k nám přišel, tak osm měsíců nestál v brance, takže musel být také nervózní. První zápas chytal v Boleslavi, kde dostal za první třetinu tři góly. To byla ale jediná třetina, kde mu bylo co vytknout, ukázal svoje kvality a proč je v NHL."

Bylo na Danovi hodně vidět, že už nějakou dobu působí za mořem?

„Určitě, psychická stránka byla znát, nic si nepřipouštěl. Pro mě to s ním bylo o to jednodušší, protože ty věci z Ameriky znal a to, co bylo pro Milana a pro Pavla nové, on bral jako samozřejmost."

Poslední brankařské jméno, které se objevilo v naší brance byl Konstantin Barulin. Jak se projevoval v kabině a na tréninku?

„Myslím si o něm v podstatě to samé, co o ostatních. Je to taky skvělý člověk, má toho hrozně moc za sebou, je to velice zkušený borec. A i když ho Milan přechytal, tak si to tady Baru užil. Samozřejmě jsem si zjišťoval, jak pracuje a slyšel jsem na něj samou chválu. Bylo několik věcí, co se od něj mohl Milan s Pavlem naučit. Musím zdůraznit rozehrávku, ve které je neskutečný a i Milan se od jeho příchodu ve hře holí zlepšil."