19.03.2020
Redakce

Dospělý hokej je skvělá zkušenost, říká nadějný junior Michal Hrádek

Pardubice – Ačkoli je s ročníkem narození 2002 nejmladší i v juniorech, Michal Hrádek už zvládl naskočit do osmi extraligových utkání. S pardubickým odchovancem klub v lednu podepsal víceletou smlouvu, mládežnický reprezentant se teď pro klubový web rozpovídal o hokejovém i soukromém životě.

Jak hodnotíte uplynulou sezonu z osobního hlediska?

Určitě pozitivně. Bodů jsem moc neposbíral, ale po herní stránce jsem se posunul zase o kus dopředu, i díky zkušenostem ze seniorského hokeje. Jsem moc rád, že jsem dostal šanci mezi dospělými.

Na ledě jste známý svou obětavostí a bojovností, jaké jsou vaše další přednosti?

Myslím si, že dokážu dobře číst hru, rozehrát a plnit obranné činnosti. Hodně mě baví hrát také oslabení.

A na čem byste naopak chtěl zapracovat?

Vždycky se dá ve všem zlepšovat, ale nejvíce bych chtěl zlepšit střelu a hru směrem do útoku.

V půlce sezony vám klub vyřídil střídavé starty do Prostějova, kde jste dostával poměrně hodně prostoru. Jak jste tam byl spokojený?

Byl jsem moc rád, když jsem se to dozvěděl. Bylo to skvělé, naučilo mě to hodně jak po hokejové, tak i osobní stránce. Bydlel jsem s Michalem Machačem a Michalem Pochobradským. Hokej je tam o úroveň výš než v juniorech. V obraně jsem hrál s Jaroslavem Mrázkem, který mi hodně pomáhal a radil.

V základní části i nadstavbě jste s juniory skončili druzí, díky čemu vám to letos takto fungovalo?

Velkou zásluhu na tom má realizační tým, ale hlavně byla skvělá parta v kabině. To je vždy základ úspěchu.

Jaké byly reakce na zrušení play off?

Byli jsme hodně naštvaní, protože jsme všichni věděli, že tenhle tým má šanci udělat velký úspěch. Pro mě to mohlo být vůbec první play off. Ale zdraví je přednější.

Opatření však zasáhla i mezinárodní scénu, dubnové MS do osmnácti let bylo zrušeno…

Věřil jsem si, že se do nominace dostanu. Měl to být vrchol sezony, když jsem přes Vánoce sledoval hráče ročníku 2002 na mistrovství světa juniorů, tak jsem se hrozně těšil, že si proti nim budu moc zahrát. Doufám, že mě ještě nějaké mistrovství čeká. Je to čest, reprezentovat svoji zem.

Pokud není zrovna trénink nebo zápas, jak trávíte svůj volný čas?

Často trávím čas s rodinou nebo kamarády. Ale taky si rád zahraji na Playstationu.

Jaké jsou vaše plány po sezoně?

Chtěl jsem vyrazit na nějaké výlety po Česku, v sezoně na to není čas. Kvůli koronaviru ale musím být doma. Uvidíme, snad se situace uklidní a budu moct cestovat.

S kým si z juniorského mužstva nejvíce rozumíte? A s kým se vám nejlépe hraje?

Všichni kluci byli a budou skvělí, s každým máte společného něco jiného. Nejvíce si ale rozumím s Ondřejem Šťastným, jsme kamarádi už od mala, navíc i spolužáci na Sportovním gymnáziu. Nejlépe se mi hraje asi s Honzou Olivou, již minulý rok jsme spolu nastupovali v obraně a šlo nám to. Letos pak i s Vítem Kaštánkem.

Jaké budou cíle pardubických juniorů v příštím ročníku?

Já osobně vůbec nevím, kde budu působit. Všichni kluci ročníku 2000 končí, takže kádr se určitě dost změní. Myslím si ale, že tým bude mít opět velkou sílu a cíle budou určitě nejvyšší.

A vaše osobní cíle do budoucna?

Jednoznačně bojovat o místo v A týmu a hrát dospělý hokej.

Jakého hráče sledujete v extralize? Kdo je vaším vzorem?

Od každého hráče se snažím něco okoukat, ale hodně sleduji Jana Výtiska a také Tomáše Rolinka. Líbí se mi na nich ta bojovnost, obětavost a nebojácnost.