Doufám, že letos vyhrajeme titul, vzkazuje Camara po podpisu

Co hrálo roli ve vašem rozhodování o podpisu nové smlouvy?
Všechno – město, tým, možnost vyhrát extraligu… Touha po vítězství je pro mě důležitá, novou smlouvu bych nepodepsal, kdybychom nehráli o play off. V Pardubicích se cítím dobře a chci vyhrávat, takže ambice pro mě určitě byly důvodem, proč zůstat.

Někteří fanoušci vytvářeli transparenty s prosbou, abyste podepsal novou smlouvu. Zaznamenal jste jejich vzkazy?
Jasně, všiml jsem si jich. Během posledního zápasu jsem je měl přímo před nosem. Moc si toho vážím, bylo to od nich opravdu hezké.

Jste oblíbencem pardubických diváků. Jak je vnímáte během hry?
Když máme vyprodáno, je to parádní pocit. Určitě nám to pomáhá v našem výkonu, na druhou stranu se soustředím hlavně na hokej, takže spíš řeším svůj projev na ledě. Abych plnil své úkoly a pomohl týmu k co nejlepším výsledkům.

Lidé z klubu vám věří, Dušan Salfický vás dokonce označil za jednoho z nejlepších hráčů soutěže. Vnímáte to jako ocenění vaší dosavadní práce?
Myslím, že důvěru ve mě projevil klub právě tou novou smlouvou. Vedení mi věří, a já zase věřím jim, že vždycky dokážou dát dohromady co nejlepší tým. A že nám v případě potřeby poskytnou cokoli, co je potřeba, abychom vyhráli titul.

Bodově se vám velmi daří, produktivní jste byl i loni. Jako redaktor mám o vás přehled, ale co vy, sledujete své statistiky?
Jediné body, které mě zajímají, jsou ty týmové. Chceme být nejlepším týmem v Česku, takže vždycky sleduju jen tabulku a statistiky mužstva jako celku. A snažím se být co nejvíc pozitivní, i když se nám někdy tolik nedaří, protože našemu týmu věřím.

Schopnost podřídit vše týmovému úspěchu. Možná i to je důvod, proč vás Pardubice jakožto Kanaďana podepisují, nemyslíte?
Chci zkrátka hrát co nejlépe a využít svůj potenciál naplno. „Hrát tím správným způsobem,“ asi tak nějak bych to popsal. Všechno ostatní se pak od toho odráží.

Očividně se vám to daří, protože v týmové produktivitě jste na druhém místě. Označil byste se za lídra mužstva?
Ani bych neřekl, že zrovna já jsem lídr. Jsem součást týmu a mám v něm svoji roli – každý den makat naplno. Snažím se do mužstva přinášet i soutěživost, chci abychom byli konkurenceschopní. Každopádně jsem odhodlaný dělat cokoli, co se po mě chce. Přihrávky ostatním jsou pro mě stejně důležité, jako góly, a když je potřeba, zblokuju i střelu. Nesoustředím se na jednu specifickou věc, prostě jsem tady, abych hrál co nejlepší hokej. (směje se)

Lídrem týmu je bezpochyby Patrik Poulíček, od nového roku váš kapitán. Vyhovuje vám jeho styl?
Je to skvělý kapitán, vede nás správným směrem. A jde nám všem příkladem, protože tvrdě maká na ledě i mimo něj. Vyhovuje mi i styl trenéra Krále, který vyznává ofenzivní hokej.

Kapitán občas musí umět promluvit i před celou kabinou. Jak to v tomto ohledu máte vy? Nesoustředíte se spíš na svůj vlastní výkon?
Samozřejmě komunikuju s každým, máme mezi sebou dobré vztahy. Hodně se ale bavím s Kousym (Robertem Kousalem – pozn.red.) a Adamem Musilem, protože neustále řešíme souhru v naší lajně. A pak samozřejmě s Dennisem Robertsonem, protože jsme spolu hráli už dříve a hodně si rozumíme.

Během rozhovoru v knize Zpátky do sedla jste říkal, že pokud neprojevíte své emoce, nedostanete ze sebe to nejlepší. Platí to stále, nebo se snažíte být klidnější? Například šarvátka s Jaromírem Jágrem vyvolala emocí spoustu…
Hokej je emotivní hra, a občas tak prostě nějaká situace vyplyne. Někdy je správná chvíle k tomu, aby ze sebe člověk všechno dostal, občas se zase snažím udržet. Ale určitě bych nechtěl někdy v budoucnu oslabovat tým.

Tím mi nahráváte na další otázku ohledně loňského play off, ve kterém jste sbíral bod na zápas. Jak zpětně hodnotíte závěr loňské sezony?
Byla to pro nás všechny skvělá zkušenost a poučení. Poznali jsme, jaký se hraje hokej ve vyřazovací fázi, jak vypadá pravá týmová hra, jak nepříjemní umí být soupeři, a uvědomili jsme si, na čem je potřeba pracovat.

Ulehčuje vám život v Pardubicích, že v kabině není problém domluvit se anglicky?
Většina kluků umí anglicky perfektně, někteří trochu hůř, ale dokážeme si promluvit, takže tohle je určitě super. Kousy mi pak nejvíc pomáhá s těmi hokejovými věcmi. Když něčemu nerozumím, tak mi překládá a vysvětluje pokyny trenéra.

Když na chvíli odskočíme od hokeje, jaká jsou vaše oblíbená místa v Pardubicích?
Mám rád, když si můžu zajít na oběd do Galerie v Tyršových sadech, dělají tam opravdu dobrá jídla a jsou tam milí lidé. Jinak se mi po Pardubicích líbí venčení psa, je super, když ho můžu vzít na hezkou procházku, klidně i někam víc do přírody.

V rozhovoru pro PUK jste zase zmiňoval, že se zajímáte o trh s nemovitostmi. Když teď zůstanete v Česku minimálně na dva další roky, nepřemýšlel jste o nějaké investici v Pardubicích nebo okolí?
To zní jako dobrý nápad. Ještě jsem nad tím nepřemýšlel, smlouvu jsem podepsal teprve před pár dny. Ale díky za tip, možná ho využiju. (směje se)