24.04.2012
Jan Hrabal

Zbyněk Kusý: Tým v čele s kapitánem Petrem Koukalem měl svoje srdce

PARDUBICE — Hokejisté HC ČSOB Pojišťovna Pardubice to dokázali. Pošesté v klubové historii získali mistrovský titul. Ve finále skolili Kometu Brno, která si v play off dokázala poradit se dvěma nejlepšími celky po základní části. „Kometa hrála výborný hokej,“ uznal generální manažer pardubického klubu Zbyněk Kusý.

„Před soupeřem je třeba mít pokoru. Ona měla velmi kvalitní protivníky v play off, zaslouží obdiv, jak se s nimi popasovala. Hrála fyzický hokej, i proto měla problémy. Tím ale nesnižuji náš výkon,“ řekl generální manažer HC ČSOB Pojišťovna Pardubice.

„Náš výkon nejen v šestém utkání měl taktickou vyspělost, nechtěli jsme se prát, vyhýbali jsme se kritickým situacím, zbytečným faulům. Výborně jsme hráli střední pásmo, dobře jsme hráli oslabení. V útočném pásmu jsme byli schopni kombinovat mezi dvěma hráči a ten druhý hnedka střílel. Naše příprava měla hlavu a patu, proto to dopadlo takhle,“ pokračoval.

Po zisku mistrovského titulu mě napadá, čím jste si procházeli v závěru základní části, že jste pustili zápas Třinci…
„Mužstvo v tu chvíli trochu ztratilo motivaci, už vědělo, že bude v play off. Přesně podle nálady ve společnosti nás pak fanouškovská obec podezřívala z různých věcí v závěru základní části, se kterými nesouhlasím. Marketingový manažer Míra Novotný vymyslel slogan ‚Vítězí ten, kdo věří!‘. Hluboce jsme nesouhlasili s tím, jak někteří diváci do nás zajeli. To je totální nesmysl, tohle mužstvo je tak seriózní, že by si to nedovolilo.“

Vypadáte tak, že jste si tím naprosto jistý…
„Bezpochyby! Mužstvo se tohoto hesla chytlo a bylo to v zápasech vidět, viz třeba sedmý duel s Vítkovicemi. To jsme byli na konci zoufalí, nevěděli, jak to uděláme… Byli jsme dvacet sedm sekund a tyčku od vyřazení a přesto ten tým to zlomil. To bylo úžasné. Vždy jsme v sériích prohrávali 1:2 a vždy jsme to dokázali otočit. To ukazuje velikost týmu.“

… a trenérů…
„Mnoho lidí nasazovalo psí hlavu Pavlovi Hynkovi a Ladislavu Lubinovi a to se ukázalo jako špatně. Tihle trenéři vyhověli týmu, stanovili mu podmínky, jak se bude pohybovat v extralize a jsme velice rádi, že mužstvo mělo srdce, které bylo reprezentováno kapitánem Petrem Koukalem.“

U něj je ale nepravděpodobné, že bude v Pardubicích pokračovat, že?
„Petr a Honza Kolář patrně odejdou do KHL, ale všichni v Pardubicích jsme jim vděčni za to, co pro tohle město udělali. Chtěl bych jménem klubu poděkovat. U nás mají dveře otevřené a my jim přejeme, ať se jim v novém působišti daří. Hokejový život je velmi krátký a je potřeba jim popřát všechno nejlepší. Tihle kluci mají mimořádný charakter, to je potřeba ocenit.“

Chceme důstojně reprezentovat naše město!

Zapochyboval jste vůbec někdy během sezony, že by mohla skončit neúspěchem?
„K něčemu se vám přiznám, i když je to trochu hloupé. Víte, já jsem hrozně pověrčivý. Moc věcí dělám stejně. Beru si na sebe to samé oblečení, vidíte stále stejný svetr. Pokud to pak nedopadne, jsem z toho úplně vyřízený. Když jsem bral při těch rozhodujících zápasech naftu do auta, připadal jsem si jako v kasinu, i když jsem tam nikdy nebyl. Ale točí se vám tam nějaká čísla. Vždycky mi na pumpě naběhly tři devítky při vítězných zápasech. Před posledním zápasem jsem napsal dopis, jak zápas dopadne a proč. Bral jsem naftu a stejně jako v předchozích sériích jsem natočil devět – devět – devět. A to jsem to fakt nesledoval! Věděl jsem, že vyhrajeme.“

Během prosince se týmu ne zcela dařilo. Uvažovali jste někdy, alespoň chvilkově, o výměně trenérů?
„Ne! Když jsme řešili marodku a naše šance, tak trenéři říkali, že buď budeme hrát se svými, nebo si seženeme jiné hráče. Zvolili jsme první variantu, protože jsme na tu druhou neměli finance. A hlavně, my musíme platit zraněné hráče a peníze na stromě nerostou. Nedalo se nic dělat, přišel zkrátka čas pro mladé hráče. Trenéři pochopili situaci a zachovali se velmi statečně a řekli, že jdou do toho. S našimi odchovanci udělali tři pětky a super výsledek. Chtěl bych poděkovat Pavlu Brendlovi, ten nám v této kritické fázi velmi pomohl a dělali jsme body i díky němu, střílel důležité góly.“

Sezona skončila úspěchem, ale ta další už začala. Jak to bude se složením týmu?
„Nechtěli jsme to řešit v play off, ale po čtvrtfinále jsme se dohodli s oběma trenéry a stvrdili kontrakty na příští sezonu. Smlouvy podepsali Aleš Píša a Jiří Cetkovský.“

A co Dušan Salfický?
„Pokud se Dušan nerozhodne, že bude pokračovat v kariéře, tak jsme mu nabídli, že může u nás pracovat na úseku mládeže jako profesionální trenér. Záleží na něm, jak to bude. Podařilo se nám mužstvo doplnit v posledních chvílích, dali jsme příležitost i Šagátovi v závěru sezony. Chci poděkovat hráčům na hostování jako Semorád, Klobouček nebo Šagát, ti nám také velmi pomohli.“

Vladimír Martinec prohlásil před finále, že Pardubice jsou silné díky odchovancům a prožívají historicky nejúspěšnější období…
„Vláďa se na tom podílel, pod jeho jménem je rukopis řady hráčů. Je to závazek do budoucna. Je nádherné hrát šestkrát ve finále za deset let a být dvakrát mistr za poslední tři sezony. Ale když to řeknu, tak nám hned začala nová sezona, je potřeba sehnat peníze a postavit tým, aby důstojně reprezentoval naše město.“

Ale ještě předtím doznívají oslavy. Jak je postaráno o mistrovskou trofej?
„Pohár má bodyguarda a ten se od něj nehne. Když půjde spát on, půjde i pohár. Nemůže se opakovat to, že budeme za demoliční četu. Za to se stydím, byla to nezodpovědnost a věřím, že se to nebude opakovat. Máme přijata opatření, aby se to nestalo. Ten borec je větší jak Jirka Cetkovský a pohár se postará.“