17.04.2007
Jan Hrabal, fotografie Luboš Lang

Zdeněk Ondřej chtěl hokejově vyrůst. To se mu v Moelleru splnilo

Kdo to je? Možná až tak se ptali někteří fanoušci HC Moeller Pardubice zhruba před rokem, když na východ Čech přišel útočník Zdeněk Ondřej. Ale odchovanec jindřichohradeckého hokeje už ve své první sezoně v Pardubicích dokázal, jak je platným hráčem. Má za sebou skvělý extraligový ročník. „Šel jsem sem za úspěchem, jsou tu skvělí hráči. Přál jsem si odejít do špičkového mančaftu a prožít fantastickou sezonu. To se mi do puntíku splnilo,“ říká spokojeně důrazný útočník, kterého zdobí zejména spousta vyhraných osobních soubojů, při nichž se třesou mantinely.

Miluje fyzickou přípravu. Takových hokejistů moc není, ale on se vyloženě vyžívá ve zdvihání železných kilogramů. A je to na něm vidět.

S leckterým častým návštěvníkem posilovny by se v páce nepáral. U mantinelu, přestože měří „pouze“ 180 centimetrů, to také solidně čistí. Zdeněk Ondřej je muž pro ne tolik viditelnou práci, ale možná o to více ceněnou.

„Člověk je tady v jiné pozici než ve Znojmě, jsou tu fantastičtí hráči, člověk se neustále musel prát o místo v sestavě a stále něco dokazovat. Kolektiv tu je silný, mužstvo pak šlape, protože každý chce hrát co nejvíc. Play off jsme prošli – bylo super si zahrát čtvrtfinále se Znojmem a semifinále s Českými Budějovicemi,“ ohlíží se za svou první pardubickou sezonu.

Vloni v dresu Znojemských Orlů vystoupal na třetí pozici konečného extraligového účtování. Letos byl ještě o příčku úspěšnější.

„Bylo to moje první finále. Tahle sezona je pro mě velká zkušenost, snad mě posune někam dál. Určitě mi nalije novou sílu do dalšího ročníku, kterou bychom chtěli vylepšit o další flek. V Pardubicích je výborná parta, perfektně jsme se vším popasovali,“ dělí se o své pocity z angažmá v HC Moeller Pardubice.

A nezapomíná chválit rovněž příznivce pardubického hokeje, kteří si jej také pro přátelský přístup velice oblíbili. „Fanoušci jsou vynikající a to platí o celé sezoně. Hodně jim za to děkujeme, doufám, že nás budou podporovat i dál.“

Přesto v jeho mysli panuje po prohraném finále mírné zklamání. Poražený v boji o titulu má vždy zkroušené pocity. „Jsme smutní, ale časem určitě doceníme, že druhé místo je vlastně parádní úspěch,“ říká Zdeněk Ondřej.

Podle něj finále se Spartou z podstatné míry rozhodly dva úvodní duely v ČEZ Areně. Sparta totiž do Prahy cestovala za pro ni příznivého stavu 2:0 na zápasy. „Velká škoda byla, že jsme neudělali první zápas doma. To pak do toho promluvilo, měli jsme šance v prodloužení, ale nám to tam nespadlo. To pak určitě poznamenalo druhý zápas doma. O to více jsme se ale pak za stavu 0:3 semkli, zdramatizovali jsme to, byť jsme ve druhém utkání prohráli,“ hodnotí uplynulé finále pardubický forvard.

V posledním duelu, který Moeller prohrál 0:2, podle něj také rozhodl špatný pohyb pardubických hokejistů. „Také jsme se hned na začátku nechali vyloučit, dostali jsme gól a pak to oni kontrolovali, řekl bych. Nemohli jsme se do toho dostat, ale nevím, čím to bylo. Odskakovaly nám puky, nebyli jsme v takovém laufu jako v posledních zápasech,“ ohlíží se za posledním utkáním sezony.

Vyloženě jsme se trápili, nedostali jsme se do tlaku. Pak to bylo z naší strany takové křečovité. Věřil jsem ale až do poslední chvíle. Zkoušeli jsme varianty s power play. Věřil jsem, že dáme gól, oni znervózní, a nás naopak nastartuje. Pak jsem ale už viděl, že je pár sekund do konce a spíše to byla taková beznaděj,“ dodal Zdeněk Ondřej.