Jan Hrabal
Přeji vám všechno nejlepší, vzkazuje ze zámoří Tomáš Nosek
GRAND RAPIDS / PARDUBICE — Až do poslední šance bojoval o místo v prvním mužstvu Detroitu Red Wings, nyní sbírá zkušenosti na farmě v týmu Grand Rapids Griffins. Kapitán české juniorské reprezentace před třemi lety, mistr české extraligy ze sezony 2011/2012 a vloni nejproduktivnější hráč Východočechů Tomáš Nosek posílá zpoza velkého oceánu pozdravy a věří, že jde po správné cestě, aby si splnil sen – zahrát si NHL.
| Letošní statistiky Tomáše Noska v Grand Rapids Griffins | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Zápasy | Góly | Asistence | Body | +/− | Tr. minuty |
| 12 | 1 | 5 | 6 | +1 | 4 |
Máte za sebou půlrok v zámoří. Jak těžké je si zvyknout na jiný život nejen po hokejové stránce?
„Zase tak náročné to není. Vše je podobné jako u nás, jediné, co mi dělalo problém, bylo americké jídlo, ale i tohle už je v pohodě.“
Určitě jste věřil, že se probojujete do prvního týmu – jak jste odbourával zklamání?
„Každý by chtěl zůstat – to je jasné… Bylo nás asi šedesát na kempu, to je opravdu velká konkurence. Nakonec jsem se držel do posledního vyřazování. Zklamaný jsem nebyl, byl jsem připravený na farmu, spíše to zamrzelo, když víte, že jste byl kousek od toho.“
Na začátku sezony jste se zranil, copak se vám stalo? Už je všechno v pohodě?
„Měl jsem nehodu doma při nastěhování a otevírání boxu. Zařizoval jsem byt a ještě jsem neměl pořízené nůžky, takže jsem použil nůž a už to bylo, pořádně jsem se fiknul. Měl jsem ale štěstí, že jsem si nepřeřízl žádnou šlachu, aspoň to mi říkali doktoři, neboť nůž šel naskrz… Ale už je všechno v pořádku.“ (usmívá se)
Teď hrajete na farmě, jak se vám zamlouvá hokej a jaký je třeba ve srovnání s naší extraligou?
„Je to jiné, hra je rychlejší a vše se tlačí hnedka do brány. Je to samozřejmě dané užším kluzištěm. Hra je rychlejší jak v extralize, ta je zase více o kombinaci.“
Ve svém dvanáctém utkání jste prolomil střeleckou smůlu…
„I v extralize jsem docela čekal na svůj první gól, jsem rád, že už i tady to mám za sebou. Povedlo se mi to ještě před Vánoci, možná trochu netradičně na mě střelou z první. Snad se mi bude dařit střelecky více, abych pomáhal týmu.“
Je těžší se prosadit na menším kluzišti?
„To je samozřejmé, na druhou stranu, když už se prosadíte, tak jste v dobré střelecké pozici oproti Evropě, kde je širší hřiště. Vše má tedy svoje pro a proti.“
Hodně jezdíte na tripy, co cestování?
„Čekal jsem to horší, abych se přiznal. Vždycky ale jezdíme den před zápasem a velké dálky létáme, takže to docela jde. V autobuse máme větší sedačky, místa oproti normálním autobusům máme více, to je fajn.“
Pomalu startuje mistrovství světa juniorů, budete jej sledovat?
„Tady se o něj zajímají všichni. Třeba sestava Kanady se rozebírá už tak měsíc, i já se určitě podívám.“
V konečném týmu jsou tři Pardubáci, co na to říkáte? Budeš třeba o to více se zajímat?
„To je super! Vím, že hodně dlouho jsme neměli tři hráče na mistrovství světa hráčů do dvaceti let. Mám z toho opravdu radost, samozřejmě a rád budu sledovat, jak se klukům povede.“
Hlavně Daniela Voženílka s Michaelem Špačkem znáte velmi dobře. Překvapilo vás, že oba dost pravidelně hrají extraligu a že se prosadili do konečného kádru?
„Hlavně jsem rád, že oba zůstali v Pardubicích. Myslím si, že hrát extraligu je pořád víc než sebelepší juniorku na světě. Michael Špaček hrál už vloni výborně, od něj jsem čekal, že se takto prosadí. Daniel Voženílek mě trochu překvapil, ale řekl si o šanci svými výkony a nepustil ji!“
Na přelomu let 2011 a 2012 jste byl kapitánem českého výběru a také se hrálo v zámoří. Jak vůbec vzpomínáte na celý turnaj?
„Byl to veliký zážitek! Hrálo se v halách pro NHL, atmosféra byla skvělá, navíc jsem byl kapitán, což se nemusí už nikdy opakovat. Mám tedy samé krásné vzpomínky, byl to nádherný turnaj.“
Jak odhadujete české šance, má tým na medaili?
„Tu chce každý… Vím, jaký tu je tlak v médiích na Kanadu. Klíč je dostat se do čtvrtfinále a pak se může stát cokoliv, záleží i na štěstí. Hodně kluků má stříbro z loňského šampionátu do osmnácti let, to jim určitě dodá sebevědomí.“
Tento obrovsky sledovaný turnaj se hraje v Torontu a Montrealu…
„Vím, že na Kanadu je obrovský tlak, vždyť oni od roku 2009 nemají zlato! Všechno rozebírají, diskutují a je to velmi sledovaná akce.“
Stíháte sledovat Pardubice aspoň na internetu výsledky? Jste s někým ve spojení z týmu?
„Samozřejmě – co to jde… Pokaždé se podívám alespoň na on line přenosy, občas si napíši s Radoslavem Tyborem. Snažím se udržovat přehled.“
Čekají vás asi Vánoce mimo domov stejně jako na mistrovství světa juniorů. Těšíte se na ně, budete mít alespoň krátké volno?
„V České republice to nebývá, ale tady máme tři volné dny, takže si je užiji. Je to dané tím, že spousta kluků letí domů do Kanady nebo na druhý konec Spojených států amerických, aby byli aspoň chvíli doma.“
Blíží se nový rok. Jaké je vaše přání? Aspoň nakouknout do prvního týmu Red Wings?
„Hlavně bych chtěl popřát svým nejbližším, všem klukům v Pardubicích, členům realizačního týmu, lidem z vedení klubu i sekretariátu všechno nejlepší, totéž samozřejmě také fanouškům! Mé přání je být hlavně zdravý, bez toho nemůžu na Red Wings ani pomyslet…“