Jan Hrabal
„Návrat? Velká výzva!“
PARDUBICE — Po dvanácti letech se do svého mateřského klubu vrátil obránce Jiří Vašíček. Důrazný obránce naposledy nastoupil za pardubickou juniorku 24. března 2000, za A tým si letos připíše první start. „Moc jsem nevěřil tomu, že bych se mohl vrátit do Pardubic,“ přiznává robustní bek.
Jakby také ne. Z Pardubic musel odejít po sezoně 1999/2000, přes Jindřichův Hradec a Havlíčkův Brod se prosadil v pražské Slavii, se kterou v roce 2008 získal mistrovský titul. Poslední sezonu dohrával v Brně, se kterým se snažil zastavit Pardubické v jejich cestě za šestým mistrovským titulem.
„S Vláďou Růžičkou jsme byli domluveni, měl o mě dlouhodobý zájem, a že ve Slavii asi dohraji celou kariéru. Před rokem jsme jednali o tříleté smlouvě, pak jsem neustále čekal na podpis a objevil jsem se v Brně,“ popisuje své hokejové putování Jiří Vašíček.
Po sezoně se vrátil do rodného města… „Když jsem dostal nabídku z Pardubic, tak to pro mě byla volba číslo jedna. Doma je doma. Tady jsem vyrostl a mám tady srdíčko, i když jsem hrál proti nim, tak to pro mě vždycky byl trochu jiný zápas,“ pokračuje jedenatřicetiletý obránce HC ČSOB Pojišťovna Pardubice.
Jaké tedy pro vás bylo finále proti „vašim“ Pardubicím?
„Člověk musí být profík, ale sérii s Pardubicemi jsem si opravdu nepřál. Bohužel to tak vyšlo a Pardubice prokázaly, že byly lepší.“
V čem?
„Důležitá byla šíře pardubického kádru. My jsme byli hodně pomlácení, měli jsme čtyři pět zraněných útočníků, myslím tím třeba Róberta Petrovického nebo Míru Holce. Tito kluci táhli mužstvo v důležitých zápasech, ve finále jsme to táhli na jednu dvě pětky, naopak Pardubice ukázaly svou kvalitu.“
Přišlo mi, že zlom ve finále nastal po pardubické výhře 2:1 po samostatných nájezdech ve čtvrtém utkání v Brně…
„Něco na tom bude. Už během finále jsem říkal, že jsme asi potřebovali více štěstí, dvakrát jsme prohráli na nájezdy, a kdybychom je zvládli, tak bychom to možná zlomili. Kvalita mužstva Pardubic rozhodla. Kdybychom byli kompletní, tak bychom to třeba více zdramatizovali i na sedm utkání, kde se mohlo stát cokoliv.“
Byli jste překvapeni, jak Pardubice zvládaly nájezdy ve finále?
„Co jsem přišel do Brna někdy v prosinci, tak nám přestaly vycházet. Byl to souboj týmů, kterým to moc nešlo. Petr Koukal v prvním finále předvedl doslova hokejovou pohádku se svým zakončením.“
V Pardubicích jsem byl vždycky doma
Těšíte se, že po několika letech budete jezdit na domácí zápasy na kole?
„Někteří lidé si ze mě dělali v Praze srandu, protože ví, jak v Pardubicích všichni jezdíme na kole. Zatím kolo nemám, protože jsem ho v průběhu let odboural. Stát se to může, uvidíme… Jestli budu až takový ‚Pardubák‘, tak to nevím. Ale vzpomenu-li si, tak na koupaliště jsem běžně jezdil na kole.“
Chcete se v Pardubicích usadit natrvalo?
„Pár kamarádů mi pomáhá se sháněním pozemků, takže kdyby se někde nějaký pozemek uvolnil, tak beru. Nejsem Martin Růžička, abych zakládal zahrádky, ale chceme si něco postavit a vrátit se tam, odkud jsem vyšel. V Pardubicích jsem byl vždycky doma, akorát osud mě holt zavál jinam. Rádi bychom tady byli.“
Jste typickým srdcařem. Budete se za Pardubice doslova rvát?
„Trenéři mě tady takhle vychovali, Antonín Slavík se na mně v tomto podepsal. Dres s koněm na prsou, toho si musíme vážit. Snad mu budeme dělat radost.“
A jak si vážíte zázemí domácí kabiny?
„Když jsem odcházel, tak všechno bylo jinak. Trochu tady bloudím a dělali si ze mě srandu, že potřebuji mapu, abych se vyznal. Je to trochu pravda. Je to tady moc pěkné, nové, fakt paráda.“
Na jaké zápasy se do sezony těšíte více – s Kometou Brno, nebo se Slavií Praha?
„Co se týče výzvy, tak oba týmy pro mě něco znamenají, ale ve Slavii jsem prožil spoustu let a budu se jim chtít dokázat, že jsme lepší a jsme schopni je porážet. S kluky z Komety mám také výborné vztahy i díky výbornému výsledku, ale také budu chtít vyhrávat.“
Se Slavií to je vyhecované od památného finále
Čím to podle vás je, že zápasy Pardubic se Slavií většinou vyhrávají hosté?
„Slavia má s Pardubicemi lepší bilanci… Domácí tým chce vždycky tvořit a hrát více. V extralize je to tak vyrovnané, že je možná lepší bořit a čekat na chyby domácího týmu. Tyhle zápasy jsou nesmírně vyhecované, prožíval jsem to vždycky hodně moc. Pro Slavii jsou Pardubice největším soupeřem hned po Spartě. A pro mě to samozřejmě platilo ještě více…“
Takže tyto zápasy snesou srovnání s pražským derby?
„Jsem z Pardubic, takže nemohu mít nestranné srovnání. Derby je vyhecované, ale pro mě byly velké souboje s Pardubicemi. Vladimír Růžička chtěl Pardubice porazit, motivoval tým, aby vyhrál. Určitá rivalita tady je od památného finále v roce 2003. Od té doby jsou to parádní souboje.“
Čím to je, že Slavia dokáže s Pardubicemi zahrát výborné zápasy na úrovni play off a pak, jako třeba v loňské sezoně, prohraje s Kladnem?
„Zrovna proti Kladnu se nehraje nikomu dobře. Každý má rád zápasy jako Pardubice–Slavia, derby, s Brnem a další. Lidé dokáží hráče nažhavit, vytvoří super atmosféru a před ní se hraje mnohem lépe. Úroveň zápasu tomu pak odpovídá.“
Jaké máte cíle do aktuální sezony?
„Nejsem hráč, který by táhl mužstvo. Budu pracovat pro tým a pro mě osobně by bylo zadostiučiněním, aby lidé, co mě tu dřív třeba nechtěli, mohli říci, že jsem týmu dokázal pomoci. Povede-li se nám navázat na úspěch ze skončené sezony, bylo by to splnění snu.“
A určitě se těšíte na domácí zápasy, že?
„Moc! Dlouhodobě chodí v Pardubicích nejvíce diváků, jako soupeř jsem si to užíval a teď to budu prožívat jako domácí hráč. Snad mě lidé přijmou a budu jim to vracet svými výkony.“