Jsem strašně vděčný za podpis smlouvy v nejlepším klubu v Česku, těší Herčíka

Podepsal jste svou první profesionální smlouvu, je to pro vás hezký vánoční dárek a splnění jednoho z hokejových snů?
Samozřejmě jsem strašně rád za podpis své první profesionální smlouvy, ale víceméně se to řešilo už během léta. Za podpis jsem rád, byl to můj sen už když jsem do Pardubic přicházel.

Pardubice chtějí bojovat o nejvyšší příčky, je tu celá řada skvělých hráčů. Berete podpis smlouvy jako ocenění vaší práce a zároveň jako další velkou motivaci?
Jak říkáte, v Pardubicích je spousta skvělých hráčů, kteří mi mohou pomoct v mém dalším rozvoji. Takže jsem strašně vděčný za podpis smlouvy v nejlepším klubu v Česku.

Občas chodíte trénovat s A týmem, snažíte se něco okoukat od zkušených hráčů a posouvá vás to hokejově dále?
Určitě! Tréninky áčka mají vysokou kvalitu a snažím se okoukat co nejvíc to jde. Hlavně tedy od Činela (David Cienciala), protože bych řekl, že hrajeme podobný styl. A také od Řeky (Robert Říčka), protože má skvělé zakončení.

5. října na domácím ledě proti Zlínu jste prožil debut v Tipsport extralize, jak na něj vzpomínáte?
Byl to pro mě zážitek. Zahrát si první zápas v extralize v domácí hale před našimi fanoušky, kteří jsou nejlepší v republice. Doufám, že jich brzy přibude.

Dostáváte také příležitost v partnerském Vrchlabí, berete tedy i toto jako velké plus, že už si můžete postupně zvykat na seniorský hokej?
Ano, samozřejmě. Jsem rád, že si můžu víc a víc zvykat na seniorský hokej, abych byl připraven hrát co nejdříve jen seniorský hokej.

V minulé sezoně jste zamířil do Švédska, co vám třízápasová zkušenost v týmu Lidingö Vikings dala?
V České republice se stoply všechny soutěže a s agentem jsme řešili, co bude. Nakonec jsme zařídili Švédsko s tím, že Pardubice a hlavně ještě pan trenér Král s tím neměl žádný problém. Domluva byla taková, že až se soutěže zase rozjedou, tak se vrátím. Nakonec po dvou týdnech, co jsem ve Švédsku byl, tak se to tam stoplo taky. Dalo mi to ale možnost trénovat s hráči NHL jako je William Nylander nebo Rasmus Sandin, takže perfektní zkušenost a samozřejmě jsem se zdokonalil v angličtině.

V pardubické juniorce jste neproduktivnějším hráčem (18+16). Vidíte tedy svou největší sílu v ofenzivě?
Mám být jeden z lídrů našeho týmu, takže jsem rád, že to zatím potvrzuji. Moje nejsilnější stránky jsou v ofenzivě, ale myslím, že jsem poslední dobou začal hrát i více dozadu. Trenér mě dává i na oslabení, takže pomáhám i v defenzivní prací.

S juniorkou máte nyní šňůru devíti výher v řadě, co se po nevydařeném začátku sezony změnilo?
Dělali jsme zbytečné chyby a myslím, že proher už bylo dost. Dostali jsme pěkně přes prsty a myslím, že to bylo za pět minut dvanáct. Teď hrajeme jednoduchý a bruslivý hokej s početnou střelbou a vychází to. Za sérii devíti výher jsme rádi, ale furt jsme ještě neskončili. Čeká nás spoustu zápasů a já doufám, že ten poslední v sezoně bude vítězný.

Pocházíte z Kolína, jezdil jste se na Pardubice dívat, když jste tu ještě nepůsobil? Když zde hráli Petr Sýkora, Tomáš Rolinek, kteří aktuálně trénují A tým. Jaké to je, když vás trénují takovéto osobnosti, navíc i Richard Král a David Havíř?
Ano, jezdil jsem se koukat s taťkou na hokej do Pardubic pravidelně. Měl jsem i jednoho ze vzorů Petra Sýkoru, chtěl jsem dávat tolik gólů jako on. Navíc pan Sýkora mi dost radí ohledně střelby, jak a kdy se do toho správně položit, aby to byla ta pořádná bomba. Je to zvláštní a příjemný pocit, když mě trénují trenéři, na které jsem se já jezdil dívat jako malý.

Když jste řešil přestup z Kolína, bylo pro vás Dynamo jasnou volbou a jak se vám v Pardubicích líbí?
Když jsem se rozhodoval, tak jsme řešili více nabídek, ale ta od Pardubic nám přišla jako nejlepší. Navíc to bylo blízko domova, takže jsem se rozhodl pro Pardubice. A v Pardubicích se mi moc líbí.