16.03.2008
Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík

Mladí mají obrovskou šanci. Hrajeme o angažmá, ví Ugo Dobiáš

PARDUBICE — Moc dobře si to uvědomuje. Stejně jako další mladí hráči má neskutečnou příležitost. Protože hokejisté HC Moeller Pardubice hrají soutěž o 11.–14. místo, dostává více prostoru dravé pardubické mládí. Jedním z borců, který přepisuje svůj hokejový životopis, útočník Ugo Dobiáš. Před týdnem v neděli nastoupil ke svému prvnímu utkání za A tým HC Moeller Pardubice ve Zlíně, předevčírem musel skousnout porážku s Vítkovicemi. Každopádně má za sebou i domácí extraligovou premiéru. „Pan trenér Šejba nám dává hodně prostoru. Snažíme se všichni junioři dělat maximum proto, abychom se v příští sezoně dostali do prvního týmu,“ tvrdí Ugo Dobiáš.

Domácí porážka s Vítkovicemi, které po pěti porážkách v pardubické ČEZ Areně v řadě, dokázaly vyhrát na východě Čech, jej mrzí. „Ze začátku to bylo vyrovnané utkání, potom nebyl předvedený výkon našeho týmu zrovna nejlepší. Snad se to zlepší v příštím zápase,“ věří.

Největší rozdíl podle něj bylo v proměňování šancí. Pardubice na soupeře vystřelily devětatřicet puků, pouze jediný skončil v brance Vítkovic. Naopak Ostravanům stačilo sedmadvacet pokusů ke třem gólům. „Měli jsme dost šancí, ale nespadlo nám to tam,“ mrzí jej.

Za sebou má Ugo Dobiáš dvě utkání v naší nejvyšší soutěži. „V prvním zápase byla nervozita, ale postupem času se to zlepšuje,“ říká ke svým premiérám v dresu se zvonečkem na prsou. „Hokej tady je oproti tomu juniorskému rychlejší, tvrdší a přesnější. Máme se ještě co učit.“

Předevčírem si Ugo Dobiáš odbyl domácí extraligovou premiéru v utkání proti Vítkovicím.

Extraliga je podle něj také hodně o zkušenostech. Zatímco v nejvyšší soutěži juniorů si dovolí daleko více věcí, tady je na prvním místě opatrnost. Čili žádné zběsilé průniky do soupeřovy obrany skrze objetí pětice hráčů… „Doufám, že postupem času se toto bude zlepšovat, že přibudou pěkné kombinace a akce do branky,“ tvrdí osmnáctiletý útočník. „Nikdy nemůže být člověk spokojený, vždycky jde udělat něco navíc.“

Výhodou pro mladé hráče, kteří přišli do A týmu z juniorky, je fakt, že je nekoučuje neznámá tvář. Jiří Šejba vedl v úvodu této sezony pardubické mladíky. „Herní systémy jsou vcelku podobné. Hra je rychlejší oproti juniorce, nám chybí síla v osobních soubojích a u mantinelu, je na čem pracovat, Každopádně máme velkou motivaci, hrajeme o místo pro příští sezonu,“ má jasno.

Právě osobní souboje, rozruch v obraně soupeřově, útočné víry. To jsou vlastnosti, které mladé hráče zdobí. Předpokladem pro úspěšnou hru je rychlé bruslení a neustálá hra v pohybu. „My hlavně musíme chodit do soubojů, musíme hýřit aktivitou, dohrávat souboje. Tyhle všechny věci musíme plnit,“ souhlasí pracovitý útočník.

„Je to znát, že tu je taková šance pro mladé hráře. Ta je ojedinělá. Musíme se snažit dělat všechno proto, abychom se dostali nahoru. V kabině ‚áčka‘ je to super, kluci jsou fakt skvělí, přijali nás výborně,“ dodává Ugo Dobiáš, jenž pochází z nedalekého Hlinska.