HC DYNAMO PARDUBICE
logo 70 1973 1987 1989 2005 2010 2012
11.04.2007
Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík

Ján Lašák narozeniny neslavil, fandům ale děkuje za milý dárek

V prvních třech finálových zápasech se mu příliš nedařilo. Věděl to, byl si vědom svých chyb. V pondělí ale už podal opět výborný výkon a výrazně přispěl k prvnímu vítězství HC Moeller Pardubice ve finálové sérii s pražskou Spartou. Gólman Ján Lašák opět prokázal své výjimečné kvality a pomohl čtyřiceti úspěšnými zákroky dotáhnout pardubický Moeller k výhře ve čtvrtém finálové série play off České pojišťovny nad Spartou Praha v poměru 5:2. Pražané ale stále mají v sérii nahráno, vedou v ní 3:1 na zápasy. Pardubický gólman se nyní soustředí pouze na čtvrteční zápas v jistě bouřící ČEZ Areně.

„Hlavně jsme hráli poctivě do obrany, nedělali jsme chyby a nedávali jim zadarmo šance. Když se Sparta dostane do brejku třeba dva na jednoho, tak to umí rozhodnout. V tom jsou nesmírně silní,“ vysvětluje pardubický gólman. Ten po skončení pondělního utkání dostal dárek od fanoušků HC Moeller Pardubice k jeho včerejším 28. narozeninám.

Ale v pondělí jsme takové brejky, o kterých jste hovořil, neviděli…
„Dva takové tam byly – v první třetině šli dva protihráče na mě a dva na jednoho ve druhém dějství…“

To máte pravdu…
„U toho brejku dva na nikoho jsem vystihl jejich přihrávku, oni to špatně udělali, šli příliš blízko ke mně. Asi si mysleli, že udělám nějaký pohyb a já to vycouval.“

Nevyčítal jste si přece jen v pondělním zápase první inkasovanou branku, když okolo vás puk přepadl do sítě?
„Tam byl odražený kotouč od mantinelu a myslel jsem si, že půjde před bránu. Chtěl jsem na to reagovat, ale on trefil hranu a odrazil se zpět do rohu. Věděl jsem, že Jarda Hlinka to bude chtít na mě napálit, ale nestihl jsem to. Kdybych stál, tak by věděl, že mám tyčku pokrytou, čili by nestřílel, ale udělal to šikovně. Samozřejmě jsem si to vyčítal.“

Pak jste předvedl spoustu výborných zákroků a inkasoval až při nesprávně nařízeném trestném střílení…
„Od Petra Tona jsem čekal všechno, trošku jsem o něm přemýšlel. Musím jeho nájezdy potrénovat.“

On někde hovořil o tom, že studuje vaše slabiny. Vy třeba nějak zkoumáte jeho proměňování šancí, styl střelby?
„Ne. Pokud on tvrdí, že sleduje mé slabiny, tak to mi přijde trochu nadnesené. V prvních třech zápasech jsem chytal špatně, tam bylo slabinou vše, co mi šlo na bránu. Pokud se on cítí dobře a já špatně, tak nepotřebuje nikdo studovat slabiny. Jestli se já budu cítit dobře a jemu to nepůjde, tak mě může mít prostudovaného, jak chce a všechno stejně bude hrát do mých karet.“

K té zlepšené obraně HC Moeller Pardubice. Nějak jste změnili komunikaci, uvolnili se, nebo čím to bylo?
„Asi všechno dohromady. Uvolnili jsme se, také jsme si uvědomili, že takhle hrát dále nemůžeme.“

Nabídl pondělní duel recept k obratu v sérii?
„Hlavně to je klíč, jak zlepšit naši hru. Musíme poctivě bránit a od defenzívy se vše odvíjí. Je to finále extraligy a v play off vyhrávají obrany. Musíme poctivě bránit a čekat na šance.“

Co jste si vlastně říkali po třetím utkání, kdy to bylo 3:0 na zápasy pro soupeře?
„Každý si rozebral tento duel ve své hlavě, pak ten výkon byl daleko zodpovědnější.“

V první třech zápasech nebyl ani váš výkon optimální…
„Souhlasím. Všichni víme, že umím chytat lépe, nechytal jsem dobře.“

Jak jste se z toho tedy dostával?
„Hlavně jsem se to snažil vypustit z hlavy a soustředil jsem se ihned na nový den. Mé výkony nebyly optimální, ale celé mužstvo nehrálo nejlépe. V pondělí jsme se ale zlepšili a jsem rád, že jsme se vrátili do série. Ještě se chceme o titul bít. Ale nyní myslíme jen na čtvrteční zápas.“

Během série – už jste si někdy řekl, že to je celé v pytli?
„Když to bylo 3:0, tak se člověk na sebe zlobí a je smutný. O konci jsme ale nikdo nepřemýšleli. Ten bude, až někdo vyhraje počtvrté a bude mít pohár nad hlavou. Věřil jsem naopak tomu, že čtyřikrát za sebou prostě nemůžeme prohrát. Že se vrátíme domů.“

Už se vám do hlavy vkrádají myšlenky o obratu série?
„To je velký nesmysl! Fakt musíme jít od zápasu k zápasu a soustředíme se jen na čtvrtek. Pak se uvidí. Není důvod přemýšlet dál, když je před námi teprve páté utkání.“

Jak se tedy na páté utkání budete připravovat?
„Zcela normálně. Jako na každé jiné utkání.“

A jak do toho všeho zapadají narozeniny?
„To jde zcela mimo nás, stejně jako Velikonoce. Člověk fakt žije hokejem, soustředí se jen na zápasy. Takže to nijak nevnímám a beru jako zcela normální den.“

Prý jste ale od fanoušků po čtvrtém utkání dostal nějaký narozeninový vzkaz…
„Ano, to je pravda, obdržel jsem pěkný dárek. Jsou tam nějaké fotografie a podpisy. Moc pěkné. Touto cestou bych jim za to chtěl ještě jednou poděkovat! Schoval jsem si jej doma.“

Ve čtvrtek vás čeká páté utkání. Na Spartě jste se přesvědčili o tom, že je nutné proti tomuto soupeři hrát ze zabezpečené obrany. Jenže, půjde takhle hrát i doma?
„Defenzíva je zkrátka základ. Musíme se stoprocentně soustředit na každý puk a snažit se pak využívat každého jejich zaváhání. Tudy vede cesta k úspěchu.“

Na závěr trochu pro odlehčení. V těch minulých zápasech, kdy se vám příliš nedařilo – nepřipadal jste si trochu jako Pat a Mat při zpětném sledování chyb, kterých jste se dopustil?
„To právě ne. Tam to totiž všechno končí happyendem. U mě to všechno bylo smutné.“

Ale furt to i tady může skončit happyendem…
„To máte pravdu! Přirovnával jsem ale jen první tři zápasy.“