12.12.2011
Jan Hrabal

„Přežil jsem bitku s Davidem Kočím“

PARDUBICE — Na ten moment jen tak nezapomene. Páteční zápas 30. kola HC ČSOB Pojišťovna Pardubice – HC Sparta Praha, čas 57:16. Pardubický útočník Lukáš Nahodil projel brankovištěm a v tu chvíli jej napadl sparťanský bek David Kočí. Ten se tak porval poprvé v české nejvyšší soutěži od svého návratu z NHL, i když do rovného souboje to mělo daleko asi tak jako Sparta k výhře v tomto čase za stavu 7:2.

Fyzické parametry obou borců
Lukáš Nahodil David Kočí
Věk Výška Hmotnost Věk Výška Hmotnost
23 let 185 cm 74 kg 30 let 198 cm 108 kg

„Projížděl jsem brankovištěm. Pak už jsem jen strčil hlavu mezi ramena a čekal, co se bude dít,“ vyprávěl pardubický útočník po zápase, který na něm nakonec nezanechal vážnější šrámy.

Byl tento váš průjezd brankovištěm nějakou vaší provokací?
„Ne, bylo to absolutně bez kontaktu. Brankář Pöpperle přikryl puk a já jen projížděl brankovištěm. Prostě jsem tím směrem měl namířené brusle a pak to už to vyplynulo ze situace.“

A v ten moment vás David Kočí napadl. Co na to říkáte…
„Tak vybral si sobě rovného partnera… Ne, někteří hráči jsou prostě takoví, je to jeho styl hry. V Americe byl bitkař, asi si chtěl ulevit, ta prohra musela být frustrující. Vybral si zrovna mě, naštěstí jsem to přežil a můžu teď dělat rozhovor s vámi.“

Copak vám problesklo hlavou, když jste zjistil, že vás tluče David Kočí?
„Hlavně jsem si říkal, abych nespadl na led. To bych jich asi dostal více. Uvědomil jsem si to ve chvíli, když mi začal dávat rány holou pěstí do helmy. A fakt to byly pecky. V tu chvíli mi došlo, že je to on.“

Jste první hráč v české extralize, který se bil s Davidem Kočím…
„No bil… Spíše to nazvěme tak, že jsem přežil bitku s Davidem Kočím. Ustál jsem to. Je příjemný pocit, že jsem přežil vlastní smrt. Už to nechci vícekrát zažít.“

„Akce želva proběhla úspěšně“

Trenér Pavel Hynek po skončení utkání vtipkoval, že jste nyní pardubickým bitkařem…
„To potěší. Jo, určitě jsem rád, že teď asi na bitky budu chodit já. To bylo s nadsázkou, že jsem to přežil ve zdraví.“

Vy jste spíše technický typ. Účastnil jste se vůbec někdy rvačky na ledě?
„Vzpomínám si někdy v žácích ve Znojmě, to byla vítězná bitka. To mohla být asi šestá třída. Pak jsem zažil ještě jednu a to jsem dostal na budku. V Hradci Králové při play off za Třebíč. Bylo mi osmnáct, hrál se pátý zápas a prohráli jsme ho. Ten zápas ale nezapomenu. To jsem teda dostal pěkně, měl jsem nateklý ret. Teď jsem dostal jen z vršku do helmy, čili akce želva proběhla úspěšně.“

V utkání se Spartou bylo patrné, jak si hokej v závěru užíváte. Zažil jste někdy podobný nával radosti?
„Když zapátrám v paměti, tak jsme s Třebíčí vyhráli v Jindřichově Hradci 32:0. To bylo něco podobného. Na druhou stranu jsou i zápasy, kdy se to nepovede a jste právě na druhé straně a to je hrozný pocit.“

Na páteční zápas ale nezapomenete, že?
„To ani nejde! Kvůli výhře i bitce. Skóre dopadlo skvěle a i bitka dopadla tak, jak dopadla.“