Největší strach? Že moje Dynamo spadne, vzpomíná speaker jižní tribuny

Začneme zlehka, od kolika let navštěvujete zápasy Dynama?

Na hokej jsem začal chodit od nějakých šesti let, a to pravidelně na jižní tribunu. Tímto chci poděkovat svému dobrému kamarádovi Majklovi, který mě na hokej přivedl.

Jak jste se dostal k roli speakera?

K roli speakera jsem se dostal náhodou. Před čtyřmi lety jsme s pár lidmi řešili situaci v kotli. V té době se u nás prostřídalo hodně spíkrů. Řekli jsme si, že by to chtělo někoho stálého, který tam vydrží a svou odvahou zvedne úroveň fandění. Nikdo se nepřihlásil, a tak jsem se ozval já s tím, že to zkusím a uvidí se, jak to bude dál. Prvních pár zápasů jsem měl velkou trému, ale postupně opadala a spíkrem jsem zůstal doteď.

Jak byste zhodnotil uplynulou sezonu z pohledu fanouška?

Sezona se už od začátku nevyvíjela podle mých představ, ač naše přípravné zápasy vypadaly obstojně. Po první čtvrtině už jsem věděl, že to nebude tak růžový. S přístupem některých hráčů jsem začínal mít černé myšlenky, že pokud se něco nezmění, budeme mít co dělat, abychom se udrželi v extralize. Po novém roce proběhlo pár změn, které mužstvo nakoplo a opět se začalo vyhrávat a dotahovat bodové ztráty na naše soupeře. Nakonec jsem se udrželi, jak se říká zuby nehty, ale mé hodnocení celé sezony je spíše negativní než pozitivní, ač ke konci nějaká pozitiva přibývala, co se sbírání bodů a herního projevu mužstva týče.

Sezona nabídla mnoho špatných, ale nakonec také světlých okamžiků. Na co vzpomínáte rád, na co naopak nerad?

Nejvíce rád vzpomínám na zápasy v Hradci Králové, kde jsme obě derby vyhráli, byla skvělá atmosféra a byly body. Nerad vzpomínám na to, jak jsem se bál toho, že moje Dynamo spadne a nebude hrát extraligu.

Velmi napínavý závěr ročníku nakonec skončil pro Dynamo dobře. Jak jste vnímal boje o udržení vy a celkově fanoušci na jižní tribuně?

Celá sezona pro nás všechny byla nesmírně těžká. Všechny zápasy pro nás byly jako play off. Ty poslední zápasy jsem ale vnímal úplně jinak. Z kluků byla cítit neuvěřitelná energie, která se pronesla i na led. Zápasy začínaly být lepší. Všichni jsme to začali vnímat jinak. Od toho se samozřejmě odvíjelo i fandění u nás na jižní tribuně.

Možná právě v těchto chvílích bylo nejtěžší domácí obecenstvo přimět k fandění. Dokážete si poradit s těmi, kteří jsou v kotli, ale často nefandí?

Během sezony fandění nebylo vůbec dobré a nebylo se ani čemu divit, protože fandění se většinou odvíjí od stylu hry na ledě, který byl špatný, což se přeneslo i na naše fanoušky. Kolikrát nebylo pořádně čemu fandit. Naštěstí šel tým nahoru a s tím i my, fanoušci. Samozřejmě ne všichni v kotli fandí a přimět úplně všechny k tomuto činu ani nejde. I tak si ale myslím, že se to podařilo nějak ukočírovat a ke konci sezony fandilo tak devadesát procent lidí v kotli.

Na adresu pardubických fans ale mířila pouze slova chvály, Pardubice patřily v tomto ohledu k nejlepším v soutěži. Asi se dobře poslouchá, že jste za zády měl skoro nejpočetnější skupinu v lize?

Je to tak. Pardubičtí fanoušci vždy patřili mezi ty nejlepší, a hlavně byli nejvěrnějšími fanoušky v lize. Na to, že jsme celou sezonu hráli dole, nás chodilo opravdu hodně. Jsem rád, že jsme i přes všechny ty nezdary kluky nepřestali podporovat, ba naopak je stále hnali kupředu, věřili jim, a i nadále podporovali.

Především ten hektický závěr nalákal do enteria areny mnoho příznivců Pardubic, hala se otřásala v základech. To byly asi nejlepší chvíle ročníku, co se fandění týče?

Ano, byly to nejlepší chvíle ročníku, co se fandění týče. Atmosféra byla neskutečná. Bylo vidět, že každý fanoušek v aréně si to užíval. Tímto chci všem našim fanouškům poděkovat za to, že celou sezonu věrně chodili. I přes všechny nervy naše kluky nepřestali podporovat a věřili, že to dokážou a náš klub spadnout nenechají! Všem našim hokejistům děkuji za to, že zvládli tuto sezonu a Dynamo opět pokračuje v nejvyšší soutěži.

Na jižní tribunu zavítali rovněž fotbaloví ultras. Jak probíhala spolupráce s nimi?

Spolupráce s našimi ultras probíhala v pořádku. I oni byli součástí úspěchu našeho Dynama, protože když mohli přijít, přišli a pomohli nám v kotli.

Co výjezdy? Kde se vám líbí nejvíce, kam jedete Dynamo podporovat nejraději?

Moc výjezdů jsem kvůli svým povinnostem letos nestihl. Nejraději jezdím podporovat kluky do Hradce a nejvíce se mi líbí v Praze v O2 aréně.

Vraťme se k samotnému šéfování tribuny. Stíháte sledovat utkání, když jste často otočený čelem k hledišti?

Teď už ano. Když jsem začínal, dělalo mi to celkem velký problém vnímat hru a do toho fandit. Hokej je rychlá hra, hraje se nahoru a dolů, každou vteřinou se mění situace na ledě a tomu je třeba přizpůsobit i fandění.

Proč mikrofon? Často jsou na tribunách k vidění megafóny…

K tomuto kroku jsme se rozhodli s předsedou Dynamo fans, kterému patří velký dík! Rozhodli jsme se tak, protože doba se posouvá a většina domácích fans mikrofon už využívala, což přispělo velkou měrou ke kvalitě fandění. Je to více slyšet a nevadí to při nějakým větším pohybu.

A co hlasivky? Zvládáte den po střetnutí mluvit?

Záleží, proti komu se hraje. Pokud je to soupeř jako Kometa Brno, Hradec, či Sparta kolikrát nemohu mluvit pořádně 2-3 dny. Jinak víceméně dva dny po utkání už se mi mluví lépe.