Jan Hrabal
Příště ho složím, smál se po bitce Martin Kaut
PARDUBICE — Do všech třech utkání na Carlson Hockey Games nastoupil v dresu českého národního týmu pardubický útočník Martin Kaut. Přes šest a půl tisíce fanoušků v Tipsport areně tentokrát nejvíce zaujal něčím na něj méně tradičním: bitkou. Po skončení utkání se usmíval, neboť se takto popral poprvé v seniorském hokeji.
„Jsem rád, že jsme vybojovali vítězství. S Ruskem to je vždycky vypjatější zápas. Byl to můj první mezi muži s nimi. První třetinu jsem se s tím srovnával, od druhé třetiny jsem si připadal víc svůj. Věřil jsem si na puku a hrálo se mi lépe. Hlavní je, že jsme doma před našimi fanoušky vyhráli, a to potřetí v řadě,“ spokojeně hodnotil vítězný turnaj perspektivní útočník.
„Uvidíme, co bude dál… Určitě nás čeká další zužování kádru, tak jsem zvědavý, kdo zůstane. Já jsem si to v Pardubicích užíval, získal jsem další ohromné zkušenosti, jsem ještě mladý kluk, všechno mám před sebou. Pro další kariéru to je plus,“ pokračoval Martin Kaut.
Jste nervózní ze zužování kádru?
„Asi každý trochu je, ale já si to hlavně užívám. Chci se porvat o místo, záleží to na trenérech, koho povolají dál. Nesmím být úplně nervózní, zkrátka uvidíme, co bude dál.“
Vraťme se k utkání s Ruskem. Co ta šarvátka v první třetině?
„Sošnikov je známý tím, že provokuje, kluci říkali, že si na něj máme dát v tomto pozor. Šel tam do Filipa Chlapíka, to se mi nelíbilo, tak jsem si ho vzal. Ze začátku jsem se držel, pak mě teda složil. To k tomu patří, pro příště vím, co udělat lépe.“
A to je?
„Že ho složím já!“
Opravdu? Kdy jste se vůbec naposledy porval?
„No, v dospělých to bylo teď poprvé. Ani to tak nebolelo, v pohodě. Jo a jemu tekla krev!“
Jak vás povzbuzovali spoluhráči ze střídačky?
„Kluci na mě pokřikovali, ať mu naložím, tak jsem se snažil. Pak jsem sice dostal já, ale to je v pohodě. Asi bych do toho tak nešel, kdyby mi spoluhráči tak nefandili. Hlavně Michal Jordán na mě křičel, navíc je kapitánem, tak jsem ho musel poslechnout!“
Chci se porvat o NHL!
Již jste naznačoval, že jste si na delší dobu mohl zahrát na pardubickém ledě. Uvědomoval jste si to před zápasem?
„Přiznávám se, že jsem si na to krátce vzpomněl. Víte, já v Pardubicích zažil tři nádherné roky, klub mi velmi pomohl v kariéře. Souboj s Rusy jsem si užíval, zvítězili jsme v něm, uvidíme, co bude příští sezonu. Mám s Dynamem smlouvu, ale chci se porvat o NHL. Uvidíme, kdo mě draftuje a jaké budou další plány. Třeba půjdu cestou Martina Nečase, že mi řeknou, že se ještě na rok vrátím do Evropy, abych se ještě více vyhrál…“
Před zápasem s Ruskem proběhl ceremoniál, v jehož rámci se s reprezentací oficiálně rozloučili Petr Čáslava a Tomáš Rolinek, vaši spoluhráči z Dynama…
„Oba jsou suproví kluci, odehráli spoustu zápasů za národní tým. Vnímám jako čest, že jsem s nimi mohl sedět v jedné kabině a vyrůstat po jejich boku. Této pocty se jim dostalo zaslouženě, neboť pro reprezentaci odvedli spoustu cenné práce.“
Je to tak, že když vám něco vytknou, tak je to prostě pravda?
„Určitě! Když mě zdrbali, tak to bylo vždycky právem a proto, abych to příště neudělal. Hodně mi takto pomáhali.“