Redakce
Snažím se na sobě pořád pracovat a zlepšovat se, říká kanonýr Robert Říčka
Do pětadvaceti let hrával druhou nejvyšší soutěž, nyní je králem extraligových střelců. Řeč je o Robertu Říčkovi, kterému se i v zápase s Mladou Boleslaví povedlo skórovat, a to dokonce dvakrát. Na kontě tak má 14 tref v sedmnácti zápasech. „Na čísla nekoukám, snažím se je dostat z hlavy. Fyzicky se cítím dobře a jsem rád, že se v tabulce držíme nahoře, že vyhráváme,“ říká dvaatřicetiletý odchovanec Havířova.
Úsměv od ucha k uchu rozhodně neměl, protože cítil, že Pardubice měly na víc. „Jsem zklamaný. Myslím si, že jsme mohli vyhrát za tři body,“ uvedl Říčka po zápase s Bruslaři. „Ale dva body bereme,“ dodal jedním dechem. „Měli jsme hodně oslabení, která jsme ubránili, takže to mohlo dopadnout jakkoliv. My jsme si naopak po delší době pomohli přesilovými hrami,“ přemítal.
Říčka během utkání nasázel dvě branky, čímž opět výrazně pomohl Dynamu k bodům. „Zase jsem dostal dvě krásné přihrávky. Tím jak jsem v pohodě, tak se mi daří trefovat přesně. Děkuji spoluhráčům, že mi to takhle opět nachystali. Na čísla se nekoukám, snažím se je dostat z hlavy. Fyzicky se cítím dobře a jsem rád, že se v tabulce držíme nahoře, že vyhráváme,“ těší týmové výkony nejlepšího extraligového střelce, který do Pardubic před sezonou přišel s nedoléčeným zraněním.
„V přípravě jsem ale zmeškal jen dva týdny. Máme skvělého kondičního trenéra, tak jsem se snažil do toho šlápnout. Přišel jsem do nového prostředí, nechtěl jsem nic podcenit a nyní se mi to vrací. Snažím se na sobě pořád pracovat, zlepšovat se. Vedení i realizační tým mi věří, hodně mi pomáhají spoluhráči. Jsem jim vděčný a jsem rád, že mohu týmu pomáhat,“ uvedl zkušený útočník.
Odchovanec havířovského hokeje píše zajímavý příběh. Do extraligy nakoukl po dlouhých letech v nižších soutěžích. „Do pětadvaceti jsem hrál druhou ligu, tak možná i proto jsem víc hladový oproti klukům, co hrají extraligu od osmnácti. Může to být výhoda, mám pořád hlad, chci se podílet na týmovém úspěchu.“
„Jsem vděčný. Každý chce hrát co nejvyšší soutěž, mně se to povedlo později. Věděl jsem, že musím být trpělivý a pořád jsem věřil, že se to otočí. Když se mi občas nepovede zápas, tak si na to vzpomenu. Vždycky to může být horší, takže člověk musí být rád za to, jak to je. Snažím se, aby to bylo lepší a lepší,“ řekl na závěr rozhovoru.
