25.01.2022
Redakce

Jubilant Roman: O pětistém zápase jsem se dozvěděl až z kostky

Nedělní utkání proti zlínským Beranům už bylo pro Ondřeje Romana pětistým v extralize. Svůj návrat do pardubické sestavy po lehké viróze navíc ozdobil asistencí a jak sám přiznal, tak o milníku se dozvěděl až z kostky nad ledem. „Když to přepočítám, tak je to skoro deset plnohodnotných sezon, což je podle mě fajn číslo,“ přidal porubský odchovanec komentář k jubileu.

„Vůbec jsem to nevěděl. Zjistil jsem to, až když jsem viděl grafiku na kostce. Trošku mě to zaskočilo, ale věděl jsem, že jsem někde okolo toho čísla. O první pauze jsem operativně v kabině vypsal nějaké peníze,“ popisoval s úsměvem Roman. Co mu problesklo hlavou, když se o překonání hranice 500 utkání během utkání dozvěděl? „Hlavou mi proběhlo, že už jsem toho odehrál celkem dost. Když to přepočítám, tak je to zhruba deset plnohodnotných sezon, což je podle mě fajn číslo. Doufám, že pár zápasů ještě přidám.“

Svůj první extraligový zápas odehrál Roman 28. prosince 2005 ve vítkovickém dresu proti Vsetínu, jednalo se o vítěznou premiéru poměrem 6:2. „Extraliga se určitě změnila. Největší rozdíly jsou v rychlosti. Když jsem začínal, tak to byl takový profesorský hokej s velkým počtem nahrávek, moc se nebruslilo a nebránilo. Postupně se to s novými trendy mění. Ale třeba ještě pět let zpátky to nebylo tak rychlé, ale teď se to mění všude, v NHL je to ještě úplně jinde.“

Dvaatřicetiletý útočník se vrátil zpět do pardubické sestavy po lehké viróze, na ledě strávil přes čtrnáct minut na centru třetí formace a připsal si jednu gólovou nahrávku. „Já chci bodovat každý zápas. Za asistenci jsem pochopitelně rád, ale mohlo to být ještě lepší, měli jsme tam i další šance, bohužel to nevyšlo. Hlavní je, že jsme vyhráli a třeba přispějeme něčím v dalším zápase,“ byl rád. Na ledě se objevoval i při pardubických početních výhodách, ve 37. minutě asistoval na přesilovkový gól Patrika Poulíčka. „V přesilovce se ke mně odrazil puk v rohu. Předtím jsem dvakrát nahrával křížem, tak jsem tentokrát zkusil vystřelit a trefil jsem přímo Poulu. Pak se to odrazilo přímo na led, gólman neviděl, kde je puk a on to pěkně dorazil.

Letošní extraligový ročník nezačal pro Romana ideálně, hned v prvním střídání nové sezony se zranil v oblasti hlavy, po návratu musel hrát s košíkem. Po měsíci se vrátil zpátky do zápasu, jenže listopadu opět kvůli zranění na měsíc vypadl ze sestavy. Proti Zlínu naskočil zpátky do po viróze. „Je to pro mě něco nového a už bych to nechtěl zažít. Vracet se je těžké, protože člověk není rozehraný. Kluci hrají dobře, takže o to složitější je dostat větší čas na ledě. Ale beru to tak, jak to je. Doufám, že už zůstanu zdravý a budu hrát dobře.

Pomáhají mu při návratu zpátky do zápasového kolotoče bohaté hráčské zkušenosti? „Čím je člověk starší, tak je obtížnější se do toho znovu dostávat. Mladší hráči to v tomto ohledu mají jednodušší. Fyzicky jsem ale problém neměl, to bylo v pohodě,“ říkal Roman, jenž naskočil v útoku po boku svého parťáka Davida Ciencialy. „S Davidem se mi hraje opravdu výborně a doufám, že nám to dlouho vydrží.“