Dominik Dubovči
Talenti Dynama v U20 pokračují. Dostanou se až na mistrovství?
Tomás Urban a Daniel Herčík, dva nadějní mladí kluci, se teď prohání po ledě s českou juniorskou reprezentací. Pod vedením Radima Rulíka se totiž nároďák připravuje na srpnové MS U20, kterého by se mohli dočkat i oba pardubičtí hokejisté – Urbana i Herčíka minul první řez týmem.
Útočníci Dynama tak brzy odletí do finského Vierumäki, kde si Češi dvakrát zahrají s domácími Finy a dvakrát se Švýcary.
Ani jeden z našich reprezentantů se sice nenarodil v Pardubicích, o to zajímavější jsou ale jejich kariéry.
„Na zimák mě poprvé vzali rodiče. Vzpomínám si, že mě to ze začátku moc nebavilo, protože jsem dost padal, neuměl jsem bruslit a brečel jsem u toho,“ směje se zpětně Daniel Herčík, který pochází z Kolína.
„Kolem sportu se to u nás doma točilo pořád. Když jsem pak byl starší, tak jsme jezdili na hokej do Pardubic. Nejvíc se mi líbil Petr Sýkora, protože dával spoustu gólů,“ vzpomíná nyní devatenáctiletý útočník, který na východ Čech zamířil už před šesti lety.
„V Pardubicích jsem znal kluky z Kolína a měl jsem to mnohem blíž k domovu. Díky tomu jsem mohl dojíždět, a ještě dostudovat základku v Kolíně. Je to dvacet pět minut vlakem, takže to bylo v pohodě,“ říká Herčík.
V Dynamu je teď tak trochu členem kolínské party, kromě něj vyrostli ve středočeském městě taky Jan Košťálek, Ondřej Vála a Karel Nedbal. Co se týče podobností, není to vše, protože Košťálek s Válou mají i reprezentační zkušenosti.
Podobně jako oba vysocí beci, taky Herčík by si mohl zahrát na mistrovství světa juniorů. Do kádru Radima Rulíka se sice dostal z pozice náhradníka, ale zato s nálepkou jednoho z nejproduktivnějších útočníků loňské juniorské extraligy.
71 bodů ve 48 zápasech, kromě toho i šest startů mezi dospělými v dresu Dynama a sedm utkání ve Vrchlabí. Herčík má kvalitu na to, aby se dostal na svůj první velký reprezentační turnaj.
O ty předchozí totiž vinou zranění i Covidu přišel. Tím větší má nyní motivaci.
Podobně jako o rok starší Tomáš Urban. Pražský rodák hokejově vyrůstal na Kladně, rok strávil na Floridě, po návratu do Česka trénoval i s Jaromírem Jágrem. Někdy v tu dobu si ho ale vyhlídly Pardubice.
Mezitím odehrál na sedmdesát zápasů v první lize, loni si dvacetkrát zahrál i extraligu za Dynamo. Poslední slovo však ještě neřekl ani u mládežnického nároďáku.
„Našemu ročníku 2002 už toho zrušili docela dost. Přišli jsme o MS osmnáctiletých, velký turnaj v devatenáctce, v prosinci po dvou zápasech zrušili MS dvacítek. Moc rád bych si ještě na mládežnickém mistrovství zahrál, každý takový zápas mě posouvá dál,“ přeje si Urban.
Zkušeností má na rozdávání, celkem už nasbíral 37 startů v reprezentačním dresu. Porovnat tak může i rozdíly mezi extraligou a prosincovým šampionátem.
„Co se týče rychlosti mi to asi přišlo dost podobné. Protihráči v Edmontonu byli neskutečně vyspělí, šikovní na puku, perfektně si přihrávali. Nebylo to ale tak silové, jako extraliga. Ta je hodně o soubojích, o krytí kotouče, a také o zkušenostech.“
Obléknou oba pardubičtí kluci dres Česka nejen ve Finsku, ale i později na kanadském mistrovství světa? A zkusí pro svou zem vybojovat medaili?
