Miloše Říhu mrzí výpadky v některých zápasech

Na začátku sezony jste hráli neustále venku, teď jste nastoupili často v domácí aréně. V lednu vás čekají například čtyři zápasy doma v řadě…
„Vyhrát čtyři zápasy doma vůbec není jednoduché. My jsme nedávno ale čekali, až budeme moci hrát v domácím prostředí. Takové je vylosování a program v arénách, musíme si na to zvyknout.“

Ono obecně není v této sezoně jednoduché vyhrát tři zápasy v řadě…
„Už na začátku jsme tvrdili, že soutěž nemá jasného favorita. Dá se prohrát doma a vyhrát venku. Pomáhá tomu i Vsetín, který má oproti poslední sezoně slušné výsledky, kdy odpadl na začátku. Je to uvolněnější, nikdo nespadne. Kladno třeba udělá dva zápasy se sedmičkou a pak ji dostane. Letošní sezona je o tom, kdo dokáže eliminovat výpadky, jako se to zatím daří třeba Českým Budějovicím a Liberci.“

Zatím se vám poměrně daří na venkovních stadionech. Přivezli jste už z cizích prostředí šestnáct bodů…
„Tlak v domácí aréně je na nás větší. V předzávodním období jsme více zápasů odehráli venku, to může mít také vliv. Když přijedou soupeři do Pardubic, tak trpělivě čekají na chybu a následné šance. Pokud my neproměníme střelecké příležitosti nebo přesilové hry, tak se dostáváme do útlumu v tom, že pak utkání nedokážeme dotáhnout do vítězného konce.“

Chci, aby se mužstvo naučilo hrát na 1:0

Ovlivňují vlastně trenérskou práci tyto šňůry doma a venku?
„Na každý zápas se připravujeme stejně. Mně spíše vadí výpadky v utkáních, kdy mužstvo hraje čtyřicet minut výborný hokej v disciplíně a ukázněnosti. Pak nám deset minut vypadne, kdy hra není taková, jakou si představujeme. Disciplína a obranná činnost není taková, propadáme. Tam nás soupeř poráží právě v těchto deseti minutách – to byl domácí zápas se Znojmem nebo poslední utkání v Karlových Varech. Ubráníme přesilovky pět na tři a pak takovou lajdáckostí dostaneme dva góly a je rozhodnuto. I když máme šance, tak nám pak chybí klid v zakončení a nejsme schopni odpovědět a otočit zápas.“

Čím to podle vás je?
„Jsme na začátku práce. Sice se blíží polovina sezony, ale stále musíme herní kázeň a obrannou činnost do mužstva dostávat. Jsou tam výpadky v tom, že v jednom momentu máme spoustu šancí a každý to chce najednou rozhodovat, že zápas je v pohodě náš. A začneme propadávat, dělat chyby. Jak jsem avizoval na začátku sezony, tak chci, aby se mužstvo naučilo hrát na 1:0 a udržet tento výsledek třeba po celých šedesát minut. To musí ukazovat v disciplíně a v tom, že hokej má nějaký smysl a účel. Když je problém ve třetině, tak stačí jen vyhodit kotouč ze třetiny, nenahrávat, nevyvážet, ale klasicky jej vyhodit do středního pásma. To je příprava na play off, toto musíme každopádně zlepšit.“

V jednadvaceti zápasech vaši svěřenci nastříleli 74 branek, rozdíl skóre máte ze všech mužstev nejlepší. Dělá vám tato produktivita radost?
„Střelce máme, Pardubice vždycky byly útočné mužstvo. Tady vždy převládal útok nad obranou, ale pět gólů nevstřelíte v každém zápase. My musíme zapracovat na defenzívě, je to jen na přesvědčení hráčů. Oni chápou sami, že pokud budou disciplinovaní v tom, co si řekneme a co je třeba hrát, tak zápasy vyhrávají. Pokud to sami změní a chtějí do toho dát něco jiného, tak zápas většinou dopadne špatně. Na druhou stranu improvizace v hokeji je obrovská, hráči by se měli uvolnit, aby dostali prostor. Ale za vyrovnaného stavu nebo za těsného vedení se musí podřídit.“

Vždycky je to o hlavách

Musíte tedy krotit ofenzivní choutky svých hráčů?
„Mně vadí výpadky v utkáních. Deset minut hrajeme, jako bychom se viděli poprvé. Na tom musíme zapracovat. Nedisciplinovanost je v tom, že z přemíry snahy a v útočné fázi se dostáváme do problémů a propadáme. Myslíme si, že soupeř je na kolenou, nedržíme si posty, které si máme hlídat.“

Co s tím jako trenér, který není na ledě, můžete dělat?
„To je právě o přesvědčení hráčů. Nemáme osm oddechových časů za zápas. Hráči tomu zkrátka musí věřit po celý zápas. Stává se nám to se soupeři, co jsou v tabulce pod námi, s těmi silnějšími nás strach o výsledek a důležitost zápasu drží, že kázeň nám vychází a kluci plní to, co si říkáme.“

Je to tedy o hlavách?
„Tak to je vždycky. Každý hráč nemůže celou sezonu držet výbornou výkonnost. Důležité ale je, aby nespadl do podprůměru. Aby každá pětka dala zápasu všechno. Máme vyrovnané formace a pokud dvěma pětkám zápas vyjde výborně a dvě ho zahrají průměrně, tak se dostaneme, kam potřebujeme.“

I zápas ve Vrchlabí nás může posunout dál

Před sezonou jste hovořil o týmové práci. Daří se podle vás naplňovat tato slova?
„Já si myslím, že ano. Na trénincích i v samotných zápasech mužstvo pracuje, pomáhá si v součinnostech obranných i útočných. To ukazují i vstřelené branky. Dokážeme hrát na nulu, využívat přesilové hry, ale jsou momenty, kdy cítím, že se tam někdo chce svým způsobem projevit a přesilová hra se nám pak nepodaří.“

V této sezoně jsou reprezentační přestávky delší. Máte čas výrazněji doplnit síly?
„Mohla být ještě delší, kdybychom zápas v Karlových Varech odehráli hned v úterý. Mohlo být více času na odpočinku a trénink. Tento týden věnujeme kondiční stránce, individuální technice a máme tam jeden přípravný zápas ve Vrchlabí.“

Jaký má mužstvo nyní program?
„Pondělí a úterý jsme trénovali třífázově, ve středu jsme měli regenerační den. Čtvrtek je klasický předzápasový den navíc s kondicí. V pátek hrajeme ve Vrchlabí. Na víkend by hráči měli mít volno, v pondělí budeme všichni včetně reprezentantů zase trénovat.“

Jsou podle vás takové exhibice v rozeběhnuté sezoně vhodné?
„Je jedno, jestli hrajeme spolu na tréninku a nebo nastoupíme k takovému zápasu. Věřím, že to bude exhibiční zápas. Hráči z nižších soutěží se vždycky chtějí vytáhnout, hrají naplno a dovolají si spoustu věcí. Utkání nás navodí do útočné fáze na středeční utkání s Libercem u nás doma, kde budeme překonávat urputnou obranu. I zápas ve Vrchlabí nás v tomto může posunout dál.“

Během reprezentační přestávky se mohou do kupy dostat hráči na marodce. Jak to s nimi vypadá?
„Jirka Cetkovský začal pomaličku bruslit. Podle mě to bude ještě měsíc trvat, než získá jistotu a dostane se do potřebné kondice. Aleš Píša bruslí naplno, ale bez hokejky. Tam to vidím na ještě takových čtrnáct dní. Petr Sýkora sice odjel na národní mužstvo, ale má problémy se zády. Uvidíme, jak na tom bude on, věřím ale, že do středečního zápasu s Libercem bude v pořádku.“

Využíváte i tuto přestávku ke střídavým startům?
„Navazujeme na to, co jsme dělali před dvěma lety. Do Hradce Králové jezdí obránci Koma, Šeda a Linhart, z útočníků Honza Starý. Spolupracujeme s Pelhřimovem, kde nám chytá Vláďa Koutský a hraje Ondřej Nakládal. Za Havlíčkův Brod chytá Martin Růžička.“