Jan Hrabal
Dušan Salfický a Richard Král: Parta je základ, kvalitu máme
PARDUBICE — I v červnu je v Tipsport areně živo, pardubická hala totiž hostí Mistrovství světa v hokejbale 2017. Častými návštěvníky hokejbalových utkání jsou také bývalí a současní hokejisté Pardubic, šampionát samozřejmě také sledují Dušan Salfický a Richard Král, kteří před devatenácti lety získali titul mistrů světa právě v tomto sportu. Třetím do pardubické party je bývalý obránce Jiří Malinský.
„To byla moje první velká mezinárodní akce a hned jsme získali zlato. Ta mě nastartovala k mezinárodnímu sportu. Pak jsem se dostal na mistrovství světa v ledním hokeji a pro mě to byl obrovský zážitek poznat, jak takové akce fungují. V Litoměřicích chodilo mnoho fanoušků a parádně jsme si celý šampionát užili,“ vzpomněl na historický druhý světový šampionát bývalý brankář a současný generální manažer Dušan Salfický.
Mistři světa z let 1998 z Litoměřic a 2009 z Plzně si dali během víkendu dostaveníčko v Tipsport areně, kde je představitelé Českomoravského svazu hokejbalu odekorovali během utkání české reprezentace se Spojenými státy americkými, jemuž přihlíželo 5863 fanoušků. „Seděli jsme se spoluhráči z mistrovství světa v Litoměřicích, viděli jsme kroniku a připomněli jsme si naše vzájemné vzpomínky. Oživili jsme si tento šampionát, už je to přece jen dávno,“ nechal se slyšet Richard Král, který je šéftrenérem Akademie ČSLH v Pardubicích, kde i vede juniory Dynama.
Veškeré informace o právě probíhajícím světovém šampionátu v hokejbale naleznete na oficiálních webových stránkách mistrovství nebo jeho facebooku.
Zatímco zhruba před dvaceti lety hokejisté často hrávali hokejbal mimo sezonu a dosahovali na úspěch, nyní je situace odlišná. „Pro nás to bylo hobby, abychom se zapotili přes léto. Když už nás nominovali na samotné mistrovství, tak jsme to nebrali na lehkou váhu a považovali jsme si možnosti reprezentovat a že jsme oblékli národní dres. Chtěli jsme moc vyhrát! Letošní konkurence v hokejbalu je mnohem náročnější, sport je profesionálnější,“ poznamenal Dušan Salfický.
„Současný šampionát je na daleko profesionálnější úrovni, naši reprezentanti mají k dispozici kabinu extraligového A týmu Dynama s regenerací i posilovnou. Jsou to všichni hokejbalisté, za nás byl tým napůl s hokejisty, kteří měli hokejbal jako koníček v přípravném období. Sešla se nás skvělá parta, která chtěla vyhrát. Mělo to kvalitní úroveň,“ řekl Richard Král.
Tehdy byl hokejbal rozvojovým sportem. „V každém extraligovém mužstvu byl hokejista, který jej měl za doplňkový sport. Tím, že se hokejbalisté mu začali věnovat intenzivněji, tak hokejisté museli ustoupit, protože jej nemohli hrát celý rok. Hokejbal nyní hrají ‚čistokrevní‘ hokejbalisté a tak to má být,“ konstatoval Dušan Salfický.
„Tehdejší hokejbalová soutěž neměla tak vysokou úroveň, proto tým jsme doplnili my hokejisté. To už teď opadlo i z důvodu, že hokejbal se hraje celou sezonu a nejde skloubit s hokejem časově,“ souhlasil Richard Král.
Ať si to kluci užijí a ukáží, co v nich je!
Hrát hokejbal nemusí být pro hokejistu tak snadné, jak se může na první pohled zdát. „Pro brankáře je také hokejbal specifický, neboť se na ledě sklouzne, zde spíše musíte vše odskákat. Když už spadnete, tak se hůř zvedáte, proto hokejbal chytáte trochu ‚polofotbalově‘. Pamatuji si doby, kdy extraliga se hrála s napuštěným tenisovým balonkem a na mezinárodní scéně byl současný plastový míček, který se při golfovém úderu i zdeformuje a mění směr. Během pár tréninků jsme si to osahali a měli jsme reakce podobné jak na ledě,“ poznamenal bývalý úspěšný brankář.
Pro hráče v poli je hokejbal nesmírně náročným sportem. „Při hokeji se svezete a sklouznete, v hokejbale co neuběháte, to nemáte. Nyní se i hokejbal hraje na čtyři pětky, my hráli na dvě nebo na tři. Pro nás to byla dobrá průprava, že jsme nabrali kondici před hokejovou sezonou a naučili jsme se techniku s míčkem. Pro nás byl hokejbal výborným doplňkovým sportem,“ prohlásil střelec 367 extraligových branek.
V roce 1998 získala česká hokejbalová reprezentace zlaté medaile poté, co prohrála jediné utkání ve skupině, a to 0:4 se Slovenskem, aby v semifinále přehrála Kanadu 5:2 a ve finále oplatila prohru našim východním sousedům a porazila je 3:1.
Slováci tehdy měli velmi kvalitní mužstvo a panovala mezi námi rivalita. Měli spoustu šikovných hráčů. Pokud se nepletu, tak za stavu 2:1 jsem chytil nájezd. Stejně jako všechny ostatní medaile mám i tu z Litoměřic schovanou na půdě,“ pousmál se Dušan Salfický.
„Slovensko a Kanada byly také v tu dobu tři týmy, které se praly o titul. V semifinále s Kanadou jsem jel trestné střílení a povedla se mi Forsbergova klička. Zlatou medaili mám uschovanou doma,“ navázal Richard Král.
Také letos myslí čeští reprezentanti na nejvyšší pozice. „Budu fandit, aby se to podařilo. Silné je Slovensko, nechme se překvapit. Mistrovství světa je show ve velkém stylu na profesionální úrovni!“ doplnil sedmačtyřicetiletý trenér juniorů Pardubic.
„Základem je skvělá parta. Tým musí vydržet zdravotně. Kvalita je na naší straně. Nesmíme podlehnout atmosféře tlaku po úspěchu. Ať si to kluci užijí a když dají, ukáží co v nich je, pak rozhodnou maličkosti o tom, jak vysoko skončí,“ uzavřel generální manažer Dynama.