Jan Hrabal
Ján Lašák je připraven. Nic mi nebrání, abych nemohl chytat, říká
Dva týdny potichu trénoval, z toho ten poslední velice ostře. Pardubická brankářská jednička Ján Lašák je připravena, aby v neděli na plzeňském ledě mohla nastoupit do branky HC Moeller Pardubice. Na tuto zprávu velice pozorně čekal leckterý příznivec pardubického hokeje. „Snažím se držet v klidu, abych nebyl příliš vyhecovaný. Samozřejmě se velmi těším, vnitřně mi adrenalin chybí, snažím se ale být pod kontrolou,“ říká před svým prvním utkáním po loňském finále se Spartou Praha. Slovenský mág se vrací mezi tři tyče po téměř půlroční přestávce, během které prodělal chiroprakticky zákrok v koleni.
 „Ján Lašák již dva týdny trénuje na ledě, chodil i navíc. Je z něj cítit sebevědomí, mužstvo to cítí, jeho návrat bude určitě velkým přínosem pro celý kolektiv. Vinu dosavadních neúspěchů rozhodně neshazujeme na Sašu Hyláka nebo Vláďu Koutského. Byla tam spousta gólů do prázdné brány. Spíše jde o to, že Jánko má u hráčů větší respekt. Když to přeženu, tak on je schopný obránce přetáhnout hokejkou, což nebude na závadu a ten bek propříště bude vědět, že si musí zodpovědněji hlídat prostor, kde má být. V tomto na něj velmi spoléháme, on dokáže dirigovat obranu, má respekt a charisma v tom, že ho hráči berou jako jednoho z vůdců týmu. Byl s námi na střídačce v utkání na Spartě a přesně jsme se s ním shodli na věcech, kde je třeba pracovat a on nám v tomto velice pomáhá. Má velký vliv na mužstvo. Tím, že v brance bude stát Ján Lašák, tak jsem přesvědčen, že hráči budou disciplinovanější a budou mít k němu úctu a respekt. Budou plnit úkoly tak, aby ho nenechali na holičkách. Mužstvo bude rozhodně pozornější a disciplinovanější.“
——› Pavel Rohlík
|
„Upřímně? Abychom nedostali rychle góly a abych tam nemusel jít.“
Co jste viděl na hráčích v průběhu utkání? Bezmoc?
„Přišlo mi to moc silové. Každý chtěl, ale nic se nedalo. Ve druhé třetině jsme měli čtyři šance, ale ani jsme netrefili bránu. Snaha byla až příliš velká a pak to zkrátka nevychází. Chybělo mi zrychlení, ale to všechno vyplývá z křeči, která tam prostě je.“
A viděl jste díry v obraně ze střídačky, odkud je přece jen trošku jiný pohled?
„Byly tam. Góly z toho vyplývaly, navíc Saša pochytal opravdu spoustu šancí, které jsem tam z pozice brankáře považoval za nebezpečné. Věděl jsem, že to byly těžké zákroky. Byly tam díry, dostávali se nám tam do brány. Například čtvrtý gól, který jsme inkasovali. Osamocený hráč si najel k prázdné bráně. To jsou přesně momenty, kdy se spoluhráč musí otočit a pokrýt soupeře.“
Když jsem se bavil s hráči po utkání na Spartě, tak vypadali hodně dole. Cítíte to také tak, že třeba i za vaši éru v Pardubice je mančaft nejníže?
„Myslím si, že před dvěma roky, kdy jsme bojovali nakonec neúspěšně o play off, to bylo horší. Nyní je ještě dost času to napravit, předtím to bylo daleko horší.“
Vy jste velmi důležitý pro celou kabinu, alespoň to tady každý, říká. Pomáháte spoluhráčům dostat se nahoru psychicky?
„Snažím se mužstvu dodávat dobrou náladu a klukům ukázat, že jsem přišel tvrdě pracovat, abych pomohl sobě a i jim. Hlavní je pozitivní nálada, ta je nyní potřeba. Hráč, který nehrál, nevnímá tolik porážky jako kluci, kteří hráli. Jsem trošku jinde a snažím se přenést dobrou náladu. Rozhodně nemluvím o nějakém šaškování, ale o pozitivní náladě v dobrém slova smyslu.“
K poslednímu soutěžnímu utkání nastoupil Ján Lašák v sobotu 14. dubna 2007 v šestém utkání finále se Spartou Praha.
Kdy se vlastně rozhodlo, že na nedělní utkání v Plzni budete připraven?
„Od pondělí trénuji naplno, už se to dalo. Konzultoval jsem to s trenéry, nic mi nebrání, abych nemohl chytat.“
Jsem gólmanská jednička a jsem připraven na tlak
Jak se cítíte po trénincích na ledě?
„Celkem fajn! Na ledě jsem dva týdny, z toho jeden naplno a cítím, že síla v noze je nazpět a nemám tam žádné problémy. Nic mi nebrání, abych nepodal standardní výkon.“
V úterý na Spartě jste se necítil nastoupit?
„To bylo velmi brzo, vlastně po jednom tréninku. V neděli jsem měl ostré cvičení a ještě jsem cítil, že mne koleno bolí. Svaly byly trochu unavené, nedokázal jsem si představit, že bych tam dvě a půl hodin tvrdě odmakal. To by mohlo být až příliš, nohu je třeba zatěžovat postupně.“
V úterním utkání v pražské T-Mobile Areně byl Ján Lašák připraven jako dvojka.
Hodně v okolí slýchávám, že v neděli jdete do brány a Pardubice se musí s vámi zvednout. Dalším příkladem může být mistrovská sezona, kdy také po úvodním tápání se Moeller s vámi vyšvihnul nahoru. Vnímáte to?
„Pokud se vrátím tři roky nazpět, tak my jsme tehdy hráli první zápas doma s Duklou Jihlava, která byla poslední a s ní jsme tehdy bojovali o poslední flek. Tam byla výhoda domácího prostředí, kluci byli nabuzení, dokonce byl nový trenér. Tehdy se vše semlelo – nyní hrajeme venku v Plzni, která doma ještě neprohrála…“
… ale také nevyhrála za tři body…
„… to je škoda. Každopádně vím, jaká je má úloha v týmu, jsem gólmanská jednička a jsem připraven na tlak. Někdy to musím vzít na sebe a dát mužstvu větší šanci zvítězit. Prostě se postavit na hlavu a chytat. Jsem tu tak ohodnocený, je to má povinnost. Beru to tak, že to je má role tady a z toho vycházím.“
Komunikace bude nesmírně důležitá
A cítíte tyto tlaky, že s Jánem Lašákem v brance musí jít Pardubice nahoru?
„Já ne, ale mohli by hráči. Byla by to pro ně vzpruha. Někdy má člověk spoustu věcí zafixovaných moc v hlavě a když se od nich oprostí, tak hraje i o třicet čtyřicet procent lépe. To my potřebujeme – uvolnit se a hrát naplno.“
Jste zkušený brankář, který si dokáže dirigovat obranu před sebou. Budete více se spoluhráči během utkání komunikovat a v uvozovkách si je koučovat?
„Každý gólman má svůj styl. Saša se asi spíše drží pod kontrolou a věnuje se hře. Mně pomáhá, když na ně křičím, samozřejmě v dobrém slova smyslu, jako že má hráče za sebou, že je někdo volný před bránou, že nevidím, že to jdu rozehrát… Chci být v kontaktu, ale zároveň si myslím, že mi kolikrát ani nerozumějí, protože občas je na ledě velký hluk a do toho křičí diváci. Pomáhá mi to ale. Uvidíme, šest měsíců jsem nechytal, jsou tu noví kluci do obrany, se kterými jsem nikdy nehrál, komunikace bude nesmírně důležitá a musíme si trochu zvyknout. Snad to bude dobré.“
Vám v neděli začíná sezona. Dá se totéž v nadsázce říci o hokejových Pardubicích? Prostě tlustá čára a nazdar, jedeme od znová?
„Věřím tomu. Už jsme o tom hovořili se spoluhráči, věřím, že mužstvo pošlape jako v přípravě. Je mi jedno, kdo chytá, důležité je, aby se tým vrátil do pohody.“
O podobné momenty nebude na plzeňském ledě nouze.
Vytáhnete výstroj ze stříbrné sezony, nebo máte něco nového?
„Všechno mám nové.“
I helmu?
„Tak tu ještě ne. Nová se teprve dělá, ale bude nová. V sobotu to ale jedeme s designérem řešit, maska je již vyrobena, ta chvilinku potrvá. Výstroj ale mám kompletně novou.“
Budou tam nějaké pohádkové motivy?
„Ještě fakt nevím. Přemýšlel jsem, co tam dám, něco mám v hlavě, je třeba si sednout a namalovat to.“
Se synkem?
„Ne, s malířem. Malý už vymýšlel a už toho bylo moc, uděláme to trochu jinak.“