01.12.2007
Jan Hrabal

Moeller včera vydřel výhru. Dáváme hlavu na špalek, ví Jiří Šejba

Hokejisté HC Moeller Pardubice ve včerejším utkání 26. kola O2 extraligy porazili Kladno 3:2 po prodloužení. Toto utkání přineslo mnoho zajímavých poznatků oběma novým trenérům pardubického mužstva. Moeller dlouho prohrával, nakonec dokázal mač vyrovnat a v následném prodloužení vsítit rozhodující branku. „Potřebujeme zlepšit organizaci hry,“ jednoznačně prohlašuje Jiří Šejba, který ráno k týmu nastoupil a večer své nové svěřence vedl v mistrovském utkání proti aktuálně poslednímu tabulky.

Celý den, vlastně týden, byl v jednom shonu. „S Láďou Lubinou jsme měli z jeho kraje sezení, kdy jsme spolu mluvili asi dvacet minut. Nevěděli jsme ale, jak to bude vypadat. V pátek to bylo hektické, byl to jeden kalup. Ranní trénink byl úplně jiný, tam jsme poznali, jak kluci hrají přesilovku, řekli jsme si, že na ně budou chodit první dvě pětky a ostatní využijeme obráceně, abychom využili sílu klíčových hráčů,“ přibližuje svůj nedávný program Jiří Šejba.

„Celý týden byl tak hektický, kdybyste viděli, co všechno jsem musel udělat, tak by se z vás také kouřilo. Potřeboval bych zavolat hasiče a trochu se ochladit,“ pousmál se nový trenér HC Moeller Pardubice.

O tom, zda půjde k prvnímu mužstvu Pardubic, dlouho nerozmýšlel. Jiří Šejba několikrát prohlásil, že Pardubice jsou jeho srdeční záležitostí… „Taková nabídka se neodmítá, je tu pocit zodpovědnosti ke klubu, který je ve vašem srdci. S Láďou bychom měli ze sebe vydat maximum, aby se mužstvo dostalo nahoru,“ jasně tvrdí.

Jiří Šejba musel zvládnout několik věcí: po nabídce trénovat A tým vybrat si asistenta, vše projednat a připravit mužstvo na páteční zápas. „S Láďou si výborně rozumíme, hráli jsme spolu dlouhou dobu, asi si sedíme. My mezi sebou neměli nikdy problémy, i proto jsem si Láďu vybral. On je jiný typ člověka. Proto jsem ho volil,“ tvrdí.

„Vybral jsem si Láďu, protože je jiná povaha. Co srdci, to na jazyku, já to řeším spíše s nadhledem. Takto by to mělo být postavené, že oponent v podobě asistenta by tu měl být. Oba jsme hokej hráli dlouho, Láďa studuje nejvyšší trenérskou licenci, máme si co říci,“ pokračuje nový šéf střídačky.

Mužstvo převzal v pátek ráno. O půl deváté byl týmu představen, hned vedl dopolední trénink a poté spolu se svým kolegou připravovali tým na utkání s Kladnem. „Jdeme krok za krokem, jdeme trénink po tréninku po krůčcích, abychom toho na tým nehodili moc,“ přibližuje své metody.

Oba trenéři hodně hecovali mužstvo

Ve večerním zápase s Kladnem se spolu s Ladislavem Lubinou postavili na lavičku. Ještě před úvodním buly jižní tribuna vyvolala jména obou star pardubického hokeje. Od první minuty se oba snažili nabudit mužstvo.

Neustále chodili mezi hráči, s každým probírali všechny situace. Jiří Šejba koučoval obránce, Ladislav Lubina posílal na led útočníky. A oba bývalí spoluhráči často během zápasu komunikovali a vyměňovali si názory.

„Možná jsme s Láďou sedření víc než někteří hráči ze zápasu. Neustále jsme se snažili kluky hecovat, furt jsme je připravovali na nové střídání, že je třeba hrát hlavou, ne jen lítat nahoru dolů. Momentálně to budou mít trenéři hodně těžké,“ říká Jiří Šejba.

Náročné utkání proti poslednímu mužstvu extraligové tabulky ale nakonec Moeller zvládl. „Zápas je vždy těžký, ať hrajete s prvním nebo posledním. Nikdy to není jasná záležitost, v tomto směru se to nevyhne ani nám. Ač jsme se snažili, měli jsme tlak, gól nepřicházel, po celý zápas dole. Kluci ale tahali až do konce a ono to přišlo,“ konstatuje s tím, že vyrovnávací branka Jana Snopka několik minut před koncem znamenala velké uklidnění nejen pro něj.

Podle Jiřího Šejby může takto nabyté vítězství nakopnout mužstvo do dalších utkání. „Kluci by mohli získat trochu sebedůvěry. Už si myslím, že i některé přesilovky nevypadaly špatně, pokud něco uděláme s rozehrávkou, tak i díky těmto zápasům, by se mužstvo mohlo zvednout,“ domnívá se pardubický trenér.

Zápas s Kladnem? Přinesl pozitiva i negativa

Návrat do extraligy nebyl pro Jiřího Šejbu jednoduchý. Ještě před dvěma roky vedl mužstvo z pozice asistenta trenéra Vladimíra Martince. Nyní on je hlavní šéf… Ale zároveň bývalý spoluhráč některých borců v mužstvu.

„Určití lidé nám vykají, jiní tykají. Není v tom problém. Trenér musí mít autoritu, je to ‚vocaď pocaď‘. My se tomu nebráníme, mladí nám ale vykají. Nebazírujeme na oslovení ‚pane trenére‘, dnes je přece jen jiná doba,“ říká.

Trenér Šejba si ale od utkání s Kladnem odnesl řadu poznatků. Třeba výkon čtvrté formace mladíků, kteří několikrát rozproudili v daný moment strnulou hru HC Moeller, byl velmi slibný. „Pokud sem mladá krev přijde, tak je to velmi dobré pro mužstvo. Oni je budou zezadu dohánět, motivovat, aby makali. Dáme jim šanci,“ rozhodně prohlašuje.

Naopak negativem podle něj je organizace hry po ztrátě kotouče. „I díky psychice nejsou hráči tak lehkonozí, jak by si někdo mohl myslet. My to řešíme, že tíhu práce rozprostřeme na více lidí,“ konstatuje.

„Zhlédli jsme pár šotů, nevěděli jsme, jak to bude s rozehrávkou, viděli jsme, že vázne a že na ni budeme muset opravdu hodně zapracovat,“ zdůrazňuje.

Každopádně v nejbližších dnech nesáhnou trenéři k rozsáhlým změnám v sestavení týmu. „Hráčům jsme řekli, že sestavu necháme ustálenou a po pěti zápasech se rozhodneme, kdo bude z kola ven,“ tvrdí trenér.

Jiří Šejba chválil Petra Sýkoru

Dva pardubické góly ve včerejším utkání vstřelil nejlepší extraligový kanonýr Petr Sýkora. První branku vsítil po pěkné nahrávce Jana Snopka volejem z kruhu. V prodloužení se prosadil jeho příklep od modré čáry těsně po skončení pardubické přesilovky.

„Musíme pochválit Petra Sýkoru, hrál se sebezapřením, musíme před ním smeknout klobouk a říci ‚to je ono, takhle se musí pracovat‘. Měl by být příkladem všech mužstev. Má potíže se zády, otázka je, jak se dobře cítí. Je vidět, že chce, i když to bolí, tak jde,“ prohlašuje závěrem na adresu výjimečného hráče celé extraligy.