Petr Koukal bude reprezentovat. Moc se těším, hlásí nadšeně

Petr Koukal jede na reprezentační akci po porážce s Libercem. Ta jej štve, podle něj měl Eaton s Bílými Tygry na vítězství. O něj ostatně přišel až v závěru. „Byla to naše chyba, já tečoval puk a Tomáš Vak to z otočky trefil. To by bylo lepší, kdyby to byl nějaký pěkný gól do víka. K tomuto gólu nemuselo dojít, neudrželi jsme puk v rohu a soupeř nás potrestal,“ vrací se k nedělní prohře.

O ní rozhodli liberečtí hokejisté dvě sekundy před koncem prodloužení. Rozhodující branku vsítili hosté v emotivních chvílích, protože během ní ležel na zemi Jakub Nakládal… „To se asi nepíská, člověk má v sobě emoce, ale tady se to bere podle krve nebo já nevím,“ pokračuje Petr Koukal.

Liberec byl vaším sousedem v tabulce. O to víc jste stáli vyhrát souboj s Bílými Tygry?
„To je jasné. Chtěli jsme zvítězit. Sice jsme zranění, nehrajeme v kompletní sestavě, ale rozehrané jsme to měli dobře. Vedli jsme 2:1, ale dvě a půl minuty do konce šel soupeř do power play a my to neudrželi.“

Když dal Liberec gól v prodloužení, tak jste tam s ním něco řešil…
„Klasicky nervy. Já mu řekl, že tam ležel náš hráč a nepřerušil to. Na druhé straně ano. Tam asi musí být krev, jinak se to nepískne. My byli na držení puku, vlastní hráč trefil našeho do ucha, já tam mával a nic. Takže se asi budeme sekat do hlavy a čekat na krev.“

Chceme urvat hlavně domácí zápasy!

Co vám na to rozhodčí řekl?
„Nic, dostal jsem desítku.“

A víc to nekomentoval?
„Ať jdu pryč.“

Vy jste byl s rozhodčím ve sporu už při vyloučení v čase 64:08, že…
„My se šťouchali, protože jsem chvíli po hvizdu vystřelil. Mě nenapadlo, že je ofsajd. Když jsem viděl, že na mě Trončinský jel, tak jsem se zapřel, šťouchli jsme se a jdeme ven. Tak nevím no…“

Vítáte současnou reprezentační přestávku?
„Chtěli jsme urvat domácí zápasy hlavně. Když se vrátím k Liberci, tak to byl odmakaný zápas, ale máme jenom bod. Liberec hrál v plné sestavě, venku hraje výborně, takže to byl dobrý zápas. My si musíme vyčítat naše přesilovky, sice je hrajeme aktivně, ale nemůžeme se prosadit. Stav 2:1 jsme ale měli udržet.“

Vy ale během reprezentační přestávky nezahálíte, neboť jedete na Channel One Cup. Těšíte se?
„To je jasné! Jsem rád, že jsem se tam dostal. Zahraji si jiný hokej, snad uděláme nějaký dobrý výsledek. Věřím, že mezitím se kluci z Pardubic dají do kupy.“

V „nároďáku“ se setkáte s partou, která vyhrála mistrovství světa…
„Je nás tam prý čtrnáct nějak… Doufám, že se nám turnaj podaří a budeme hrát co nejlépe.“

Chci trenéra Hadamczika přesvědčit, že do týmu patřím

Stejně to máte dost rozlítané: s Finskem hrajete v Espoo a pak přelet do Moskvy…
„Tohle je v pohodě, ale vymysleli to náramně. Jeden ve Finsku s Finy, druhý den v Rusku s Rusy, to je mazec. To bude pěkný dvojboj… Snad uspějeme, bude to moc těžké, docela pecka.“

Jste v kontaktu s expardubickými hráči, se kterými si zahrajete na Channel One Cupu?
„Občas si píšu přes internet s Petrem Čáslavou, ale s Tomášem Rolinkem a Honzou Bulisem jsme se neviděli. Rád je uvidím. Tam je to ale o hokeji, o ničem jiném. Každý se musí soustředit na svůj výkon. Jedeme bojovat za národní tým! Já se budu snažit pracovat tak, abych přesvědčil trenéra, že do mužstva patřím.“

Psal jste si s Petrem Čáslavou o venkovním zápase?
„Tak přímo tohle jsem s nikým neřešil. To začne až po Slavii třicátého prosince. Prvního ledna tam máme trénink, to toho budeme mít plnou hlavu, co na sebe a tak. Věcí máme dost, takže se nabalíme.“

Neděsíte se dvacetistupňových mrazů?
„Ani ne. To by vlastně byly vyhřívané lavičky a to by snad bylo lépe na lavičce než na ledě. Je to složité, člověk si nevybere. Jeden den chumelí, druhý prší. Počasí bude o štěstí, třeba bude pálit sluníčko ze strany a my nic neuvidíme. Je tam mnoho variant…“

Open Air Hockey Game? Tak to bude veliké!

Viděl jste venkovní univerzitní utkání v Americe, kde zápas navštívilo přes sto tisíc diváků?
„Bohužel ne. Ale ten kotel musel být veliký. Honza Kolář byl na Barceloně, když vyhráli titul. Říkal, že to bylo úžasné, ale bylo to tak veliké, že se to ztrácelo. V takové mase lidí nejde synchronizovat fandění. V Brně je třeba větší hukot.“

Viděl jste fotografie montování tribun?
„Věděl jsem, že jedna má být opravdu veliká. Díval jsem se na fotografie, bude to opravdu veliké.“

Byl jste se vůbec někdy podívat na Zlatou přilbu?
„To přímo ne, ale jednou jsem tam byl na nějakých autech. To bylo ale VIP místnosti, kde bylo teplo. Auta jsem neviděl, ale nezmrznul jsem tam.“

Vraťme se zpátky do české extraligy. Vy jste během toho posledního utkání podepsal Chartu fair play…
„No, moc jsem ji asi nedodržel na konci, když jsem dostal těch deset minut. Bylo tam ‚nes porážku hrdě se svěšenou hlavou‘. Tak to jsem asi nezvládl. Je to další impulz, podepsal jsem to za Pardubice. Asi to bude někde viset v kabině. Všiml jsem si toho už na internetu. Vím, co tam je napsaného.“

Hokej je jen sport, každý děláme chyby

Když hrají kluci na rybníku teď v zimě, tak hrají opravdu pro zábavu a fair play. Ale co výkonnostní sportovci?
„Určitě ano! Všichni jsme lidé, rozhodčí i hráči mohou udělat chyby. A kdo jich udělá méně, tak vyhrává. Sudí má vteřinu na rozhodnutí, zda se jednalo o faul nebo ne. To samé hráč, když jede sám na bránu a co udělá…  Každý se snažíme chyby nedělat, je to sport. Všichni chceme jít sportu naproti.“

Jaký bude vás předvánoční program po návratu z Moskvy?
„No, hlavně hrajeme 22. prosince, to je fakt skvělé… Oni dali po pauze jeden zápas. Když jsem to v rozpise viděl, tak mě málem omyli. Pak jsou zápasy ve svátek, to je dobré, to chodí lidi. Ale cpát jeden zápas, to nechápu. Určitě to šlo nějak posunout. Kdyby tam byly nějak dva, tak to pochopím, ale tento mě fakt vrtá v hlavě.“

Třeba zamrzne letiště v Moskvě…
„Jenže ten zápas je až ve středu. Mají to vymyšlené chytře.“

Kompletní fotogalerie