Jan Hrabal
Nejde všechno převrátit během týdne, ví Miloš Říha starší
PARDUBICE — Přesně před čtrnácti dny převzal vedení A týmu HC ČSOB Pojišťovna Pardubice Miloš Říha starší. Zkušený stratég vedl mužstvo se svým synem v pěti zápasech, ve kterých východočeský klub získal deset bodů. V nadupané extraligové tabulce drží pátou pozici.
„Je těžké hodnotit tři čtvrtiny po tak krátké době, ale myslím si, že celkově můžeme být pozitivní. Přístup hráčů je trošku jiný, chyby tam ale stále jsou, návyky mají jiné, ale během týdne nejde všechno převrátit. Ale na utkáních je vidět, že změny v tréninkovém procesu přechází i do zápasů,“ řekl hlavní trenér hokejistů HC ČSOB Pojišťovna Pardubice v ranním rozhovoru pro Český rozhlas Pardubice.
Jak se dá změnit myšlení hráčů, jakými metody?
„Moc nemluvíme, spíše pracujeme. Důležité jsou disciplína a kázeň, to je základ. Kluci to pochopili hodně rychle, polovina hráčů pode mnou trénovala, starší hokejisté, kteří jsou zvyklí na takovou práci, tomu hodně pomohli a jdou příkladem ostatním, že by to tak mělo fungovat. Je tam spousta věcí, které mají pod kůží a musíme z nich dostat vypouštění určitých situací, zejména obrany. Pokud k tomu hráčům budou v zápasech přistupovat jako v trénincích, tak to bude jenom dobře.“
Když jste sledoval Pardubice z tribuny, co jste si říkal?
„Dlouho jsem tu nebyl, chtěl jsem poznat extraligu, přístup hokejistů a práci těch mladých. Co se mi líbilo a nelíbilo, to si nechám pro sebe, abych to mohl použít.“ (usmívá se)
Máte za sebou pět zápasů, první tři se vám povedly. Byly i herně v pořádku?
„Tak ani zápas s Litvínovem nebyl špatný, bylo tam dost povedených věcí, ale udělali jsme chybičky jako s Plzní. Tehdy jsme udělali hrubé chyby při druhém a třetím gólu a kdybychom se jich vyvarovali, tak by zápas vypadal jinak. Na druhou stranu v Karlových Varech jsme měli prohrát, tam jsme měli štěstí. V zápasech se projevuje, a to i v Litvínově, že druhé a třetí třetiny jsou o něčem jiném, ale tam jsme za minutu dostali tři góly a zápas byl prakticky při formě Litvínova rozhodnutý. Mají kompaktní mužstvo a už si jen v klidu hrají. Tam to byla otázka individuálních věcí hráčů – nepracujeme v pětce, tohle musíme vymýtit.“
Obranná hra je o práci celé pětky
Nejvíce kritické hlasy jsou vůči obraně…
„To sice ano, ale to souvisí se hrou celé pětky. Když jeden dva hráči vypadnou, tak vzniká chaos, destrukce a organizace hry. Pak vznikají okénka, z nichž padají góly a brankáři nejsou v takové pohodě. Pardubice byly zvyklé, že když udělají tři čtyři chyby, tak je gólmani pochytají, ale dneska z toho padají góly.“
Do konce přestupového období zbývají dva týdny. Přejete si doplnění kádru?
„Něco je chtít a něco je někoho najít. Dneska vám nikdo hotového hráče nepustí, hlavně u obránců. Hledáme hráče ve svých řadách, abychom si stáhli hráče z hostování v závěrečné čtvrtině a zkusili něco udělat, abychom obranu posílili. My budeme ale pracovat na celém mužstvu, aby celé pětky hrály zodpovědněji.“
Vaším asistentem je váš syn. Jak vám klape spolupráce s ním?
„Já si myslím, že je to výborné, oba jsme překvapeni, sami se divíme. Když byl Miloše menší, tak kontakt byl jiný, já byl neustále v zahraničí a vychovávala ho máma. Když jsme se viděli, tak jsem chtěl všechno předělat a přeřídit. Tam vznikaly zádrhely, ale máme stejný náhled na hokej, to víme. On mě tlačí, abych neusnul na tom, co chci dělat, abychom nepracovali stereotypně, já do něj jdu, aby vše perfektně připravil a dodělal, abychom měli vše nachystané, co se týče příprav, zázemí a tréninků. Aby bylo vidět, že jsme připraveni pracovat a není kam uhnout.“
Objevují se vaše rodinné vazby ve vaší spolupráci?
„Minimálně. I doma pracujeme na hokeji. Samozřejmě si řekneme, zda jdeme společně s rodinou na oběd, zda máma nebo vnučka něco potřebují, to tam je minimálně.“
Připadá mi, že fanoušci opět chodí na zápasy více nadšeni…
„To musí říci oni. Spousta mých přátel, kteří dřív chodili, tak mi povídali, že přestali, ale už je zase náš hokej baví. Znovu mají komu fandit. Takový pocit je výborný. Když jsem přišel úplně poprvé, tak chodilo dvanáct set lidí na hokej a pak deset tisíc. Od té doby lidi chodí, oni se chtějí bavit a mít dobrý pocit. Motivujeme hráče, že nehrají jen pro sebe, ale pro tým a pro fanoušky, kteří nám fandí v úžasném počtu a jezdí za námi také ven. Jestli chceme, aby nám svými hlasivkami pomáhali, musíme jim to vracet.“
Chceme mužstvu vštěpit myšlenku pro play off
V pátek vás čeká souboj se suverénním Třincem. Co na něj může platit?
„Už máme něco připravené, s Milošem to konzultujeme. Kluci to ale musí splnit, musí do toho dát to, co se Spartou. Na stadion přišli naprosto natěšení a nabuzení s tím, že jsou odevzdaní zápasu. Čím lepší soupeř, tím se lépe hraje, motivace tam nesmí chybět! Taktiku si necháme pro sebe, ale fanoušci ji uvidí.“
Třinec celou třetí čtvrtinu neprohrál, zdobí jej obrovská síla…
„Oceláři jsou favoritem, mají vynikající mužstvo. Dívali jsme se na jejich porážky a něco jsme tam našli a podle toho postavíme taktiku. Vedeme tak tréninky, věřím, že hráči to pochopí a do zápasu půjdou stejně nažhavení jak se Spartou.“
Poslední čtvrtina, to je drtivý finiš ve snaze urvat co nejlepší umístění. Jaká přináší úskalí?
„Přišlo období, kdy každé mužstvo bude hrát maximálně na vítězství a nic nevypustí. Na začátku to bylo takové, že se zápas odehrál a neodehrál, teď se každý rve o každý bod – o čtyřku, o šestku, o desítku… Když se podíváme na tabulku, tak čtyřku máme daleko, ale stát se může cokoliv. Každé mužstvo prošlo nějakou krizí a nyní záleží na tom, aby se do ní tým nedostal zpátky. My budeme pracovat na tom, abychom si pozici upevnili, nedostali do potíží, abychom neměli zraněné hráče a vštěpili mužstvu myšlenku play off a každého zápasu vyřazovacích bojů.“
Takže tabulkovým cílem je pátá pozice?
„Nechci mluvit o umístění. Pokud budeme dobře pracovat, plnit si svoje povinnosti a všichni dělat to, co máme, tak chceme udržet naše současné pozice.“