24.10.2007
Vladimír Gregor, fotografie Luboš Lang

Chceme si nahrávat do prázdné branky, směje se Tomáš Rolinek

Pardubicím se začíná, zdá se, konečně blýskat na lepší časy. Po tvrdě vybojované výhře nad Karlovými Vary se ve včerejším duelu se Znojemskými Orli zasekl domácí brankostroj až na čísle sedm. Skóre vypovídá jasně, nicméně průběh utkání tak jednoznačný nebyl. Hosté zejména v první třetině Pardubice sevřeli a nátlakovou hrou mocně usilovali o vedoucí branku. Ta nejenže nepřišla, místo ní načal Orly Petr Sýkora. Právě on a jeho parťák z útoku Tomáš Rolinek si bodově polepšili nejvíc. Získal tři za dvě nahrávky a jeden gól, který uzavíral gólový účet zápasu.

„Jsem rád, že se to otáčí, začíná se dařit mně i celému týmu. Pomalu zvedáme hlavy. Začátek soutěže nebyl vůbec dobrý a za první čtvrtinou jsme museli všichni udělat hodně tlustou čáru,“ otřásl se při vzpomínce na nepříjemný start.

Pardubice začaly proti Znojmu pozvolnu a nic nenasvědčovalo gólovému koncertu, který měl brzy přijít. „První třetina byla z naší strany vlažná. Znojmo nás přebruslilo, hrálo dobře dopředu a my jsme měli problémy. Nebyli jsme spokojení, nevytvářeli jsme si šance, neměli jsme tlak. Chtěl bych pochválit diváky, že byli trpěliví a podpořili nás,“ uznale pokýval hlavou Tomáš Rolinek.

Zápas zlomily až dvě slepené branky zkraje šestadvacáté minuty a Orlům definitivně zplihla křídla. „Když prohrajete pár zápasů a prohráváte v tom dalším, tak to není nic jednoduchého. V té hlavě to je, nám se to také letos párkrát podařilo, takže víme, jak se cítili znojemští hráči,“ našel slova pochopení pro zdemoralizovaného soupeře.

Tomáš Rolinek v jedné ze svých šancí při utkání se Znojemskými Orly.

Po dvou třetinách svítilo na ukazateli skóre 5:0 a ve vzduchu visely pouze dvě otázky. O kolik a udrží Lašák první čisté konto sezony? „Zápas byl sice rozhodnutý, ale určitě jsme to nechtěli podcenit. Chtěli jsme si zvednout sebevědomí, další zápas v Budějovicích by to mohlo ovlivnit. Navíc jsem rád, že jsme pomohli Jánkovi udržet čisté konto,“ liboval si hbitý útočník.

Silnou devízu prokázal Moeller také ve využívání početních výhod. Stejně jako v neděli napasoval za záda soupeřova brankáře hned tři puky. „Přesilovky rozhodují zápasy, musím to zaklepat na čelo, snad se bude dařit dál. Hlavně se snažíme hrát jednoduše a zbytek raději neprozradím, aby se toho nechytli soupeři,“ rozesmál se.

Moeller v útoku exceloval, nad jiné přesto čněla elitní eskadra Sýkora – Hlinka – Rolinek. Zvlášť oba křídelníci si spolu rozumí. A zdá se, že ne jenom na ledě. To ostatně potvrdila i série přečíslení této dvojice v utkání se Znojmem, kdy vždy místo střely následovala přihrávka spoluhráči. „Já i Petr Sýkora raději nahráváme. Petr je sice parádní střelec, kolikrát může střílet a možná to ještě zbytečně nahrává, ale to je o tom kamarádství. Když jeden jede s pukem na bránu, tak chce tomu druhému nahrát do prázdné branky,“ usmíval se Rolinek.

A kdo měl tedy ze Sýkorova hattricku větší radost? „No kdo. Přeci oba dva! Petr dal hattrick a to se taky počítá,“ lišácky zakončil svou zpověď.