Petr Novák, fotografie Luboš Lang
Mám pocit, že Pardubicím něco dlužím, tvrdí navrátilec Aleš Píša
PARDUBICE — Možná až nečekaně rychle se do HC Moeller Pardubice vrací důrazný obránce Aleš Píša. Hráč, jenž si tyká tvrdou hrou a ostrou střelou, dohrál uplynulý soutěžní ročníku v Torpedu Nižnij Novgorod, po sezoně se rozhodl vrátit do Pardubic. S východočeským klubem podepsal jednoroční kontrakt. „Dostal jsem nabídky od pražské Sparty a Pardubic. Rozhodlo to, že jsem tu doma a že jsem tady vyrostl,“ komentuje svůj návrat do mateřského klubu třicetiletý zadák, jenž má zkušenosti ze zámoří i ruské superligy.
Očekával jste, že se do Pardubic vrátíte tak rychle?
„Abych se přiznal, tak jsem s tím nepočítal. Spíš jsem si hledal angažmá v Rusku. Bohužel nabídky nebyly, tak jsem se rozhlížel po Česku. Dobou nabídku jsem dostal od Sparty i od Pardubic. Nakonec jsem se ale rozhodnul pro Pardubice.“
Proč?
„Rozhodlo, že jsem tady doma a že jsem tady vyrostl. Navíc mám pocit, že Pardubicím něco dlužím.“
Veřejným tajemstvím bylo, že jste měl v Pardubicích smlouvu na dost velkou částku. Došlo k výrazné změně nové smlouvy?
„Určitě je výrazně jiná. Chtěl jsem smlouvu jenom na rok. Pardubice mi v tomto směru vyšly vstříc. Sparta chtěla smlouvu na jeden plus dva roky. Proto jsem podepsal smlouvu na jeden rok, abych si mohl hrát o další kontrakt.“
Přesun do Nižného Novgorodu? Šel jsem vlastně z bláta do louže
Jak byste zpětně ohodnotil svoji poslední sezonu, v jejímž průběhu jste odešel z Pardubic do Ruska?
„Není co hodnotit. Bylo to tak jak to bylo. Nedařilo se a okolnosti byly takové, že jsem musel odejít.“
Jak vůbec došlo k vašemu odchodu?
„Dohodli jsme se s klubem. Byly tady nějaké problémy. Zároveň i moje výkony neodpovídaly mému platu. Proto jsme se domluvili a uvolnili mě do konce sezony do Ruska.“
Za ruský Nižnij Novgorod jste odehrál dvacet utkání. Co vám tyto zápasy daly?
„Šel jsem vlastně z bláta do louže. Když jsem tam přišel, tak byli na šestnáctém místě, nakonec jsme skončili poslední. Tým byl nedisciplinovaný, každý si dělal, co chtěl. Každý hrál sám na sebe, prostě hrůza.“
Takže zpětně byste svoji situaci uprostřed sezony řešil jinak?
„Šel jsem tam hlavně proto, abych získal peníze, které jsem měl v Pardubicích. Proto jsem odešel.“
V Nižném Novgorodu jste byl s Dušanem Salfickým, byl to alespoň jeden pozitivní prvek?
„Kde je Salfa, tak tam se chce snad každému. Člověk se tam nenudí a je tam sranda. Bylo to zpestření.“
Skočil jsem do přípravy rovnýma nohama
V průběhu posledních sezon jste měl problémy se zády, jak to s vámi teď vypadá?
„Se zády mám problémy už šest let. Nemyslím si, že by se to zlepšilo.“
Kdy jste se zapojil do přípravy s Pardubicemi?
„Ve středu na soustředění v Bedřichově.“
Byl to hodně ostrý start? Hned první den jste měli ostrou silniční časovku jednotlivců.
„Deset dní jsem nic nedělal, protože jsem se trápil s virózou. Myslel jsem si proto, že první dva tři dny budou lehčí, ale nebyly. Skočil jsem do toho rovnýma nohama.“
V loňské sezoně jste měl první část letní přípravy formou individuálního tréninku, nechtěl jste požádat opět o stejný typ přípravy?
„Uvažoval jsem o tom, ale absolvuji s týmem pouze necelé dva týdny přípravy, protože pak je už dovolená. Takže jsem to spíš uvítal.“