Musíme mít hlavy nahoře, říká před duelem s Ruskem David Pospíšil

Proti Dánsku jsme viděli další skvělý výkon ruského týmu. Jak byste ohodnotil hru Ruska v tomto duelu?
„Viděli jsme skvělé dvě třetiny, pak jsme však sledovali dvacet minut klouzání, kdy Rusové naprosto vypustili poslední část. Jak ale působí na turnaji sebevědomě, jaké mají šikovné hráče, tak mám pocit, že budou patřit k favoritům na titul, minimálně na finále. Osobnosti jako jsou Malkin nebo Dacjuk, to je radost sedět v hledišti a sledovat jejich hru.“

Jak moc dokázal Malkin svým příchodem do týmu ovlivnit hru Rusů?
„Myslím si, že dnes už je to taková osobnost, kolem které se dění na ledě točí. Spoluhráči spoléhají na to, že podrží puk, rozehraje jim akci, vybojuje puky. To znamená, že je to trochu podřízené jemu. On si diriguje, jak to bude zhruba na ledě vypadat. Ve druhé lajně je podobný případ Pavel Dacjuk. Ten je pro mě ještě užitečnější hokejista, i když ne tak hvězdný. Takže Rusové mají dvě skvělé lajny. Ve třetí je Širokov, Žerděv, Těreščenko. To je lajna, která si dokáže odpracovat své a zamotá hlavu komukoliv. Čtvrtá formace odvádí černou práci. Když třeba potřebuje Zinetula Bilyaletdinov vyplnit čas, nebo nechat odpočinout hlavní tahouny. Přesně tak to ale u sborné funguje. Rusové se letos nebudou hádat, kdo je hvězda. U nich je totiž už nastavena hierarchie týmu.“

Podle kanadského bodování ruského týmu táhne sbornou Malkin…
„Body nejsou o tom, kdo táhne mužstvo. To je ukázka toho, jaký je to šikovný úspěšný hráč, třeba do koncovky. Jsou hráči, kteří za sezónu dají padesát gólů, ale na ledě nejsou vidět. Malkin takový není. Umí rozehrávat, střílet góly. Letos bych ale nevyzdvihoval jednoho hráče. Samozřejmě, že Malkin bude nejvíce na očích a že nasbírá nejvíce bodů. Ruský tým je ale jiný, než který jsme viděli před pár lety. Tým složený z Kovalčuka, Ovečkina, Malkina, Dacjuka. Tam to trošku dřelo, hvězdy se hádaly o čas na ledě. Tady to bude více týmová hra, která může ruské sborné pomoci.“

Jaké jsou slabé stránky Malkina, Dacjuka nebo vlastně celého ruského mužstva?
„Slabou stránku má každý hráč a každý tým. Slabinu Rusů bych viděl v obraně, kde jsou pomalejší hráči, a pokud se na ně dokáže vytvořit tlak, tak můžou vytvořit chyby. Druhou slabinou je tradičně náladovost. Pokud se jim hokej otráví, tak vypnou, a nejsou se schopni zpátky dostat.“

Jak se dají ubránit ruské hvězdy?
„Myslím si, že Malkin a Dacjuk jsou takové individuality, že je nemá cenu hlídat. Navíc, kdyby se hlídali ti dva, tak naopak vylezou ještě další. Jsou tam Kuzněcov, Širokov, Žerděv. To by se musel hlídat osobně celý mančaft. Tohle se v hokeji nenosí. Myslím, že je spíše účinnější třeba zónová obrana, přebírání hráčů. Samozřejmě je třeba upozornit na to, že jsou oba na ledě, zvýšit pozornost vůči nim. Takové osobní hlídání je ale přežitá věc, která možná existovala v sedmdesátých letech, ale dneska je prakticky nepoužitelná.“

Zápasy mezi Českem a Ruskem bývají velmi vypjaté. Předpokládáte podobný souboj i v neděli?
„Myslím, že to bude ve stejném duchu. Bude to boj. Trošku nervóznější utkání. Naši hráči rádi hrají proti Rusům, má to pro ně speciální atmosféru. Rusové to zase tolik neprožívají, ale za těch pár let se už dokázali přizpůsobit, což vidíme na Euro Hockey Tour. Bude to však zápas jako každý jiný. Našemu týmu to tady neklape, Rusům všechno vychází. Uvidíme tedy, s jakým sebevědomím do toho utkání oba týmy přijdou. Pokud do něj vejdeme s tím, že máme hlavy dole, tak můžeme dopadnout stejně jako Dánové.“

Myslíte si, že byl duel s Lotyšskem klíčový pro postup do vyřazovací části?
„Určitě byl důležitý. Neměli jsme před zápasem bodů ani málo, ani moc. Nikdo zřejmě po prvním zápase s Dány nepočítal s tím, že Švédy porazíme. Poté jsme ale šťastně porazili Nory, se kterými to mohlo dopadnout jakkoliv. Máme dobrý mančaft, dobré hokejisty, ale musí se tomu dát trochu více náboje. To ale musí vyjít více z těch kluků, kteří když to v sobě nenajdou, tak si myslím, že moc ke zlepšení nedojde. Já stále věřím, že se trochu bude opakovat historie z Německa, i když ne třeba zrovna s tou zlatou tečkou, ale určitě se zlepšeným výkonem. Je pak otázka, zda se přes čtvrtfinále, které určuje rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem, dostaneme. To už je ale celkem jedno. Pro mě jako pro fanouška českého hokeje je důležité, aby kluci dokázali zabrat a předvedli, že nejsou špatný tým, že to byla jen souhra okolností, náhody a událostí a že jako správní Češi, když jim teče do bot, se umí dát dohromady a udělají dobrý výsledek.“

Kdybychom se zaměřili na atmosféru ve stockholmské aréně…
„Nemusíme se na ni zaměřovat, žádná v ní není. Je to zklamání, trapas pořadatelů. Myslím, že další mistrovství světa ve Švédsku by mělo být v roce 2039, kdy už na něj nebudu jezdit.“