09.01.2008
Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík

Musíme víc zpřesnit přihrávky, pak se posuneme dál, ví Jiří Šejba

PARDUBICE — Velmi důležité tříbodové vítězství si ve včerejším utkání připsali hokejisté HC Moeller Pardubice, když porazili tým Kladna na svém ledě 4:1. Po dvě třetiny sledovala nepříliš zaplněná ČEZ Arena maximálně průměrný hokej, ale třetí dějství nabídlo pardubickým fanouškům to, co si žádají: góly, atraktivitu, pohledné momenty. „Každé vítězství je pro nás velice cenné. My potřebujeme bodovat v každém utkání, navíc jsme hráli proti soupeři, který měl za sebou úspěšnou šňůru a podával dobré výkony,“ ohlédl se za úterním zápasem pardubický trenér Jiří Šejba.

Trojice gólů, která zlomila Kladno
  • 43:20 – 2:1! Pardubice hrají přesilovku. Tomáš Blažek přemýšlí za brankou, co s pukem. Posílá jej na stranu Tomáši Rolinkovi, jenž ihned z kruhu střílí. Nachází mezírku mezi Octovým postavení a tyčkou.
  • 43:44 – 3:1! Moeller se ihned po Rolinkově trefě stěhuje do útoku. Tam dostává soupeře pod tlak. Kotouč za bránou zpracuje Jiří Cetkovský a posílá jej před kasu Radovanu Somíkovi. Ten se v nelehké pozici nerozpakuje a střílí pod víko.
  • 44:31 – 4:1! Kladenská obrana je rozhozena. Toho využívá obratný Michal Tvrdík. Nejprve obalamutí pohybem beka soupeře, najede si od mantinelu mezi kruhy do palebné pozice a skrze několik hráčů posílá kotouč mezi Orctovy betony do jeho branky.

Ten mohl být spokojen s třemi získanými body a některými pasážemi v zápase. Rozhodně nebyl celý duel na jedničku s hvězdičkou. „My jsme mužstvo připravili, naše hra v prvních sedmnácti minutách první třetiny a hlavně v závěru, kdy jsme udělali určité změny v sestavě, vypadala, jak má být. Navíc jsme přesně ordinovali, co mají hráči dodržovat. Pak výsledek odráží to, co na ledě bylo,“ řekl po skončení utkání trenér Moelleru.

V prvním dějství se nehrál úchvatný hokej. Pardubice jistily hru zezadu, dokázaly si vypracovat i některé zajímavé šance. Tomáš Linhart jednu z nich v přesilovce využil a Moeller vedl 1:0.

„Máme šance, když jdeme po prknech, ale takový útok by měl být zakončen střelou s tím, že další hráči musí jít do brány. Je to pak ohrožení branky soupeře a z toho se my musíme ponaučit. Poslední třetina nám pak ukázala, že to je to, co potřebujeme do hry dostat. Určitě potom i kluci poznají, že bez střely branku nedáme,“ uvedl Jiří Šejba.

Celkem čtyřikrát se mohli hokejisté HC Moeller Pardubice radovat ze vstřelené branky proti Kladnu.

Prostřední dějství bylo z pardubické strany horší. Však se také leckdy snášel směrem z ochozů místo potlesku pískot.

„Chyběl nám pohyb, to je jasné. Dělali jsme velkou chybu v tom, že jsme chodili hluboko napadat jedním hráčem a ostatní zůstali vzadu. My upozorňovali hráče na to, že právě tento jednotlivec nesmí být tak vpředu. Pak došlo k přečíslení ve středním pásmu, ze kterého jsme měli problémy. Ty mohly skončit góly. Kladno asi díky pondělnímu zápasu nemělo tolik sil, aby to dokázalo zužitkovat,“ oddechl si Jiří Šejba.

„Musím se omluvit za druhou třetinu, nedokážu si vždy tyto výpadky vysvětlit,“ doplnil ihned trenér HC Moeller Pardubice.

Vstup do závěrečné dvacetiminutovky poté řádně ovlivnil další průběh zápasu. Moeller vstřelil tři branky za 71 sekund a prakticky rozhodl zápas. Místo 1:1 to během chvíle bylo 4:1 z východočeského pohledu.

„Jedna a posléze další branka mužstvu určitě pomůže. Tým najednou ožije. My ale musíme takovou hru po mužstvu chtít každé střídání. Nesmíme slevit a musíme hráče do toho nutit. A když to nebudou dělat, tak je odměníme tím, že si sednou na kraj střídačky a budou hrát jen ti, co budou právě toto dělat,“ prohlásil Jiří Šejba.

Nemít Jánka, tak jsme některé zápasy neudělali. Musíme mu pomáhat, tvrdí Jiří Šejba

Pak se rozmnožil i potlesk tribun. Ty si najednou mohly užívat chutného extraligového hokeje, ve kterém Pardubice hrály prim. Důležité rovněž bylo dodržování nastolené taktiky.

„Určitá taktika a obrana je daná. Ta je postavena na tom, jak soupeř drží kotouč. Pokud jej má pod kontrolou, tak chceme hrát poziční zónovou obranu, pokud je puk nerozhodně, tak musí nastat rychlý přechod do osobní obrany, která je jištěna protilehlým útočníkem. Tady máme ještě rezervy,“ přiznal trenér Pardubic.

Východočeši kromě tří branek v krátkém sledu mohou za výhru děkovat Jánu Lašákovi. Ten, stejně jako v předchozích zápasech, předvedl takřka bezchybný výkon. Za inkasovanou branku při pardubickém oslabení nemohl.

„Nemít Jánka, tak jsme určité zápasy neudělali, ale nesmíme toho zneužívat. Musíme se snažit mu pomoci, aby měl co nejméně práce. Do toho musíme kluky nutit,“ pronesl Jiří Šejba.

Tuto velkou šanci Petr Koukal nevyužil. Ta ale přišla právě po rychlém a dobře provedeném přechodu do útočného pásma.

Podle něj v poslední době, byť Moeller uhrál ze domácího dvojzápasu v poslední době pět ze šesti možných bodů, Pardubicím nejdou přihrávky. A to jde ruku v ruce se svižností a nebezpečností přechodu do útočného pásma.

„Pokud puk přijde přesně, tak je přechod do pásma snazší, než když je to kostrbaté, nepřesné a po prknech. Na tomto musíme pracovat. Je to o čtení hry a provedení přihrávky. Musíme to dávat z hole na hůl, ne na hráče jen tak někam. Musí to chodit z hole na hůl, to pak dostane tým někam jinam,“ konstatoval.

A na tom právě Jiří Šejba s Ladislavem Lubinou nejvíce pracují. „Snažíme se hráče donutit k tomu, aby naše hra vycházela z tréninku. Tam si dáváme jednu, druhou třetí i desátou přihrávku, aby se s tím dalo něco dělat. Správný pas musí mít prudkost, rychlost a přesnost. Na tréninku na tom děláme a až to tam půjde dobře, tak se to přenese do zápasů,“ dodal s vírou ve zlepšení trenér HC Moeller Pardubice.