Vojtěch Budík: Na nájezd jsem si věřil!

20.03.2019 | Jan Hrabal

PARDUBICE — Ve svém sedmatřicátém utkání v naší nejvyšší soutěži se obránce Vojtěch Budík poprvé radoval z brankového úspěchu. V nedělním utkání s Chomutovem nejprve dravým vpádem do pásma vybojoval penaltu, trestné střílení posléze proměnil po pohledném blafáku do bekhendu.

ONLINE VSTUPENKY

„To čekání bylo vskutku dlouhé, naposledy jsem skóroval v přípravě. Jsem rád, že mi to tam padlo a věřím, že mi to hlavně psychicky pomůže do dalších zápasů. Byl jsem z toho docela dole, to přiznávám,“ řekl jedenadvacetiletý odchovanec pardubického hokeje

Jak se to celé přihodilo?
„Viděl jsem kotouč ve středním pásmu, tak jsem po něm vystartoval a chtěl jsem brankáři udělat kličku, on mě ale podrazil. Čekal jsem po odpískání nájezdu, že pojede někdo z útočníků, ale nikdo se nehlásil a já stále byl na ledě, tak jsem si věřil, že ho mohu proměnit. Jsem rád, že se mi to podařilo.“

Pokukoval jste po trenérech, koho vyšlou?
„Díval jsem se na střídačku, jaký dají pokyn. Pan Lubina hovořil s hlavním rozhodčím, kluci mi pak na střídačce říkali, že pan trenér se ptal, kdo se jak na nájezd cítí. Já byl stále na ledě, byl to faul na mě a fakt jsem si říkal, že bych rád jel. Vzal jsem to na sebe a jsem za to rád!“

Rozmýšlel jste se, co provedete?
„Věřil jsem si, že mohu branku vstřelit. Prvně jsem moc nevěděl, co udělám, čekal jsem až na brankáře, jaký udělá pohyb, pak jsem se rozhodl pro kličku do bekhendu a ta se povedla. Jsem rád, že to tam spadlo!“

Jaké jste měl za stavu 3:6 sebevědomí?
„Hráč si musí věřit! A já to tak měl… Dostal jsem šanci a já ji chtěl využít. Je pravdou, že se nestává tak často, aby obránce jezdil trestné střílení. Pro mě to je další dobrá zkušenost.“

V utkání jste snižovali z 1:6 až na 4:6 z vašeho pohledu…
„Druhá třetina byla z naší strany opravdu příšerná a za náš výkon jsme se styděli. Dostali jsme v ní pět branek, to je strašně moc. Říkali jsme si po jejím skončení, že to nezabalíme a pokusíme se s výsledkem něco udělat. Skoro se nám to podařilo. Chomutov měl ale moc velký náskok, bylo to moc těžké dorovnat.“

Pojďme k vám. Měl jste za sebou výborné léto, ale v extralize to ne a ne spadnout. Jak jste se postupně cítil?
„Hlavně psychicky to bylo náročné. Příprava se mi povedla, vstřelil jsem v ní čtyři branky a dost jsem si do sezony věřil, byť to byla moje premiéra v extralize. Přiznávám, že to je opravdu jiná soutěž, je těžší a hra je chytřejší. Hráči v ní jsou vyspělejší a dokáží toho využít. Snažil jsem se v každém utkání makat dál a věřil jsem, že to tam někdy spadne.“

Trápil jste se?
„Řeknu to jinak: čekání na první gól bylo opravdu dlouhé, ale nepřestával jsem věřit, že to tam jednou spadne. Makal jsem dál.“

Kdy jste vůbec jel penaltu naposledy?
„V Kanadě, kde jsem hrál, tak jsem byl nominován k nájezdu. Neproměnil jsem ho ale.“

Pilujete nějak své zakončení?
„Říkal jsem si, že zkusím blafák do bekhendu, na tréninkách ho dělám docela často. Druhou variantou byla střela mezi nohy. Vzhledem k tomu, že si brankář přece jen vyjel, tak jsem zvolil první možnost. Jsem rád, že se mi povedla.“

Jak těžká je letošní sezona?
„Není příjemná pro nikoho. Byli jsme dost na dně, teď je to lepší. Každá sezona je holt jinačí, někdy se daří, jindy je to horší. Takový je hokej a my musíme nadále tvrdě pracovat. Je třeba být jako tým a zvládnout baráž.“

V čem se třeba potřebujete zlepšit vy?
„Potřebuji zdokonalit defenzivní činnost, abych nedostával tolik gólů. Musím hrát lépe pozičně, zde vím, že dělám chyby. Je třeba pracovat na střelbě, nahrávce a dalších věcech. Vše tedy musím zlepšit! Snažím se pracovat každý den, abych se posouval dál. Důležitá je samozřejmě také dřina v posilovně.“

Zastavme se v zámoří. Jak tamní fanoušci nesli, když se týmu nevedlo dle představ?
„Hrál jsem kanadskou juniorku, tam se žádná baráž nehrála a nepadá se. Tam jsou drafty s tím, že poslední tým má právo prvního výběru. Fanoušci a lidi kolem byli docela v pohodě, když se nám nedařilo. Hlavně jsme cítili, když jsme s Prince Albert byli i předposlední, že nás podporovali, abychom to zlomili.“

A zpět do přítomnosti: čeká vás baráž…
„Bude to hodně náročné. Nikdo ji nechce hrát, ale nás čeká a my se na ni musíme připravit. Co jsem slyšel, je to jiná soutěž oproti extralize. Určitě to bude náročné na psychiku. Nesmíme se z ní podělat. Musíme hrát jako jeden muž a věřit si, že to zvládneme a udržíme extraligu.“

Jaké pocity máte jako Pardubák?
„Je to nepříjemné. Jsem odchovancem pardubického hokeje, vždy jsem měl sen hrát extraligu za mateřský klub a nastoupit před výbornými fanoušky zde v Pardubicích. Chodíval jsem fandit s kamarády a teď mohu hrát za A tým, za to jsem všem, kteří mi pomohli, vděčný. Uděláme vše pro to, abychom udrželi nejvyšší soutěž.“

Sledoval jste baráž před dvěma roky?
„Každý chce vyhrávat, aby se dařilo, to platí v kterémkoliv sportu, to bych rád zmínil. Pamatuji si barážovou sezonu 2016/2017, byl jsem v Kanadě a pouštěl jsem si naše zápasy. Fandil jsem, aby se to povedlo. Na posledním barážovém utkání jsem se byl podívat osobně hned po příletu a fandil jsem, aby to kluci proti Jihlavě zvládli. Bojovali a urvali to. Přeji si, abychom to i letos zvládli.“

Jak důležitá bude podpora vašich příznivců?
„Fanoušci jsou důležitým členem našeho týmu, vnímáme je tak. Když přijde plný barák, tak to hned cítíme, že nás podporují a skandují. Když vzpomenu na naše zápasy s Brnem nebo Hradcem Králové, tak to byla fantazie. A výhra v takovém utkání je fantastický pocit.“

Související články
Twitter
Facebook

Hlavní partner arény

ČSOB Pojišťovna ARENA

Partneři

Město Pardubice
Chládek a Tintěra
go4games
Autocentrum Barth
Seven Energy
FERATT
Pardubický kraj
České dráhy
Reklamní banner
KAS
 
Autocentrum BARTH
Autocentrum BARTH
Pardubická juniorka
Fanshop Dynana Pardubice
BARTH Reklamka
Autocentrum BARTH

Chcete být vidět?

Banner sponzoři