28.09.2012
Jan Hrabal

Jiří Crha: Měli jsme výborné mužstvo

PARDUBICE — Na domácí scéně zářil, a tak utekl dobývat hokejový svět. Ve slavném Torontu Maple Leafs zažil těžké časy, o svou pozici musel bojovat, ale obstál a stal se prvním českým brankářem v NHL. Odchovanec Pardubic Jiří Crha patří mezi legendy svého řemesla a také se nesmazatelně zapsal do kroniky pardubického hokeje. V roce 1973 vychytal pro Teslu první mistrovský titul.

Dnes pracuje s bratrem Rudolfem jako hokejový agent pro prestižní agenturu IMG. Stará se tak například o Milana Hejduka. Ve volném čase se Jiří Crha stále udržuje v kondici. Když má čas, na dálku ze zámoří sleduje svůj rodný klub. V neděli navštívil utkání proti Českým Budějovicím.

Věřil jste už na začátku sezony 1972/1973, že by ten tým mohl bojovat o nejvyšší mety?
„Je to hrozně dlouho, těžko se na to odpovídá. Měli jsme výborné mužstvo, ambice byly tehdy poměrně vysoké, ale že bychom vyloženě mysleli na mistrovský titul, to se říct nedá. Celá československá liga byla velmi kvalitní soutěží.“

Kdo byl vaším největším rivalem v mistrovské sezoně?
„Určitě mezi ně patřily Sparta Praha a Dukla Jihlava. Z Dukly jsem shodou okolností přišel poté, co jsme dvakrát za sebou vyhráli mistrovský titul. Celkem bylo v lize asi pět vyrovnaných mužstev, která bojovala o nejvyšší příčky. Pardubice mezi ně rozhodně patřily.“

Měl jste nějakého neoblíbeného soupeře či hráče, kterému se proti vám dařilo?
„Jako brankář jsem věděl, kdo v kterém mužstvu dělá body. To si hlídali všichni. V každém mančaftu byli alespoň dva nebo tři nebezpeční hráči, ale konkrétně si nevzpomenu. V československé lize hráli velmi šikovní hráči, vždyť z ní vycházeli reprezentační trenéři při tvorbě mužstva, které dosahovalo velkých úspěchů.“

Jak tehdy probíhaly oslavy prvního mistrovského titulu?
„Ty byly velké, pro klub zlato hodně znamenalo. Slavili jsme dlouho a pořádně.“ (usmívá se)

Jak jste na tom byl s brankářskou výstrojí? Měl jste nějaké speciální vychytávky?
„Nedá se vůbec srovnávat tehdejší a dnešní výstroj. Už tenkrát jsme ale sahali po kanadských věcech. Brankáři v naší lize začali chytat s Cooprem, což byla kanadská značka, která měla větší kvalitu než domácí výstroj.“

Nezávidíte současným gólmanům jejich možnosti ohledně výstroje?
„To se nedá říct, je to prostě dané dobou. Dnešní chrániče také za dvacet let už nebudou. Současní gólmani jsou vystavováni tvrdším střelám, než jsme byli my. Je jenom dobře, že vývoj jde dopředu.“

Jak dlouho se zdržíte v České republice?
„Asi déle, protože v zámoří nezačaly kempy. Uvidím, jestli vůbec začne sezona NHL. Zatím nemám kam spěchat. Budu chodit na zápasy a sledovat hráče, co tady třeba rozjíždějí sezonu.“

Může se opakovat celoroční výluka jako v sezoně 2004/2005?
„Určitě se to může zopakovat. Když vidím, jak daleko od sebe jsou návrhy obou stran… Nemyslím si, že se bude chtít vlastníkům klubů výrazně uhýbat od svých požadavků, ale jsou to tvrdá jednání, možné je všechno.“

Nehrozí NHL kvůli výluce odliv diváků, když teď budou „muset“ fanoušci chodit třeba na baseball?
„Tak to každopádně! Zvlášť v oblastech, kde není hokej tak populární jako jiné sporty a tam, kde se už před výlukou kluby potýkaly s finančními problémy. V tradičních baštách, kde se hraje po desetiletí, to asi nehrozí.“

Jak stíháte ze zámoří sledovat pardubický hokej?
„Dneska už je to jednouché, stačí mi počítač. Díky technice se všechno přiblížilo. Pár zápasů jsem se díval na živé přenosy, ale když běží NHL, tak jsem hodně vytížený a nestíhám.“