13.08.2009
Jan Hrabal

Petr Koukal: Je tu moc hezky

LE SENTIER — Venku svítí sluníčko, na zimním stadionu se dá procházet v pantoflích a kraťasech. Ideální podmínky panují ve švýcarském městečku Le Sentier, kde se na novou sezonu připravují hokejisté HC Moeller Pardubice. „Líbí se nám tu,“ tvrdí útočník Petr Koukal, který se po zdravotních patáliích dnes vrací do sestavy Východočechů.

„Prostředí je v pohodě, i zimní stadion tu je pěkný. Kabinu máme sice vedle v tělocvičně, ale líbí se nám tu. Jsem tu velice spokojený. Je to akorát trochu z ruky od Pardubic,“ pokračuje v neděli již sedmadvacetiletý útočník.

Jak tedy bylo nepříjemné se vypořádat s poměrně náročnou téměř jedenáctisetkilometrovou cestou autobusem?
„Bylo to dlouhý. Dívali jsme se na video a pak jsme asi deset hodin hráli poker, takže to docela uteklo.“

Kdo je z vás nejlepší v této hře?
(Směje se) „No, při cestě se mi moc nedařilo, něco jsem prohrál, ale už je to lepší. Ono se to stále točí. Moc mě to baví, občas si zahrajeme. V kasinu jsem ještě nebyl.“

Petr Koukal

Máte nějakou taktiku?
„Snažím se být trpělivý. Když prohraji, tak to pak nesmím naházet, to je chyba. Když to všechno sečtu, tak jsem v plusu.“

S kým hrajete?
„Od začátku hraji s Honzou Kolářem z útoku, přidal se k nám Jirka Cetkovský a Honza Starý. Dobře hraje i Michal Klejna, stále to obměňujeme. Vždy se někdo přidá.“

Kabinu máte v sousední budově, na led to máte nějakých padesát metrů po chodníku. Je to nepříjemné?
„Jsem radši, že sídlíme v tělocvičně. Tam je kabina malinká, tady máme hodně místa. Oblékáme se v ní a brusle si nosíme v ruce, jdeme v pantoflích po chodníku. V tělocvičně je to super, můžeme se parádně rozcvičit, zahrát si třeba basketbal. Nesedíme v nějaké kabince v hale, tady jsem rád.“

Jsem rád, že si dnes zase zahraji

Věci sušíte v okolí stadionu na louce…
„To známe ze soustředění. Záleží na podmínkách, tady nejsou dveře do sprchy a když se vysprchujeme, tak tam je vlhkost asi devadesát tři procent a věci neuschnou. Venku svítí krásně sluníčko, je tu zhruba přes pětadvacet stupňů, takže paráda.“

Soustředění

Program máte velmi náročný: tréninky, zápasy stále dokonale. Máte nějaké volno vůbec?
„Poslední tři zápasy jsem z důvodu zranění vynechal, takže jsem rád, že jsem mohl nastoupit zpět do tohoto kolotoče. Dnes bych měl proti Piottě nastoupit, moc se těším.“

Co vám vlastně bylo?
„Měl jsem natažená třísla nebo nějaký přitahovač. Nikdy jsem to neměl, takže jsem ani nevěděl, jak to vypadá. Myslel jsem si, že to bude v pohodě. V létě mi vždy třísla zabolí, ale za dva tři dny to je v pohodě. Teď jsem si udělal nějaký přitahovač k tomu, docela to bolí i teď. Cítím to. Snad to v zápase vydrží. Nechci čekat, chci to prokrvit a rozhýbat.“

A nebojíte se náročného zápasu večer? Hraje se tu ve velmi vysokém tempu…
„Třeba budou Švýcaři hrát dnes technicky a ne do těla. Snad to bude všechno v pohodě.“